Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.
Čínští vědci zkusili vytvořit genetickou variaci bource morušového, který by nebyl závislý na listí z jednoho jediného stromu. Byl to zkušební projekt, jenže bourec býložravý v roce 2009 po nehodě unikl z laboratoře.
Za pouhé dva roky se stal konkurentem lidí v potravním řetězci v jižní Číně a střední Indii. Pahýly stromů, obklopené opadanými pestrobarevnými motýlími křídly a mrtvolami kost a kůže – to byly záběry, které tehdy oblétly celý svět. Nově vnesený gen se naštěstí ukázal jako nestabilní a v roce 2014 asijská denní můra skončila.
Jenže to už dva roky řádil hladomor v Jižní Americe. Ultrafialové záření poškodilo slavná argentinská stáda dobytka a výživové doplňky u nich nastartovaly nekontrolovatelné rakovinné bujení. Černý dým z hromad spalovaného hovězího viděli i kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici.
Třetí a poslední ránu světovému hospodaření s potravinami dodalo počasí. Desítky let dlouhé období nestability slunečního těžiště bylo zakončeno dvěma studenými a vlhkými léty. Labužníci oželeli několik ročníků vín, ale plísně řádily na obilných polích a na polehlých lánech v klasech klíčilo jentaktak dozrálé zrno.
Obyvatelé vyspělých zemí přestali trpět
nadváhou, ale to byli ti šťastnější. Ne již zmutovaný a lidskému životu relativně neškodný virus AIDS, ale tasemnice, škrkavky a roupi nastoupili proti oslabeným organismům obyvatel chudých zemí.
Ve třicátých letech tohoto století pak, jako následek všech těchto událostí, nastoupila nová éra osidlování rozsáhlých oblastí, téměř vylidněných hladomory. Indie a Čína začaly více péče věnovat strojnímu vybavení zemědělství a vzhledem k jejich předchozí přelidněnosti zvládly situaci vnitřním přesídlením stovek miliónů obyvatel.
Afrika a Jižní Amerika se naproti tomu dostaly do situace Severní Ameriky a jejího Středozápadu ve druhé polovině devatenáctého století. Milióny Evropanů a Američanů opustily své domovy a především civilizaci, se kterou se neztotožňovali. Vyrazili s vidinou možnosti začít si budovat vlastní společnost a s příspěvky OSN na osidlování, hrazenými většinou vládami, které přivítaly tuto možnost jak relativně jednoduše zklidnit politickou situaci.
V některých oblastech světa tak vznikly nové státy, sice na základě těch původních, ale s novými obyvateli a jiným životním stylem. Starý zeměpis přestal platit a nový se v současnosti vytváří – jak dopadne, uvidíme za několik desítek let.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
