Do 15. května se mohou školáci přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun a dalších 200 tisíc korun pro svoji školu. Další ceny jsou připravené i pro ryze dívčí týmy, pro tvůrce videa s nejvyšším počtem hlasů, nebo pro ty, kdo si jako téma pokusů zvolí obnovitelné zdroje nebo jadernou energii.
Švédsko, Finsko a Dánsko už dnes pokrývají naprostou většinu své spotřeby elektřiny prostřednictvím bezemisních zdrojů včetně jádra a velkou část produkce vyvážejí. Tento trend díky geografickým výhodám, rozvinutým technologiím a manažerským zkušenostem dále posiluje.
Fascinující vzory téměř pravidelných šestiúhelníkových plástů nalezené v solných pouštích, jako je Badwater Basin v kalifornském Údolí smrti či Salar de Uyuni v Bolívii, mátly turisty a inspirovaly tvůrce sci-fi filmů po celá desetiletí. Fyzici konečně odhalili mechanismus, který se za velkolepou mozaikou šestiúhelníků na solných pláních skrývá. Odpověď leží skrytá pod solnou kůrou.
Další ročník studentské vědecké konferenci zaměřené na jaderné inženýrství se bude konat 12.-13. června v aule T1 Matematicko-fyzikální fakulty UK v areálu v Holešovičkách 2 v Praze. Konference se tradičně pořádá již 7 let a je pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, významné osobnosti české jaderné fyziky (bývalý děkan Jaderné fakulty, ředitel MAAE, atd.). Jste srdečně zváni!
Čínská státní společnost China State Shipbuilding na začátku letošního roku představila komponenty zatím největší a nejvýkonnější větrné turbíny určené pro mělká moře na světě. Zařízení by mělo dosáhnout výkonu 18 MW a o 2 MW tedy překonat dosud největší větrnou turbínu, která pochází rovněž z Číny.
Existují další planety podobné Zemi? Existuje mimozemský život? Na první otázku už umíme odpovědět, výkonné dalekohledy našly několik exoplanet, které by mohly být podobné Zemi. Na zodpovězení druhé otázky zatím čekáme, i když vše nasvědčuje tomu, že na některých kometách a možná i na Marsu mohly být sloučeniny podobné těm, o kterých dnes předpokládáme, že předcházely vzniku života. Země 2.0 by byla planeta dostatečně podobná Zemi, aby umožnila existenci života, jak jej známe. Měla by správnou teplotu pro kapalnou vodu a obíhala by kolem hvězdy se stálým přísunem světla. V ideálním případě by měla být dostatečně blízko k naší Zemi, abychom si dokázali představit, že tam poletíme nebo alespoň pošleme sondu, aby ji prozkoumala.
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.
Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...
Zlámaný pětník bych nevsadil na to, že v Argentině někdo ví, že existuje v daleké Evropě nějaké město Sokolov, stejně tak, že v Sokolově někdo ví o tom, že na začátku minulého ...
Nečekaně jste dosáhli datového limitu? Nebo jste si všimli, že se vám internet po dlouhém streamování zpomaluje? Tolik populární streamování rychle spotřebovává ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
