Černobyl po čtyřiceti letech
Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.
Stejně tradiční jako letní konference v Nesměři je i Letní soustředění mladých fyziků a matematiků pořádané MFF UK. Letos proběhlo v Plasnicích v Orlických horách. Je určeno studentům od 15 do 19 let a umožňuje účastníkům sáhnout si na fyziku i matematiku „vlastníma rukama i hlavou“.
V letošním roce účastníci měli možnost:
Jak to na soustředění chodí
V rámci odborného programu probíhá souvislý kurz matematiky a kurz fyziky (každý ve třech či čtyřech úrovních podle náročnosti). Poměrně malé skupinky umožňují, aby se vedoucí kurzu mohl věnovat účastníkům individuálně.
Hlavní těžiště odborného programu spočívá v projektech. Dvoučlenné až tříčlenné skupiny účastníků si vyberou jedno z nabídnutých témat (v letošním roce kromě výše zmíněných například: stavba modelu elektrárny, měření vitamínu C v potravinách, zkoumání uměle vyrobené duhy a mnoho dalších), na kterém v průběhu soustředění pracují a na konci svou práci prezentují na závěrečné konferenci před ostatními účastníky i vedoucími. Každý projekt je koordinován konzultantem-vedoucím, jehož úkolem je ale pouze pomáhat a případně usměrňovat práci účastníků. Celý přístup k projektům je koncipován jako zmenšenina vědecké práce.
Odborný program je doplněn zajímavými přednáškami externích lektorů – odborníků z MFF UK, AV ČR, ČEZ a dalších.
Stejně jako minulý byla i tento rok pro nás na letním soustředění připravena přednáška Jihočeských taťků. Díky loňské přednášce se většina účastníků na tu letošní velice těšila. Snad bych ani neměla říkat přednáška, spíše veselé posezení na téma jaderné energetiky. Povídání na témata „Ten, který může za 95 % všech poruch na Temelínu“ a „Starej Software“ nás seznámila s Černobylskou havárií, s problémy energetiky jako takové a v neposlední řadě s až malichernými „boji“ mezi Rakušany a Temelínem.
Nejenže jsem se během této besedy dověděl několik zajímavých informací o Temelínu, ale zároveň jsem se dobře pobavil. Jakožto důležité body besedy chápu prokázání bezpečnosti v Temelíně, důvody havárií ve světě a v závěru i pracovní možnosti v tomto moderním energetickém středisku. Společně s několika dalšími účastníky nás beseda nadchla natolik, že jsme se o středoškolském programu telefonicky informovali přímo u personálního ředitele Temelína. Ten byl velice ochotný, takže celkový dojem z Temelína mám teď mnohem pohodovější.
Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu.
O přípravách na čtvrtou českou přečerpávací elektrárnu jsme psali 3.8. zde: Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie.
MAAE modernizuje významnou databázi jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii spustila aktualizovanou verzi svého Informačního systému o jaderných reaktorech (PRIS) a spustila ...
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.