Stěhování národů II

Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.

Čínští vědci zkusili vytvořit genetickou variaci bource morušového, který by nebyl závislý na listí z jednoho jediného stromu. Byl to zkušební projekt, jenže bourec býložravý v roce 2009 po nehodě unikl z laboratoře.

Za pouhé dva roky se stal konkurentem lidí v potravním řetězci v jižní Číně a střední Indii. Pahýly stromů, obklopené opadanými pestrobarevnými motýlími křídly a mrtvolami kost a kůže – to byly záběry, které tehdy oblétly celý svět. Nově vnesený gen se naštěstí ukázal jako nestabilní a v roce 2014 asijská denní můra skončila.

Jenže to už dva roky řádil hladomor v Jižní Americe. Ultrafialové záření poškodilo slavná argentinská stáda dobytka a výživové doplňky u nich nastartovaly nekontrolovatelné rakovinné bujení. Černý dým z hromad spalovaného hovězího viděli i kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici.

Třetí a poslední ránu světovému hospodaření s potravinami dodalo počasí. Desítky let dlouhé období nestability slunečního těžiště bylo zakončeno dvěma studenými a vlhkými léty. Labužníci oželeli několik ročníků vín, ale plísně řádily na obilných polích a na polehlých lánech v klasech klíčilo jentaktak dozrálé zrno.

Obyvatelé vyspělých zemí přestali trpět
nadváhou, ale to byli ti šťastnější. Ne již zmutovaný a lidskému životu relativně neškodný virus AIDS, ale tasemnice, škrkavky a roupi nastoupili proti oslabeným organismům obyvatel chudých zemí.

Ve třicátých letech tohoto století pak, jako následek všech těchto událostí, nastoupila nová éra osidlování rozsáhlých oblastí, téměř vylidněných hladomory. Indie a Čína začaly více péče věnovat strojnímu vybavení zemědělství a vzhledem k jejich předchozí přelidněnosti zvládly situaci vnitřním přesídlením stovek miliónů obyvatel.

Afrika a Jižní Amerika se naproti tomu dostaly do situace Severní Ameriky a jejího Středozápadu ve druhé polovině devatenáctého století. Milióny Evropanů a Američanů opustily své domovy a především civilizaci, se kterou se neztotožňovali. Vyrazili s vidinou možnosti začít si budovat vlastní společnost a s příspěvky OSN na osidlování, hrazenými většinou vládami, které přivítaly tuto možnost jak relativně jednoduše zklidnit politickou situaci.

V některých oblastech světa tak vznikly nové státy, sice na základě těch původních, ale s novými obyvateli a jiným životním stylem. Starý zeměpis přestal platit a nový se v současnosti vytváří – jak dopadne, uvidíme za několik desítek let.