Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.
Již 27. ročník této populární akce zahájila na Matematicko fyzikální fakultě v posluchárně budovy F přednáška vedoucího Oddělení laserového plazmatu UFP AV ČR Ing. Miroslava Krůse, Ph.D. Doktor Krůs se ve své přednášce nazvané „Urychlovače a lasery“ vydal do světa laserových urychlovačů částic, které jsou neodmyslitelnou součástí jeho odborného výzkumu.
Ve druhé části dopoledního programu byly účastníkům formou exkurzí zpřístupněny laboratoře v budovách v ulici Ke Karlovu. Program zahrnoval například růst monokrystalů, resistometrii, biofyziku, zobrazovací techniky a spektroskopické metody (skenovací a transmisní elektronový mikroskop, Ramanovu spektroskopii) a hydrogenaci.
Tradiční součástí DSEF jsou i odpolední exkurze mimo Matfyz. Účastníci si mohli vybrat mezi počítačovým modelováním na ČVUT, ionosférickou observatoří, hvězdárnou Ďáblice nebo nukleární magnetickou rezonancí na ČZU. Dále nás přivítala tři pracoviště FZU AV ČR – řada laboratoří v ulici Cukrovarnické, THz spektroskopie na pracovišti Na Slovance a obří lasery v zařízení Prague Asterix Laser System (PALS).
Tento rok DSEF přilákal na Matfyz celkem 62 účastníků. Děkujeme za účast všem středoškolákům, přednášejícím, pracovníkům laboratoří i organizátorům. Věříme, že si všichni Den s experimentální fyzikou užili a těšíme se na příští ročník.
za organizátory
Adam Mendl
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.