e-zin popularizující vědu a techniku

Jak pomocí kosmického záření měřit vlhkost půdy

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle se pohybující neutrony v atmosféře, aby zjistili, kolik vody je v půdě a kdy má farmář přidávat závlahu na pomoc plodinám v drsných klimatických podmínkách.

Radši nahý než bez internetu

Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení k internetu kdekoliv a kdykoliv, je pro nás důležitější než leccos jiného. Mezinárodní společnost Kaspersky Lab, která se zabývá již 20 let kybernetickou bezpečností, udělala zajímavý průzkum lidského chování a preferencí vzhledem k připojení na internet. Další neméně zajímavý průzkum odhalil, že již dvě třetiny průmyslových firem se staly obětí malwaru. A největším strašákem je zranitelnost nastupujícího "Internetu věcí" (IoT).

Odhad celkového objemu živé hmoty na Zemi

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali biomasu jako hmotnost uhlíku v živých organizmech. Do biomasy tedy zahrnují životně důležité molekuly, např. proteiny nebo DNA, ale nepočítají vodu, které živé organizmy obsahují obvykle více než 60 %. Dospěli k závěru, že na Zemi je v živých organizmech celkem 550 000 milionů tun uhlíku (Mt C).  Pro srovnání: voda v relativně malém jezeře Erie v Severní Americe má přibližně stejnou hmotnost. Výzkum je založen na stovkách studií.

První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100. výročí vzniku Československa. Pojďme se pro zajímavost podívat, jak válku reflektoval jeden z populárních fyzikálních časopisů v Americe.

 

Čeští studenti poslali experimenty do třicetikilometrové výšky

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska. Experimenty byly připraveny pro získávání dat ve stratosféře, což je vrstva atmosféry ve výše 11 až 50 kilometrů. Balón vypuštěný ze slovenského letiště v Malých Bieliciach nakonec dosáhl celkové výšky 32 663 metrů.

1 2 3 4 5 6 » 441 ...

Soutěž / Prosinec

Je vidět, že sháníte vánoční dárky - úplně správně neodpověděl na listopadovou otázku "Proč listí na podzim mění barvu?" nikdo. Za snahu posíláme malý dárek panu Karlovi z Prahy, který odpověděl alespoň částečně. Chtěli jsme slyšet, že tím, že chlorofyl, zelené barvivo, se rozpadá a ubývá, převládnou v listech jiná barviva, která tam jsou také přítomna, většinou červená, žlutá atd.

Otázka na prosinec: Co významného se stalo na vánoční svátky 1968, tedy právě před 50 lety? Nápověda: v astronautice

První správnou odpověď odměníme dárkem - a neodbývejte to jedním slovem!

A už tu máme první správnou odpověď - jen dva dny od zveřejnění otázky! Gratulujeme paní Ivě Kročové a posíláme jí knížku.

Právě před padesáti lety se uskutečnil druhý pilotovaný let programu Apollo 8. Zapsal se do historie světové kosmonautiky tím, že při něm dne 24. prosince 1968 poprvé lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Let byl 34. lodí s lidskou posádkou vyslanou z naší planety.


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v roce 2017 a 2018
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail