Rubriky

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů a zpracovávají citlivé údaje žáků, rodičů i zaměstnanců, jejich zabezpečení bývá v porovnání s komerční sférou nebo státní správou podstatně slabší.

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley. Tři vědci vyvinuli organokovové materiály, které ukládají velké množství plynu v malém objemu, „téměř jako Hermionina kabelka ve filmu o Harrym Potterovi“, uvedl na tiskové konferenci k oznámení ceny Heiner Linke, předseda Nobelova výboru pro chemii.

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa. A spolu s nimi hned dva projekty z Česka. V kategorii studentů ve věku 13 až 17 let uspěl tým Střední průmyslové školy Purkyňova v Brně, mezi staršími inovátory se prosadil tým z plzeňského Gymnázia Františka Křižíka.

Podle výsledků poslední soutěže IT-SLOT se zdá, že letitá dominance chlapců v IT soutěži slábne. Šestnáctý ročník dvoukolové soutěže IT-SLOT pro žáky 8. a 9. tříd opět poukázal na úroveň znalostí české mládeže v matematice, logice a informatice. Letošní ročník se vymykal doposud nebývalým počtem dívek – finalistek.

Česká veřejnost má dlouhodobě pozitivní postoj k jaderné energetice, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky v loňském roce.

Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci. Tímto nástrojem je sekvenování jednobuněčné DNA-RNA (SDR-seq). Může studovat DNA i RNA současně uvnitř stejné buňky, což je kriticky důležitý prvek pro pochopení toho, jak genetické varianty ovlivňují genovou expresi v tzv. nekódující oblasti genomu (DNA, která se nepřepisuje v proteiny). Genová exprese je proces, kterým se informace uložená v genu převede na reálnou buněčnou strukturu nebo funkci.