Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO₂ než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO₂, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově. Společnost Kaspersky spustila nový typ zabezpečení, který organizacím a majitelům nemovitostí pomáhá s ochranou před neoprávněným vniknutím civilních dronů na jejich pozemek. Díky kombinaci senzorů, které využívají laserové snímání, a technologií strojového učení dokáže Kaspersky Antidrone automaticky zpozorovat, identifikovat a zabránit bezpilotnímu stroji v proniknutí do nepovolené oblasti. Velkou výhodou je navíc fakt, že dron nepřijde k újmě.

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, neboť 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda? Je vůbec takové geoinženýrství potřeba? Nebylo by lepší se na globální oteplování připravit, než proti němu „bojovat“? Vždyť v historii Země tu už mnohokrát bylo, i dávno předtím, než tu byl člověk!