Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dokončila druhou etapu vývoje ruského tolerantního paliva, díky kterému jaderné elektrárny dosáhnou nové úrovně bezpečnosti. Tolerantní palivo má vyšší odolnost vůči haváriím a delší dobu vydrží v bezpečném stavu i při výpadku chlazení. (O americkém palivu tolerantním k haváriím jsme již psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2231-jaderne-palivo-odolne-proti-nehodam)

Poté, co prošel řadou přísných testů, získal první ze sedmi modulů supravodivých magnetů, které budou tvořit „pulsující srdce“ mezinárodního fúzního reaktoru ITER, hodnocení „schopen, bez vady“. V General Atomics Magnet Technologies Center v San Diegu v Kalifornii se vyrábí několik centrálních solenoidových modulů. Modul postavený v San Diegu společností General Atomics pod vedením americké části projektu ITER se sídlem v ORNL, koncem toho roku zamíří do Francie, kde probíhá montáž tokamaku ITER. V pravý čas bude následovat šest zbývajících modulů (jeden je náhradní), které se nyní vyrábějí a které dohromady vytvoří centrální solenoid, jeden z nejsložitějších a nejnáročnějších magnetických systémů, jaký byl kdy vyroben.

Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude strmě přibývat i baterií vysloužilých. Tak jako všechny staré baterie jsou i nepotřebné Li-Ion akumulátory nebezpečným elektroodpadem a výraznou hrozbou pro životní prostředí. Již nyní je nutné intenzivně plánovat podporu jejich recyklace.

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO₂ se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich rytmus výroby je ale značně nepravidelný, takže už dnes ohrožují stabilitu přenosových sítí. Jedním z řešení, jak sítě stabilizovat a s energií rozumně hospodařit, je použití různých metod ukládání energie. Pokročilým technologiím akumulace se intenzivně věnuje i Skupina ÚJV, některé z nich nedávno vložila do originálního konceptu tzv. bezemisní teplárny. Pilotní zařízení tohoto typu by v Řeži mělo vzniknout do 10 let.

Vydlážděná či vybetonovaná prostranství a minimum zeleně. To je problém, který trápí řadu měst. Taková místa totiž akumulují obrovské množství tepla, jež následně vyzařují. Teploty v centrech měst jsou pak oproti okolním lokalitám vyšší, v noci může rozdíl činit až 7 °C! Řešením je výsadba nové zeleně a využívání zelených střech a fasád.