Studenti

Článků v rubrice: 315

Radon

Otázky „Jak velké nebezpečí hrozí občanům od jaderné elektrárny?“, nebo „Mám se bát spadu z Fukušimy?“ slyšíme v našich médiích každou chvíli. Ale o tom, že existuje i přírodní radioaktivita, kterou má doma každý z nás, se už tolik nemluví. Ani o tom, že někteří naši spoluobčané dostávají největší „dávky“ ve vlastní ložnici. „Je smutné, že spousta lidí ani neví, že největší podíl ozáření ionizujícím zářením získáváme z přírody, z přírodního plynu radonu,“ napsal na úvodu svého článku pro 3pól finalista celostátní soutěže Expo Science Amavet 2013, soutěže vědecko-technických projektů středoškoláků pořádané Skupinou ČEZ, Ondřej Vodehnal. Spolu s Janem Kujanem se věnuje projektu „Radonový průzkum školských zařízení Pardubického kraje“.

Fotogalerie (6)
Autoři u posteru v krajském kole soutěže EXPO SCIENCE AMAVET, Ondřej Vodehnal na snímku vpravo

Babička uran, maminka radium

Roku 1900 byl pojem radioaktivita znám teprve 4 roky. Němec Friedrich Ernst Dorn objevil při zkoumání přeměněných produktů radia novou bezbarvou plynnou látku – radon. Později došlo k objevu více izotopů radonu, především nejvíce se vyskytujícího izotopu 222Rn, který se řadí do uranové přeměnové řady.

Radon byl v minulém století spojován především s takzvanou hornickou nemocí. Horníci v uranových dolech trpěli dýchacími obtížemi a umírali důsledkem selhání plic. V roce 1952 bylo potvrzeno, že hornickou nemoc způsobuje vdechování krátkodobých produktů přeměny radonu, neboli dceřiných produktů (Po, Pb, Bi), jejich usazování na povrchu dýchacích cest a z toho vyplývající ozařování (α-zářením) kmenových buněk výstelky dýchacích cest.

Je to problém každého z nás

V roce 1956 zjistil Bengt Hultqvist výskyt radonu ve švédských domácnostech. Mělo se však za to, že jde o specifický lokální problém a informace zapadla. Teprve v 70. letech byly vysoké koncentrace radonu objeveny i v dalších zemích, včetně ČSSR, a byly zahájeny národní (anti)radonové programy.

V následujících letech se v rámci jednoho z programů začaly vyhledávat rizikové objekty, které velmi pravděpodobně překračují směrnou hodnotu (dnes 400 Bq/m3). Na základě zjištěných hodnot a geologických dat byly vytvořeny radonové mapy ČR. Ve sledovaných objektech se přitom zjistila existence různých zdrojů radonu. Primárním zdrojem je podloží, odkud se vzniklý radon dostává pomocí difúze a konvekce skulinkami a puklinami v základech domů do bytových prostorů. Adsorbován ve vodě se k nám radon může dostat také vodovodním řadem. V koupelně nebo kuchyni se pak může koncentrovat. V neposlední řadě mohou být zdrojem i stavební materiály s vyšším obsahem uranu a radia. Málokdo ví, že v rámci Radonového programu si lidé, kteří žijí v rodinných domcích, mohou objemovou aktivitu radonu nechat bezplatně změřit.

Radonovou otázkou se však v ČR nezabývají jen státní organizace jako Státní ústav radiační ochrany, jehož je to v rámci Radonového programu přímo povinností, ale i soukromé firmy nebo studentské projekty. K nim patří i „Radonový průzkum školských zařízení Pardubického kraje“, projekt Ondřeje Vodehnala a Jana Kujana. Oba studují Střední průmyslovou školu chemickou Pardubice a plánují se tomuto málo popularizovanému tématu věnovat i nadále.


O průzkumu školských zařízení Pardubického kraje

Projekt je zaměřen na školská zařízení, kde žáci a zaměstnanci školy tráví většinu pracovního dne. Přítomnost vyšších koncentrací radonu se může významně podílet na jejich celkové dávce.

Měřilo se stopovými integrálními detektory RAMARN v topném období po dobu dvou měsíců. V každém objektu bylo od čtyř do patnácti detektorů.

„Detektory jsme vyhodnocovali během naší odborné praxe ve spolupráci se Státním ústavem chemické, jaderné a biologické obrany Kamenná a Státním ústavem radiační ochrany. Momentálně máme změřených 13 mateřských, základních, středních škol a gymnázií. V několika případech jsme naměřili hodnotu vyšší než je směrná hodnota 400 Bq/m3. Ředitelům těchto institucí nabízíme další spolupráci v podobě týdenního kontinuálního měření detektorem RADIM 3 a také doporučení dalšího postupu, nebo je odkážeme na kvalifikované odborníky z Expertní radonové skupiny SÚRO,“ říká Ondřej Vodehnal.

Koncem října 2012 se na Střední průmyslové škole chemické Pardubice uskutečnila anketa na téma „Povědomí studentů SPŠCH o radonové otázce“. Téměř 600 studentů odpovídalo na 10 otázek týkajících se radonu na středoškolské úrovni. Anketa potvrdila předpokládané nedostačující znalosti studentů.

Zjištěné hodnoty sdílejí autoři projektu v odborných soutěžích, seminářích nebo na internetu (stránka školy www.spsch.cz záložka aktivity/projekty, kde je interaktivní Google mapa). Ve škole vyvěsili v reakci na výsledky ankety kromě výsledků i poster o své práci a plánují uspořádat pro vítězné třídy soustředění se zaměřením na ekologii a radioaktivitu.


O autorech podrobněji

Autor se s kolegou věnuje této problematice od roku 2010, kdy vznikl první projekt jako reakce na zvýšené koncentrace radonu v Mateřské škole města Pardubice. Od té doby studenti pracovali pod dohledem Ing. Jana Ptáčka (SPŠCH Pardubice) a od jara 2012 také pod vedením Ing. Kateřiny Navrátilové Rovenské (SÚRO Praha). K několika nejvýznamnějším úspěchům patří cena České učené společnosti, postup do národního kola EXPO SCIENCE AMAVET a celostátního kola SOČ, ceny děkana Přírodovědecké fakulty University Hradec Králové, 2. místo ceny děkana Fakulty chemicko-technologické University Pardubice nebo účast na konferenci BRAVO VĚDĚNÍ MLADÝM. Ondřej Vodehnal se mimoto zúčastnil Jaderné maturity na Jaderné elektrárně Temelín v roce 2012, ČEZ Cool brigády s umístěním na 9. místě, měsíční stáže v analytické laboratoři firmy Contipro Holding, nebo 14denní stáže v Portugalsku. V červnu ho čekají psychotesty v JE Dukovany. Oba studenti v září nastupují na FJFI ČVUT, katedru Jaderné chemie.

Zdroj: Ondřej VODEHNAL, Jan KUJAN: Radonový průzkum ve školských zařízeních Pardubického kraje. Pardubice, 2013. SOČ. SPŠCH Pardubice.

Ondřej Vodehnal
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Podmořský život u Velikonočního ostrova

Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...

Tajemství radioaktivního promethia

Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.

Vesmírná robotika se připravuje k explozivnímu růstu

Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.

Chytré meteostanice ve školách

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.

Jsme genetická mozaika

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail