Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku. Umožní to celková modernizace elektrárny, která dá dvěma ze čtyř orlických soustrojí schopnost fungovat obousměrně. Modernizací projdou všechna čtyři soustrojí elektrárny, dvě přejdou na obousměrný režim (přečerpávací a výrobní). Voda se bude do orlického jezera čerpat z níže položené přehrady Kamýk a bude možné uložit jednorázově až 750 MWh energie, tedy denní spotřebu 80 tisíc českých domácností. Tento typ přestavby fungující elektrárny, stejně tak jako výměna dvou Kaplanových turbín za reverzní Francisovy, budou světovými unikáty. Unikátní řešení bude úsporné, ekonomické i ekologické a mělo by být hotové do sedmi let.

Před 63 lety zahájilo provoz poslední ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík. Teď projde elektrárna největší modernizací ve své historii, která z ní zároveň udělá čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu v Česku. Dvojice reverzních Francisových turbín umožní čerpat v případě potřeby vodu „o patro výš“ – z kamýckého do orlického jezera, a takto ukládat energii pro pozdější využití. Půjde tak o světový unikát, kdy se z běžné velké vodní elektrárny stane přečerpávací.

Česká energetika má několik priorit. Mezi ně patří vedle rozvoje bezemisních elektráren také podpora ukládání energie. Naše vodní přečerpávací elektrárny mají za sebou desítky let spolehlivého provozu a každý den pomáhají zajišťovat stabilitu české energetické soustavy. Poslední přečerpávací elektrárna v Česku vznikla v polovině devadesátých let - Dlouhé stráně. Po třiceti letech se začne budovat nová.

„Orlík je stěžejním článkem Vltavské kaskády a významně se podílí na řízení celostátní energetické soustavy. Rozhodli jsme se, že bude další desítky let plnit také roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je 70 metrů a my jsme schopni tohoto výškového rozdílu efektivně využít. Výhodou této nové přečerpávací elektrárny bude, že vznikne na stávajícím díle a nebude kvůli ní nutné zabírat další plochy. Bude tak nejen efektivní, ale i ekologická. Důležité také je, že půjde o postupnou přestavbu, kdy v průběhu modernizaci budou vždy minimálně dvě ze čtyř soustrojí v provozu,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Celkový výkon elektrárny zůstane zachován

Energetici postupně na Orlíku zmodernizují všechna čtyři soustrojí, kdy zachovají celkový výkon elektrárny 364 MW. Výkon 2x95 MW připadne na klasické jednosměrné turbíny a výkon 2x87 MW bude díky instalaci reverzních turbín sloužit pro přečerpávací režim. Ostrá fáze modernizace začne v roce 2027, hotovo by mělo být v roce 2033. To přinese možnost výšit energetickou úložnou kapacitu v českých přečerpávacích elektrárnách o více než 12 %, a také to přispěje ke zlepšení možností řízení celé české energetické soustavy. ČEZ své plány úzce koordinuje s majitelem přehrady, společností Povodí Vltavy.

„Projekt nové přečerpávací elektrárny na Orlíku podporujeme a dlouhodobě o něm s ČEZ jednáme. Je pro nás podstatné, že při modernizaci a přestavbě elektrárny nedojde k žádným zásadním zásahům do stavby vodního díla ani do úrovně provozních hladin definovaných Manipulačním řádem. Stejně tak je důležité, že nedojde k záborům půdy nebo majetků obyvatel a projekt se nedotkne ani rekreace, lodní dopravy a rybářů,“ uvedl generální ředitel společnosti Povodí Vltavy Petr Kubala.

Přestavbu provedou české firmy

„Projekt transformace elektrárny Orlík je důkazem toho, že české strojírenství a technická odbornost mají světovou úroveň. Takto komplexní projekt lze realizovat pouze díky dlouholetým zkušenostem v oblasti hydroenergetiky, inovativnímu přístupu a spolupráci špičkových odborníků. Velmi nás těší důvěra společnosti ČEZ a jsme hrdí, že můžeme být součástí tohoto unikátního projektu. V České republice vznikne další přečerpávací elektrárna, která dokáže uložit vodu o objemu 1840 olympijských bazénů, což odpovídá energii z více než milionu autobaterií,“ řekl předseda představenstva Wikov Group Martin Wichterle.

Projekt na Orlíku bude největším projektem v historii moderní české hydroenergetiky. ČEZ dosud uskutečnil modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí na více než dvaceti vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích a vybraných malých vodních elektrárnách). Modernizace navýšily průměrnou účinnost vodních zdrojů o 4 až 10 % dle elektrárny a turbíny. Díky dosavadním investicím za zhruba 5 miliard korun budou elektrárny připraveny na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let, pro budoucí generace a výrobu stejného objemu elektřiny z nižšího množství vody. Další vodní elektrárny čeká modernizace v následujících letech.

Projděte si současnou elektrárnu Orlík jako naživo – ve virtuální prohlídce! http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-orlik/

Víte, že…

• Orlík jako největší klasická vodní elektrárna v ČR má výkon 364 MW, který může dodat energetické soustavě už za 128 vteřin od povelu energetického dispečinku?
• Orlík dodá každý rok do sítě elektřinu pro desítky tisíc domácností?
• výkon tří současných velkých přečerpávacích vodních elektráren řídí dispečink ČEZ z Prahy ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS?
• rotující část každého ze soustrojí vodní elektrárny Orlík má výšku 27 metrů a hmotnost 650 tun?
• hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
• na Orlíku letí za provozu na turbínu každým ze čtyř v hrázi zabetonovaných přivaděčů o průměru 6250 mm až 150 m³ vody rychlostí 5 metrů za vteřinu? Roztáčí 50tunové oběžné kolo turbíny o průměru 5 metrů a odtud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru.
• každý ze čtyř přivaděčů elektrárny Orlík má průměr 6,25 metru, což je o 1,25 metru více než v tunelech pražského metra?
• původní 10lopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem? V současnosti má Orlík 8lopatková kola s vyšší účinností.
• historicky nejdelší odstávky elektrárny kvůli opravám proběhly po srpnu 2002, kdy elektrárna společně s personálem do poslední chvíle statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů? Pomohla však získat několik kritických hodin navíc, a dát tak níže položeným místům po proudu řeky čas na provedení nutných opatření.
• po celý rok 2003 byl Orlík z důvodu oprav mimo provoz a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až v prosinci 2004.

Infografika o českých přečerpávacích elektrárnách