Rubriky

Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných z jednoho centrálního místa budou v budoucnu patřit nejen fotovoltaické a větrné elektrárny, ale také bateriová úložiště nebo výroba zeleného vodíku.

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob. Napsali ji odborníci z evropských národních akademií věd a prezentovali ji 8. dubna 2025. Největší nejistota pro Evropu pramení z její závislosti na dovážených fosilních palivech, zejména ropě a plynu. Tato závislost vystavuje kontinent geopolitickému vydírání a činí jej ekonomicky zranitelným. Pouze dobře řízený přechod k udržitelné domácí energii a inovativním technologiím vyrobeným v Evropě může nabídnout bezpečnou a prosperující budoucnost.

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost sledovat unikátní technologickou operaci, při níž odborná firma natírala svahy nádrže speciální hmotou s UV filtrem. Takzvaný mastix ochrání plochu vystavenou extrémním povětrnostním vlivům před ultrafialovým zářením ze žhavého letního slunce i před zimními mrazy. Práce jsou součástí letošních více než 400milionových investic, které zajistí bezpečný provoz elektrárny v dalších letech.

Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína. Zatímco do Temelína se palivo Westinghouse vrátilo po patnácti letech, pro Dukovany jde o premiéru. Rozšíření počtu dodavatelů a první dodávky představují krok, který významně zvyšuje energetickou bezpečnost České republiky. Navíc vedle diverzifikace dodavatelů jaderného paliva držíme v obou našich jaderných elektrárnách i strategické zásoby.

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod. Na jedné straně globální oteplování zvyšuje povrchovou teplotu vody, čímž mění koncentraci kyslíku ve vodě, mění stratifikaci a mořské proudy (jejich trasy a vlastnosti). Na druhé straně živiny vypouštěné do pobřežního prostředí odtokem z půdy (přicházející zejména prostřednictvím hnojiv nebo odpadních vod) vytvářejí nadměrné výkvěty řas. Protože bakterie zodpovědné za rozklad řas dýchají kyslík, čím více řas je, tím více kyslíku bakterie spotřebují: jedná se o eutrofizaci. Když přestane být dostatek kyslíku, začnou bakterie mobilizovat látky, jako je fosfor, dříve uložený v sedimentu, který pomáhá krmit nové řasy. Tento začarovaný kruh vyčerpává obsah kyslíku, který v určité chvíli již nestačí k udržení podmořského života.

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký. Vítr se pohybuje po ledu, na úbočí hory je zima, ale ne vždy zde mrzne. Tam, kde kdysi údolí zaplňoval hustý modrý led, nyní vyčnívá holá skála jako odhalená kost. Rok od roku se západní část ledovce Huayna Potosí ztenčuje a ustupuje, za rok přibližně o 24 metrů. Ve své stopě za sebou zanechává roztroušené kameny a jezero s tající vodou, které ještě v roce 1975 neexistovalo, a nyní označuje bývalé hranice ledovce.