Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Jaroslav Hornak, student Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, si za téma své diplomové práce zvolil zkoumání problematiky čištění povrchu vinutí elektrických točivých strojů. Popsal možné příčiny znečištění, metody čištění, čisticí prostředky a vlivy čisticích prostředků na povrch izolačního materiálu. Jeho práce a návrh na diagnostický systém pro stanovení vlivů čisticích prostředků na elektrické vlastnosti izolačních systémů získala druhou cenu v soutěži Cena Nadace ČEZ 2014 v kategorii Elektrotechnologie a měření. O svých experimentech napsal i článek pro čtenáře Třípólu.
Pro bezporuchový provoz elektrických zařízení je velmi významná včasná údržba spojená s vhodným čistěním zařízení. Čistit lze různými způsoby. Zejména je třeba hledat takové čisticí prostředky, které by povrch čištěného předmětu co nejméně poškozovaly. Navrhl jsem systém, jak jejich vlivy diagnostikovat.
Sledoval jsem tyto čisticí prostředky: Kaltreiniger 716 (dodává Lars Chemie), Kempt II. (NCH Czechoslovakia), Nicro 1065 (Motip Dupli), Competent (NCHCzechoslovakia), Spirdane D60 (Total). Jedná se o roztoky na bázi alifatických uhlovodíků, přičemž konkrétní chemické složení výrobce neuvádí. Každý čisticí prostředek se barevně odlišoval a stejnou barvou byla označena i zkoušená čela vinutí, aby se snížila možnost pochybení při aplikaci čisticího prostředku či při následném měření.
Po výchozím měření se vzorky pomocí štětce a textilie očistily čisticími prostředky. Abych dosáhl co nejdelšího působení, ovinul jsem zkoumané vzorky kusy látky, které byly dostatečně napuštěny čisticím prostředkem, a pevně jsem je zafixoval pomocí potravinářské fólie. Fólie posloužila také k tomu, aby čisticí prostředek předčasně nevyschnul.
Na každém vzorku proběhlo pět měření – v původním stavu, po 7, 25, 40 a 50 dnech. Před měřením jsem vždy ze vzorků odstranil fólii a textilní materiál a vzorky vysušil přenosným kompresorem tak, abych co nejvěrohodněji napodobil skutečný čisticí proces. Po každém měření jsem obalení vzorků napuštěnou textilií a potravinářskou fólií zopakoval. Výsledné hodnoty povrchového proudu jsem přepočítal podle Ohmova zákona na hodnoty povrchového odporu, z nichž jsem vyjádřil povrchovou rezistivitu. Pro takto získané hodnoty povrchové rezistivity jsem vypočítal její procentuální pokles a průměr procentuálního poklesu. Daný postup na první pohled odhalil, který z čisticích prostředků působí na elektroizolační systém nejagresivněji.
Z dodaných čisticích roztoků vyšel nejlépe prostředek Spirdane D60 od společnosti Total, u kterého po 50 dnech působení klesla povrchová rezistivita přibližně na polovinu původní hodnoty. Naopak nejhůře dopadl podle statistického vyjádření čisticí prostředek NICRO 1065 – při jeho použití se průměrná povrchová rezistivita snížila na 23,59 % původní hodnoty.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.