Výzkum plazmatické samoorganizace najdete na křižovatce energie fúze, astrofyziky a pohonu vesmírných lodí. Je známa nejméně od počátku šedesátých let, i když se jí tak ještě neříkalo. Pod tímto názvem najdeme celou řadu jevů v plazmatu, které jsou široce používané, ačkoli jejich úplná teorie neexistuje. Úkolem současného výzkumu je porozumět schopnosti plazmatu spontánně se znovu uspořádat do různých tvarů. Díky využití této pozoruhodné vlastnosti by mohly být fúzní elektrárny kompaktnější, tedy ekonomičtější, a mohly by fungovat fúzní raketové motory.

Nedávno Čínský úřad pro atomovou energii (CAEA) informoval, že v jaderné elektrárně Taishan došlo k menší poruše pláště paliva. Co to znamená? Co jsou poruchy pláště paliva a máme se bát? Přečtěte si vysvětlení a zjistěte to.

Energetika se v posledních letech dramaticky proměňuje. Sílící tlaky na větší podíl obnovitelných zdrojů a uhlíkovou neutralitu na jedné straně a zvyšující se počet zařízení připojených do sítě, elektromobilů a domácích fotovoltaických elektráren na straně druhé ukazují, že současná distribuční soustava přestává nárokům 21. století stačit. Odborníci se shodují, že bez chytrých sítí, tzv. Smart Grids, se proto v blízké budoucnosti neobejdeme. Průkopníkem Smart Grids je v České republice energetická skupina ČEZ, která první Smart Grids a Smart Metery zavedla experimentálně už v roce 2011 (psali jsme o tom zde Prošpikovaný panelák | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz))

Když došlo letos v březnu k zablokování Suezského průplavu, zesílily diskuze o alternativách, které by nebyly náchylné k podobným událostem. Jednou z nich je Severní mořská cesta, která podél arktických břehů Ruska spojuje Evropu s Asií. Tato trasa je zhruba o 10-15 dní rychlejší než klasická cesta vedoucí přes Suezský průplav, a to především díky poloviční délce. Provozovatel ruské flotily jaderných ledoborců Atomflot navíc plánuje zrychlit tranzitní přepravu nákladů po Severní mořské cestě ze 14 dní na 10 až 11. Dojde k tomu díky nové generaci jaderných ledoborců, které budou doprovázet obchodní lodě (psali jsme o nich zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2611-jaderny-ledoborec-arktika-na-prvni-pracovni-plavbe a již v r. 2012 zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/502-treti-generace-jadernych-ledoborcu).

Největší tokamak na světě staví v Cadarache na jihu Francie sedm partnerů: EU, Rusko, Čína, USA, Japonsko, Jižní Korea a Indie. Palivem bude směs deuteria a tritia ve stavu plazmatu. V předchozích článcích jsme psali o jednotlivých součástech zařízení i o cívkách poloidálního pole - jednoho z magnetických polí, která tokamak potřebuje k udržení plazmatu. Dnes budeme psát o cívce č. 6 (PF6). Zdá se být velká a masivní, má průměr 10 metrů a hmotnost 330 tun. Ale všechno je relativní. Ve čtvrtek 21. dubna 2021, kdy byla cívka vyjmuta z nosného rámu a zvednuta 25 metrů nad hlavy dělníků, aby byla přenesena do montážní jámy tokamaku, se vnímání její velikosti dramaticky změnilo: ve srovnání s obrovským objemem montážní haly se najednou zdála malá. Vypadala jako ocelový frisbee (dětský házecí disk) pomalu klouzající prostorem.