e-zin popularizující vědu a techniku

Lunární rover pro malé náklady

Firma Venturi Space, která vymýšlí, studuje, navrhuje a vyrábí vozidla schopná zvládnout extrémní podmínky prostředí na Měsíci a Marsu, a firma Venturi Astrolab, Inc. (Astrolab), konstruktér, výrobce a provozovatel víceúčelových roverů pro Měsíc a Mars, oznámily spolupráci na výrobě nového  lunárního roveru. Lunární vozidlo má reagovat na rostoucí poptávku institucí, obchodních a vědeckých organizací v USA a Evropě, které hledají měsíční vozidlo pro menší užitečné zatížení. Vývojový prototyp roveru byl odhalen 15. října 2024 ve výstavní kabině Venturi Space na 75. mezinárodním astronautickém kongresu v Miláně.

Od farmaceutické chemie k modrému uhlíku

Inés Sanz Alvarezová vyrůstala v Montevideu v Uruguayi a nikdy si nepomyslela, že bude pracovat v mořské vědecké laboratoři, natož v Monaku. Původně pracovala ve farmaceutické chemii. Nyní je nedílnou členkou týmu vědců, kteří studují modrý uhlík – uhlík zachycený oceánem a pobřežními ekosystémy v přírodním mechanismu, který pomáhá zmírňovat změnu klimatu – v laboratořích mořského prostředí MAAE, jediné mořské vědecké laboratoři v systému OSN. Dcera právníka a úředníka se v dětství s vědou nesetkala, ale na střední škole ji zaujala chemie a biologie.

Podpora rozvoje jaderné energetiky v ČR

Aktuální výzkum veřejného mínění IBRS provedený ve druhém pololetí 2024 ukázal, že 71 % populace starší 18 let je pro rozvoj jaderné energetiky v České republice. Míra souhlasu s rozvojem jaderné energetiky je těsně pod historickým maximem, které bylo v době energetické krize na podzim 2022. Zároveň více než polovina respondentů (56 %) podporuje jako budoucí nejvhodnější energetické řešení pro Českou republiku kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů (OZE). Podle výsledků výzkumu stále větší podíl veřejnosti vnímá výhody kombinace obou zdrojů, která umožňuje nejen energetickou soběstačnost, ale také dosažení dlouhodobých klimatických cílů.

Víte, co je modrý uhlík?

Jako „modrý uhlík“ se dnes označuje organický uhlík zachycený a uložený oceánem ve vegetačních pobřežních ekosystémech – mangrovových lesích, slaniskách nebo loukách s mořskou trávou. V těchto ekosystémech se organický uhlík hromadí v sedimentu, kde pak zůstane na delší dobu uložen. Tyto oceánské biotopy se rozprostírají podél pobřeží, lze je nalézt na všech kontinentech kromě Antarktidy, a pokrývají přibližně 50 milionů hektarů – území téměř dvakrát větší než Spojené království. Ekosystémy modrého uhlíku mají potenciál pomoci lidem a pobřežnímu prostředí zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobovat se jí.

Světová jaderná energetika na přelomu 2024/2025

V provozu je 417 jaderných  energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 375 320 MWe ve 31 zemích světa.

Ve výstavbě je 63 reaktorů, které  po zprovoznění přinesou  66 100 MWe  instalovaného výkonu.

Pozastaveno je 23 reaktorů (většina v Japonsku, které vrací do provozu reaktory uzavřené po Fukušimě jen pozvolna a postupně) s instalovaným výkonem 19 687 MWe.

Restartovány po dočasném odpojení byly naopak 2 reaktory:

ONAGAWA-2, Japonsko, typ BWR, 796 MWe

SHIMANE-2, Japonsko, typ BWR, 789 MWe

Trvale odstavené vloni byly:

KURSK-2, typ LWGR, 925 MWe, Rusko

MAANSHAN-1, typ PWR, 936 MWe, Taiwan

Byla zahájena výstavba 8 nových reaktorů, všechny typu PWR:

EL DABAA-4, 1 100 MWe, Egypt

LENINGRAD 2-3, 1 150 MWe, Rusko

LIANJIANG-2, 1 224 MWe, Čína

NINGDE-5, 1 200 MWe, Čína

SHIDAOWAN-1, 1 116 MWe, Čína

XUDAPU-2, 1 000 MWe, Čína

ZHANGZHOU-3, 1 129 MWe, Čína

ZHANGZHOU-4, 1 129 MWe, Čína

(Za zahájení výstavby se považuje tzv. „lití prvního betonu“ tedy zahájení betonáže základové desky.)

V loňském roce bylo dokončeno a připojeno k síti celkem pět nových bloků:

BARAKAH-4,  Spojené arabské emiráty, typ PWR, 1 310 MWe

FANGCHENGGANG-4,  Čína, typ PWR, 1 000 MWe

KAKRAPAR-4, Indie, typ PHWR (těžkovodní reaktor typu Candu), 630 MWe

VOGTLE-4, USA, typ PWR, 1 117 MWe

Flamanville-3, Francie, typ EPR (PWR), 1 600 MWe. (Byl připojen k síti v prosinci 2024 po 13 letech zpoždění, do plného provozu bude uveden v polovině roku 2025.)

Dohromady mají světové reaktory zkušenost už 20 127 reaktorroků provozu.

1 2 3 4 5 6 » 607 ...

Soutěž / Listopad

Poslední otázka pro tento rok - na zjištění odpovědi máte čas až do konce roku: Kdy má být konečně zapáleno první plazma v největším světovém tokamaku ITER na jihu Francie? Poslední uváděné datum bylo rok 2025, kdyby to byla pravda, je to už "za pár". Jenže vyskytly se chyby při montáži (Třípól informuje), jejichž napravování datum odsouvá. Vylosovaný výherce dostane drobnou odměnu. 

Dosud máme jen špatné odpovědi. Do konce roku je už jen pár dní, tak dáme nápovědu: 3. 7. 2024 uspořádal ITER.org na toto téma tiskovou konferenci. Nové datum se dokonce objevilo už i na Wiki. Tak nehádejte a najděte! Pěkný dárek čeká!

Za správnou odpověď na říjnovou podzimní otázku posíláme dárek paní Haně Pášové do Ústí. Listí už na stromech není zelené, protože chlorofyl se rozpadá. Na listech tak převládá žlutá (barviva karotény), oranžová (flavonoidy), červená (antokyany). Gratulujeme.

Těšíme se na odpovědi za listopad a prosinec.

Redakce


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail