Rubriky

Index digitální kvality života společnosti Surfshark ukazuje, že Česká republika má 4. nejlepší elektronickou bezpečnost na světě, zatímco v celkovém indexu se umístila na 25. místě. Index DQL (Digital Quality of Life) je každoroční studie, která řadí 121 zemí podle jejich digitální pohody na základě pěti hlavních ukazatelů: kvalita internetu, dostupnost internetu, elektronická bezpečnost, elektronická infrastruktura a elektronická správa. Pátý ročník indexu digitální kvality života (DQL) společnosti Surfshark řadí Česko na 25. místo na světě, což je stejný výsledek jako v loňském roce. Z 5 pilířů indexu si Česko vedlo nejlépe v e-security, obsadilo 4. místo, zatímco nepříliš dobře v e-governmentu, kde se umístilo na 48. místě. Je na 27. místě v dostupnosti internetu, 31. v e-infrastruktuře a 45. v kvalitě internetu. V celkovém Indexu Česko předčí Slovensko, které je na 33. místě. Evropské země vedou svět v digitální kvalitě života, Česko je v regionu na 19. místě. Více info na: https://surfshark.com/dql2023. 

Prostřednictvím inovace technologií s vyšší modulační rychlostí vytvořili výzkumníci společnosti Nokia Bell Labs dva nové světové rekordy v podmořské optické komunikaci. První rekord je dosažení čisté datové rychlosti 800 Gb/s na jedné optické vlnové délce na vzdálenost 7 865 km (což je vzdálenost Tokio - Seattle). Druhý rekord dosažený laboratořemi Nokia Bell Labs a Alcatel Submarine Networks je čistá propustnost 41 Tb/s na 291 km prostřednictvím neopakovaného přenosového systému v pásmu C.

Oběžné kolo čerpadla vyrobené 3D technologií nainstalovali technici v Jaderné elektrárně Dukovany. Náhradní díly vyrobené 3D tiskem využívá ČEZ ve spolupráci se Škoda JS při údržbě v obou českých jaderných elektrárnách už několik měsíců. Tentokrát jde o první kovovou část z austenitické nerezové oceli, o průměru 190 mm, vážící několik kilogramů, kterou energetici použijí v nejaderné části zařízení v chemické úpravně vody.

Letos v listopadu dosáhl ChatGPT úžasných 100 milionů aktivních uživatelů týdně. Umělá inteligence se stále více ponořuje do každodenního života mnoha lidí. Schválně: kolik z vás má v plánu obrátit se na robota s žádostí o pomoc před nadcházejícím svátečním obdobím? Podívejme se, jak Britové plánují používat AI, aby jim pomohla lépe zvládnout vánoční seznamy úkolů. Průzkum mezi 2 500 dospělými ve Spojeném království provedli experti na AIPRM, nástroj pro rychlou správu.  (více na https://www.aiprm.com/).

67. Generální konference IAEA (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) ve Vídni letos v létě vyzvala státy světa, aby se připojily k nové iniciativě – laboratorní síti, která bude generovat a uchovávat data potřebná k efektivnímu hospodaření s vodními zdroji. Global Water Analysis Laboratory (GloWAL) Network (Globální laboratorní síť pro analýzu vody) byla vytvořena jako odezva na krizi způsobenou změnou klimatu a projevující se záplavami, stoupáním mořské hladiny, úbytkem ledovců, suchem, lesními požáry atd. Globální oteplování mění rozložení vody na světě, některé oblasti se stávají suššími, některé se zaplavují. Ubývá vodních zdrojů, jsou znečistěné, nepředvídatelně se mohou ztrácet.

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou. Velmi rychle se pomocí vulkanických erupcí vynořují až na povrch s horninou zvanou kimberlit. Kimberlit (název vznikl dle naleziště diamantů, města Kimberley v Jižní Africe), je namodralá hornina, jejímž základním minerálem je olivín. Kimberlity se ze sopečných sopouchů pohybují rychlostí mezi 18 km/h až 133 km/h. Některé erupce mohly být vyvolány i výbuchy plynů a prachu, jaké známe ze zemského povrchu. Uvádí to Thomas Gernon, profesor vědy o Zemi a klimatu na University of Southampton v Anglii.