Co je zvláštního na oceánech
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.
Čínští vědci zkusili vytvořit genetickou variaci bource morušového, který by nebyl závislý na listí z jednoho jediného stromu. Byl to zkušební projekt, jenže bourec býložravý v roce 2009 po nehodě unikl z laboratoře.
Za pouhé dva roky se stal konkurentem lidí v potravním řetězci v jižní Číně a střední Indii. Pahýly stromů, obklopené opadanými pestrobarevnými motýlími křídly a mrtvolami kost a kůže – to byly záběry, které tehdy oblétly celý svět. Nově vnesený gen se naštěstí ukázal jako nestabilní a v roce 2014 asijská denní můra skončila.
Jenže to už dva roky řádil hladomor v Jižní Americe. Ultrafialové záření poškodilo slavná argentinská stáda dobytka a výživové doplňky u nich nastartovaly nekontrolovatelné rakovinné bujení. Černý dým z hromad spalovaného hovězího viděli i kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici.
Třetí a poslední ránu světovému hospodaření s potravinami dodalo počasí. Desítky let dlouhé období nestability slunečního těžiště bylo zakončeno dvěma studenými a vlhkými léty. Labužníci oželeli několik ročníků vín, ale plísně řádily na obilných polích a na polehlých lánech v klasech klíčilo jentaktak dozrálé zrno.
Obyvatelé vyspělých zemí přestali trpět
nadváhou, ale to byli ti šťastnější. Ne již zmutovaný a lidskému životu relativně neškodný virus AIDS, ale tasemnice, škrkavky a roupi nastoupili proti oslabeným organismům obyvatel chudých zemí.
Ve třicátých letech tohoto století pak, jako následek všech těchto událostí, nastoupila nová éra osidlování rozsáhlých oblastí, téměř vylidněných hladomory. Indie a Čína začaly více péče věnovat strojnímu vybavení zemědělství a vzhledem k jejich předchozí přelidněnosti zvládly situaci vnitřním přesídlením stovek miliónů obyvatel.
Afrika a Jižní Amerika se naproti tomu dostaly do situace Severní Ameriky a jejího Středozápadu ve druhé polovině devatenáctého století. Milióny Evropanů a Američanů opustily své domovy a především civilizaci, se kterou se neztotožňovali. Vyrazili s vidinou možnosti začít si budovat vlastní společnost a s příspěvky OSN na osidlování, hrazenými většinou vládami, které přivítaly tuto možnost jak relativně jednoduše zklidnit politickou situaci.
V některých oblastech světa tak vznikly nové státy, sice na základě těch původních, ale s novými obyvateli a jiným životním stylem. Starý zeměpis přestal platit a nový se v současnosti vytváří – jak dopadne, uvidíme za několik desítek let.
Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.
Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské.
Společnost Westinghouse předvádí projekt malého modulárního reaktoru AP300. Je to zmenšená verze velkého osvědčeného reaktoru AP1000. Cílem společnosti je, aby první dodával energii do sítě během deseti let.
Od 22. do 30. dubna se ve Frýdštejně, vesničce nedaleko Jablonce nad Nisou, konalo jarní soustředění FYKOSu, které bylo tentokrát s vesmírnou tématikou. Tradičně nechyběl program odborný, ani legendový.
Značka Barum vznikla spojením názvů podniků Baťa, Rubena a Matador/Mitas. Před 75 lety bylo poprvé zaregistrováno dodnes používané logo značky Barum.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.