Do budoucnosti sice nikdo nevidí, ale můžete si ji zahrát na počítači. Přesněji: vyzkoušet si všechny možné budoucnosti Evropské unie v jejím simulátoru. Evropa 2045 je výuková počítačová simulace, která představuje systém a fungování Evropské unie.
Fotogalerie (4)
Můžete si v ní zkusit nejrůznější varianty řízení a prozkoumat dopad politických a společenských ideologií na společnost. Hra simuluje skutečný chod politických, ekonomických a sociálních institucí Evropské unie a reaguje na všechny akce hráčů, takže vidíte okamžité i dlouhodobé následky svých rozhodnutí. Budoucnost Evropy tedy může mít mnoho podob, záleží jen na vás, jak si ve hře povedete a jak prosadíte své názory a vize.
Pokud už Evropu 2045 hrajete nebo o tom uvažujete, není nic jednoduššího než se současně zapojit do soutěže futEUrista. Společně se svým učitelem sehrajte výukovou počítačovou simulaci a v roli žurnalistů budoucnosti sestavte titulní novinovou stránku, televizní video či fotoreportáž o aktuálních událostech a společensko‑politickém dění v Evropě nebo vědecko‑technickou přílohu novin z vybraného roku simulace. Každý člen nejlepšího týmu získá elektronickou čtečku a učitel – konzultant – poukaz na nákup elektroniky v hodnotě 1 000 Kč.
Vše podstatné se dozvíte na www.evropa2045.cz, uzávěrka soutěže je 15. 4. 2012!
Jak bude vypadat budoucnost Evropy podle vás? A jak třeba evropská energetika v roce 2045?
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
