Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.
Fotogalerie (3)
Již 27. ročník této populární akce zahájila na Matematicko fyzikální fakultě v posluchárně budovy F přednáška vedoucího Oddělení laserového plazmatu UFP AV ČR Ing. Miroslava Krůse, Ph.D. Doktor Krůs se ve své přednášce nazvané „Urychlovače a lasery“ vydal do světa laserových urychlovačů částic, které jsou neodmyslitelnou součástí jeho odborného výzkumu.
Ve druhé části dopoledního programu byly účastníkům formou exkurzí zpřístupněny laboratoře v budovách v ulici Ke Karlovu. Program zahrnoval například růst monokrystalů, resistometrii, biofyziku, zobrazovací techniky a spektroskopické metody (skenovací a transmisní elektronový mikroskop, Ramanovu spektroskopii) a hydrogenaci.
Tradiční součástí DSEF jsou i odpolední exkurze mimo Matfyz. Účastníci si mohli vybrat mezi počítačovým modelováním na ČVUT, ionosférickou observatoří, hvězdárnou Ďáblice nebo nukleární magnetickou rezonancí na ČZU. Dále nás přivítala tři pracoviště FZU AV ČR – řada laboratoří v ulici Cukrovarnické, THz spektroskopie na pracovišti Na Slovance a obří lasery v zařízení Prague Asterix Laser System (PALS).
Tento rok DSEF přilákal na Matfyz celkem 62 účastníků. Děkujeme za účast všem středoškolákům, přednášejícím, pracovníkům laboratoří i organizátorům. Věříme, že si všichni Den s experimentální fyzikou užili a těšíme se na příští ročník.
za organizátory
Adam Mendl
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
