9. června 2011
Co prosím? aneb poruchy sluchu a jejich příčiny
Média často varují, že stoupá počet mladých lidí s poruchami sluchu. Nejčastěji jsou obviňovány přehrávače MP3 a všeobecně vysoká hladina hluku. Napadlo nás zpracovat na toto téma projekt, se kterým jsme se zúčastnily letošního ročníku EXPO SCIENCE AMAVET.
Weberova a Rinného zkouška
Pomocí dvou ladičkových a jedné řečové zkoušky jsme vyšetřily sluch několika studentů a učitelů.
Weberova zkouška spočívá v tom, že vyšetřovanému na čelo umístíme patku rozeznělé ladičky a dotyčný určuje, zda slyší zvuk na obě uši stejně či nikoliv. Rinného zkoušku, která porovnává vzdušné a kostní vedení, začínáme přiložením patky rozeznělé ladičky za ušní boltec. Ve chvíli, kdy vyšetřovaný přestane zvuk slyšet, přemístíme ladičku před zvukovod. Slyší‑li vyšetřovaná osoba zvuk i nadále, jde o vadu sluchu senzorineurálního typu (tzn. porucha ve vnitřním uchu). Pokud zvuk neslyší, jedná se o vadu převodního typu (tzn. poškození středního ucha).
Řečová zkouška
Vyšetřovaný seděl bokem k nám na židli tak, aby nemohl odezírat. Ucho na odvrácené straně hlavy měl zakryté. Vyšetřující osoba se postavila dva metry od vyšetřovaného a postupně se po jednom metru vzdalovala. Na každé úrovni přitom vyslovila tři slova, každé o jiné, vyšší frekvenc. Frekvencí zde máme na mysli výšku tónu vyslovovaných hlásek – např. trojice slov,,den – vlk – silnice”. Vyšetřovaný je měl bezchybně zopakovat. Zkouška se provádí na každé ucho zvlášť, nejprve běžně hlasitou řečí a poté šepotem. Za normálně slyšícího se považuje ten, kdo slyší slova o jakékoli frekvenci ze vzdálenosti 6 metrů.
Učitelé slyší dobře
Výsledky vyšetření nás v mnoha směrech překvapily, neboť námi očekávaná závislost stavu, resp. poškození sluchu na věku člověka se nepotvrdila. Naopak se ukázalo, že učitelé slyší lépe než studenti.
Vliv hluku
Předmětem našeho zájmu byl také každodenní hluk jako jeden z faktorů ovlivňujících náš sluch. Představuje však pro nás opravdu tak obrovskou hrozbu, o jaké se často spekuluje? Přináší poslouchání hudby ve sluchátkách trvalé poškození sluchu? Odpověď pochopitelně nemůže být zcela jednoznačná, neboť vždy záleží na množství hluku a na tom, jak dlouho jsme mu vystaveni.
Třicetiminutový poslech hudby ve sluchátkách (při nejnižší úrovni hlasitosti) snížil práh mého slyšení o 2 metry; toto poškození však bylo pouze dočasné. Kvalita sluchu se během přibližně jedné hodiny vrátila zpět na původní úroveň.
Jinak tomu ovšem je, pokud máme nastavenou vyšší hlasitost. Platí totiž, že čím je hladina hluku vyšší, tím závažnější a déle trvající vady způsobuje. Dosahuje‑li potom hlasitost už tak vysokých hodnot, jako je 120 dB (což je tzv. práh bolesti), může dojít i k prasknutí ušního bubínku.
Výsledky projektu
Z našich dosavadních vyšetření vyplývá, že učitelé mají většinou lepší sluch než studenti. Toto zjištění si vysvětlujeme tím, že mladí lidé se častěji dostávají do prostředí s vysokou hladinou hluku (diskotéky apod.). Přesto lze konstatovat, že hluk není nejzávažnějším faktorem, který negativně ovlivňuje náš sluch. Vážnější poškození, se kterými jsme se při našich vyšetřeních setkaly, způsobil prodělaný zánět středního ucha.
Tyto závěry nejsou konečné, protože naše práce na projektu nekončí. Jelikož jsme získaly právo účasti na soutěži I‑SWEEEP, která se bude konat na jaře 2012 v Houstonu, budeme projekt dále zdokonalovat. Dostaly jsme několik doporučení, jak naši práci dále rozvíjet a budeme se snažit jich co nejvíce využít. Především bychom chtěly vyšetřit sluch většího počtu lidí, aby naše výsledky získaly větší objektivnost.
Kristýna Bednářová, Kateřina Ševčíková
Kristýně i Kateřině je 15 let a studují Gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli. V rámci projektu měřily i hladiny hluku ve třídě, ve školní jídelně a na vybraných místech v Litomyšli a Pardubicích. V národní soutěži vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet vyhrály právo účasti na 5. ročníku mezinárodní soutěže vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I‑SWEEEP 2012 v USA. Třípól jim drží palce!