Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.
Již 27. ročník této populární akce zahájila na Matematicko fyzikální fakultě v posluchárně budovy F přednáška vedoucího Oddělení laserového plazmatu UFP AV ČR Ing. Miroslava Krůse, Ph.D. Doktor Krůs se ve své přednášce nazvané „Urychlovače a lasery“ vydal do světa laserových urychlovačů částic, které jsou neodmyslitelnou součástí jeho odborného výzkumu.
Ve druhé části dopoledního programu byly účastníkům formou exkurzí zpřístupněny laboratoře v budovách v ulici Ke Karlovu. Program zahrnoval například růst monokrystalů, resistometrii, biofyziku, zobrazovací techniky a spektroskopické metody (skenovací a transmisní elektronový mikroskop, Ramanovu spektroskopii) a hydrogenaci.
Tradiční součástí DSEF jsou i odpolední exkurze mimo Matfyz. Účastníci si mohli vybrat mezi počítačovým modelováním na ČVUT, ionosférickou observatoří, hvězdárnou Ďáblice nebo nukleární magnetickou rezonancí na ČZU. Dále nás přivítala tři pracoviště FZU AV ČR – řada laboratoří v ulici Cukrovarnické, THz spektroskopie na pracovišti Na Slovance a obří lasery v zařízení Prague Asterix Laser System (PALS).
Tento rok DSEF přilákal na Matfyz celkem 62 účastníků. Děkujeme za účast všem středoškolákům, přednášejícím, pracovníkům laboratoří i organizátorům. Věříme, že si všichni Den s experimentální fyzikou užili a těšíme se na příští ročník.
za organizátory
Adam Mendl
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.