e-zin popularizující vědu a techniku

Investujme energii do poznání světa

Lidé dnes daleko méně než dříve fyzicky pracují, často vůbec méně pracují. Nemají do čeho investovat svou energii, takže ji maří například ve speciálních strojích ve fitness centrech nebo ještě horším způsobem. Přitom pocit, že není co dělat, je alespoň ve vědě naprosto nepatřičný. Nemusíme mluvit ani o složitých systémech. Stále nám například scházejí některé stavební kameny do obrazu mikrosvěta, jakým je třeba Higgsův boson, který hraje podstatnou roli při vysvětlení hmotností částic.

Iontová raketa ušetří palivo při kosmických letech

Koncem října 2008 se podařilo dosáhnout podstatného pokroku při testech nového druhu pohonu kosmických lodí. Jde o iontový pohon, ve kterém nabité částice pracovního média, nejčastěji plynu, urychluje elektromagnetické pole. Zdrojem elektrické energie pro tyto účely bude jaderný reaktor.

Bude pozlacený igelit vyrábět energii?

Nanoantény absorbují energii infračerveného záření Fotovoltaické panely přeměňují sluneční záření na elektrický proud a v budoucnu by se mohly stát významným zdrojem energie. Ze všech slunečních paprsků, které k nám naše hvězda posílá, si panely ovšem vybírají jen úzkou část, viditelné a částečně i ultrafialové záření. Všechny ostatní části spektra zůstávají nevyužity a přitom nesou takové množství energie! Kupříkladu infračervené záření. Dopadá k nám nejen ve slunečních paprscích, ale vyzařují ho i všechny živé bytosti, pracující stroje a dokonce i zahřátá zem.

Rakouský jaderný odpad

Radioaktivní zbytky zůstávají nejen po energetickém využití uranu, ale všude tam, kde se radioaktivní látky používají – v medicíně, průmyslu, výzkumu. A tak i v Rakousku, které hlasitě samo sebe označuje za „bezjaderné“, vznikne každoročně 115 tun radioaktivního odpadu. Jedná se o nízkoaktivní a středně aktivní odpad, většinou s poločasem rozpadu do stovek let. Tři rakouské experimentální reaktory však vyprodukovaly i vyhořelé jaderné palivo, i když jeho radioaktivita je oproti použitému palivu z energetických reaktorů mnohem nižší.

Větrná mytologie

Výhrady občanů proti větrné energii a stavbě větrných elektráren často vycházejí z mylných nebo zkreslených informací. Přinášíme odpovědi na nejčastější mýty. Jako příklad uvádíme projekt větrných elektráren u Stříbra v západních Čechách.

... 1 « 507 508 509 510 511 512 513 » 635 ...

Soutěž / Leden

Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.

Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat -  a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)

Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:

Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?

Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail