Soustředění FYKOS v Kořenově

S druhou polovinou září se pojí mnoho věcí – minimálně pro většinu studentů začíná nový akademický rok. Zároveň ale začal i 36. ročník korespondenčního semináře pro středoškoláky a s ním se už mnoho let pojí týdenní soustředění, které se odehrává právě každý podzim a jaro. Tentokrát – ne poprvé (a za mne snad ani naposledy) – se odehrávalo ve velebném Kořenově, kde s trochou nadsázky člověk pomalu vidí hraniční kameny a za nimi Polsko.

Jako každé takové soustředění pořádané pro žáky středních škol, je i toto rozděleno na část odbornou a doprovodnou, tematickou –  ta zde rozhodně nehrála druhé housle. Účastníci, tedy nejlepší řešitelé posledních pár sérií semináře, byli navnaděni na „Cestu kolem světa za 8 dní“. V ten moment ale nemohli tušit, co je čeká. Vše se relativně rychle zvrtlo, jejich letadlo ztroskotalo a všichni účastníci upadli do zajetí. Ocitli se v hrozivém totalitním státu zvaném „Fykorea“, který nebyl k nikomu shovívavý. Na samém konci byli všichni při snaze o útěk popraveni, což byla pěkná tečka symbolizující bezmocnost člověka v takovém prostředí.

Legenda často čerpala z antiutopických děl, ale i reálných svědectví o různých nedemokratických režimech ve světě. Příběh byl intenzivní a nutil k zamyšlení, ale legendová náplň programu nebylo to jediné, co účastníky čekalo. Užili si i spoustu her denních i nočních, etap pohybových, ale zároveň měli i mnoho potravy pro mozek. Až na občasný spánek bylo všeho přehršel.

Symbolický rámec a (byť skvělé) neodborné programy ale nejsou posláním tohoto soustředění. Účastníci si prošli mnoha zajímavými přednáškami. Začalo se opět úvodem do kalkulu a cesta šla zejména přes rozšiřující středoškolskou fyziku, ale tu a tam se vyskytlo i něco peprnějšího. Občas došlo i na překrásné bloky matematiky, někdy proložené trochou praktických dovedností informatických. Myslím, že všichni účastníci měli velkou příležitost odejít obohacení takovým či jiným kouskem poznání, které jim soustředění takříkajíc nasadilo do hlavy.

Bylo to občas komplikovaných, ale stále krásných devět dní. Vše ale musí přijít ke svému konci, a toto platí i o soustředění. Touto akcí se s aktivním pořádáním FYKOSu loučí Karel Kolář, jeho dlouholetý organizátor, který měl velký vliv na fungování semináře. I díky němu dnes FYKOS může stát na takové pozici, na jaké právem je.

Obecně bych nejen jemu, ale i všem ostatním, kteří si se soustředěním dali spoustu práce, chtěl za sebe – a myslím, že nejen za sebe – poděkovat.

Za účastníky Maxmilián L. Skuda