Rubriky

Článků v rubrice: 83

Proč se Československo nestalo počítačovou velmocí

První český samočinný počítač SAPO, uvedený do provozu v Ústavu matematických strojů na Loretánském náměstí v Praze v roce 1957, byl se svými pěti početními operacemi za sekundu z dnešního pohledu směšně pomalý. Počítačový svět přesto uznává několik jeho světových prvenství, které do něj vložil jeho tvůrce profesor Antonín Svoboda. Stojí za to nahlédnout do dramatického osudu českého vědce, který vychoval první generaci počítačových odborníků. Jeho jméno se po dobu komunistického režimu, který ho donutil emigrovat do USA, nesmělo u nás nikde objevit…

Elektrostatické elektromotory

Když profesor Dan Ludois z americké Univerzity of Wisconsin-Madison vloni představil novinářům elektromotor, který se obejde bez magnetů a elektromagnetického pole, nebylo zpočátku jasné, zda jde o revoluční vynález nebo jen o reklamní tah. Více než stovka miliard malých a velkých elektromotorů na světě– malým ventilátorem počínaje a elektrickými lokomotivami nebo válcovacími tratěmi v ocelárnách konče – je totiž založena na elektromagnetizmu z třicátých let osmnáctého století, na jehož objasnění jsou podepsáni Benjamin Franklin, Michael Faraday a Humphrey Davy.

Piezoelektřina a nanotechnologie

S objevem, že při stlačení některých krystalů křemene se na jejich povrchu objeví slabý elektrický náboj, přišli francouzští vědci Pierre a Jacques Curieové již v roce 1880. Vznik „tlakové elektřiny“ z řeckého výrazu piezein (tlačení) nazvali piezoelektrickým jevem. Jev, který od té doby úspěšně používá fyzika, chemie nebo medicína, však funguje jen u těch krystalů, které postrádají střed symetrie.

Historie a budoucnost optoelektroniky

Globální širokopásmové telekomunikační síti, která umí přenášet hovory, televizní signál, data i internet, dnes slouží už více než půl miliardy kilometrů tenoučkých optických vláken, vmontovaných do pozemních a podmořských kabelů. První se začaly na dno moří pokládat právě před pětadvaceti lety. Nobelovu cenu si však optoelektronika vysloužila teprve v roce 2009.

Stoletý Panamský průplav

Vrcholné stavební dílo dvacátého století – 81,6 km dlouhý Panamský průplav spojující Atlantský a Tichý oceán – se dožívá sta let. Od konce první světové války jím proplulo více než milión osobních i nákladních lodí, z nichž každá na nejfrekventovanější trase New York-San Francisko ušetřila12 000 kilometrů vodní trasy, téměř dva týdny času a obrovské množství paliva, které by si jinak vyžádalo obeplutí kontinentu okolo Hornova mysu.

Jaké elektrárny si můžeme dovolit

Poslední výroční zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) z loňského prosince předpovídá, že v průběhu příštích dvou desetiletí vzroste světová spotřeba elektrické energie na naší planetě téměř o 70 %. Globální výkon elektroenergetiky tak musí vzrůst ze současných 5 430 na 9 350 GW, což si vyžádá stavbu nejméně čtyř tisíc elektráren standardní velikosti. Na tomto přírůstku se mají více než polovinou podílet tepelné elektrárny na zemní plyn spolu s větrnými a solárními elektrárnami. Nově postavené uhelné a vodní elektrárny se na přírůstku budou podílet společně jen 30 %. Podíl jaderných elektráren, i když se jejich současné výkony zdvihnou asi o 60 %, se však vůči rychleji rostoucí „konkurenci" v energetickém mixu do roku 2035 sníží ze současných 13 % na 12 %. Tyto odhadované změny, do kterých by měla světová energetika investovat něco okolo 10 bilionů amerických dolarů, přinesou světu řadu problémů. Nepůjde už jen o dostatek paliv a snižování exhalací, ale vůbec o to, zda svět najde dostatek surovin a prostředků na stavbu nových elektráren a na rozšíření přenosových a distribučních sítí.

... 1 « 2 3 4 5 6 7 8 » 14 ...

Nejnovější články

Mezinárodní organizace IUPAC

Letos si připomínáme 100 let od založení předchůdce dnešní International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) - Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (1919-2019). Ihned po skončení Velké války (1914-1918), která začala být později nazývána ...

Šťastné a vesmírné a vše nejlepší do nového kosmického roku!

Česká kosmická kancelář a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS nabízejí školám i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi.

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail