Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Stěhování národů II

Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.

Čínští vědci zkusili vytvořit genetickou variaci bource morušového, který by nebyl závislý na listí z jednoho jediného stromu. Byl to zkušební projekt, jenže bourec býložravý v roce 2009 po nehodě unikl z laboratoře.

Za pouhé dva roky se stal konkurentem lidí v potravním řetězci v jižní Číně a střední Indii. Pahýly stromů, obklopené opadanými pestrobarevnými motýlími křídly a mrtvolami kost a kůže – to byly záběry, které tehdy oblétly celý svět. Nově vnesený gen se naštěstí ukázal jako nestabilní a v roce 2014 asijská denní můra skončila.

Jenže to už dva roky řádil hladomor v Jižní Americe. Ultrafialové záření poškodilo slavná argentinská stáda dobytka a výživové doplňky u nich nastartovaly nekontrolovatelné rakovinné bujení. Černý dým z hromad spalovaného hovězího viděli i kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici.

Třetí a poslední ránu světovému hospodaření s potravinami dodalo počasí. Desítky let dlouhé období nestability slunečního těžiště bylo zakončeno dvěma studenými a vlhkými léty. Labužníci oželeli několik ročníků vín, ale plísně řádily na obilných polích a na polehlých lánech v klasech klíčilo jentaktak dozrálé zrno.

Obyvatelé vyspělých zemí přestali trpět
nadváhou, ale to byli ti šťastnější. Ne již zmutovaný a lidskému životu relativně neškodný virus AIDS, ale tasemnice, škrkavky a roupi nastoupili proti oslabeným organismům obyvatel chudých zemí.

Ve třicátých letech tohoto století pak, jako následek všech těchto událostí, nastoupila nová éra osidlování rozsáhlých oblastí, téměř vylidněných hladomory. Indie a Čína začaly více péče věnovat strojnímu vybavení zemědělství a vzhledem k jejich předchozí přelidněnosti zvládly situaci vnitřním přesídlením stovek miliónů obyvatel.

Afrika a Jižní Amerika se naproti tomu dostaly do situace Severní Ameriky a jejího Středozápadu ve druhé polovině devatenáctého století. Milióny Evropanů a Američanů opustily své domovy a především civilizaci, se kterou se neztotožňovali. Vyrazili s vidinou možnosti začít si budovat vlastní společnost a s příspěvky OSN na osidlování, hrazenými většinou vládami, které přivítaly tuto možnost jak relativně jednoduše zklidnit politickou situaci.

V některých oblastech světa tak vznikly nové státy, sice na základě těch původních, ale s novými obyvateli a jiným životním stylem. Starý zeměpis přestal platit a nový se v současnosti vytváří – jak dopadne, uvidíme za několik desítek let.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šťastné a vesmírné a vše nejlepší do nového kosmického roku!

Česká kosmická kancelář a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS nabízejí školám i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi.

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail