Rubriky

Transparentní baterie by mohly nahrazovat sklo v oknech. Zatím mají jen velmi malý výkon, ale ten se bude jistě zvyšovat. Většina výzkumů baterií se zaměřuje na zvyšování elektrického výkonu nebo zvyšování energetické hustoty, avšak Hironobu Minowa a jeho tým z japonského komunikačního obra NTT místo toho hledají baterii, která by byla co nejméně nápadná. Tým musel vytvořit nové verze komponent baterie, aby se snížila celková absorbce a reflexe světla. Výsledkem je baterie o velikosti A4, která má kapacitu pouze 1 mAh (miliamperhodin), čili tisíckrát menší, než jiné baterie. Její výkon však stačí napájet LEDku nebo digitální hodiny. Protože se v domácnostech neustále rozšiřuje použití drobných chytrých zařízení, mohou transparentní baterie pomoci omezit počet rozličných kabelů a bateriových zařízení.

Ochuzený uran je produktem z výroby jaderného paliva. Palivo pro většinu současných štěpných jaderných reaktorů se vyrábí z obohaceného uranu, kdy se např. procesem plynové difuze nebo na centrifugách zvyšuje obsah izotopu ²³⁵U v izotopové směsi. V přírodním uranu je ²³⁵U kolem 0,7 %, pro energetické reaktory se zvyšuje zhruba na 3 % - 4 %. Po obohacovacím procesu zbyde ochuzený uran s obsahem asi 0,2 % - 0,4 % ²³⁵U, což je hluboko pod úrovní, kdy by mohla nastat řetězová štěpná reakce. Při obohacování se většinou používá uran ve formě hexafluoridu (UF₆), zbyde tedy ochuzený hexafluorid uranu (značí se DUHF nebo DUF6). Defluorizací se transformuje do chemicky bezpečného stavu práškovitého oxidu uranu, který se může dlouhodobě skladovat bez nebezpečí pro životní prostředí. Oxid chuzeného uranu se také používá pro výrobu MOX - uranovo plutoniového paliva pro rychlé množivé reaktory.

Srpen roku 2020 byl důležitým milníkem v programu mírového využití jaderné energie ve Spojených arabských emirátech (United Arab Emirates, UAE). UAE se staly první zemí v arabském světě, která spustila vlastní jaderný reaktor. Již několik let zde úspěšně rozvíjejí intelektuální a fyzickou infrastrukturu, jež je nezbytná pro využívání jaderné energie k výrobě bezpečné, čisté a spolehlivé elektřiny v režimu základního zatížení. Jaderná elektrárna Barakah je důležitým národním projektem a integrální součástí energetické strategie země. Po dokončení všech bloků bude jaderná elektrárna vyrábět 25 % elektřiny v UAE a zabrání emisím 21 milionů tun CO₂, což je množství, které by emitovalo 3,2 milionů automobilů.

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát. V radinuklidových termogenerátorech (RTG) dodávajících teplo a elektřinu kosmické elektronice se většinou používá plutonium. National Nuclear Laboratory (NNL) Spojeného království v rámci kontraktu s European Space Agency (ESA) nyní zkoumá možnost náhrady za jiný radionuklid - americium 241. Pozadí problému je však složitější - Pu-238 není v současné době dostupné, protože USA jej přestaly produkovat kolem roku 1988 a Rusko jej přestalo prodávat.

Na počátku nového tisíciletí se globální těžební průmysl rozvíjel velmi rychle a mnoho zemí a společností investovalo velké prostředky do zvýšení těžby. Rozvíjející se ekonomika volá po přírodních zdrojích. Kvalita rud se však snižuje, těžební náklady se zvyšují a udržovat doly v provozu se daří jen zvyšováním produktivity práce. Svět potřebuje novou technologii, která umožní účinnější těžbu rud o velmi nízké kovnatosti. Nukleární stopovače a měřicí přístroje patří mezi technická zařízení, která pomohou těžebnímu průmyslu zvýšit efektivnost výroby.

V Číně žije 19 % světového obyvatelstva, ale z celé rozlohy Číny je jen 7–10 % orné půdy. Je problém, jak nakrmit rostoucí počet obyvatelstva a současně chránit životní prostředí a přírodní zdroje. V posledních desetiletích využívají čínští vědci při výrobě potravin stále více jadernou a izotopovou techniku. Ve spolupráci s IAEA a FAO pomáhají zemědělcům ve vývoji nových druhů plodin pomocí ozařování – radiačního šlechtění. Na rozdíl od některých jiných zemí je používání jaderné techniky začleněno do Čínské akademie zemědělských věd (CASA) i do provinčních akademií zemědělských věd. Díky tomuto uspořádání se výsledky výzkumu rychle uplatňují v praxi. Například druhá nejrozšířenější odrůda pšenice v Číně, Luyuan 502, byla vyšlechtěna v Institute of Crop Sciences a v Shangdong Academy of Agricultural Sciences s využitím mutací indukovaných ve vesmíru. Odrůda má o 11 % vyšší výnosy než tradiční odrůdy a je tolerantnější k suchu a hlavním nemocem. Pěstuje se na ploše větší než 3,6 milionů ha, což je téměř plocha Švýcarska. Je to jedna z 11 druhů pšenice vyšlechtěná pro lepší toleranci k zasolení půdy a obdobím sucha, pro lepší kvalitu zrna a výnosnost.