Před dvěma stoletími, 12. února 1809, se v malém anglickém městečku Shrewsbury narodil Charles Darwin, učenec, který zásadně, doslova revolučně ovlivnil nejen řadu vědních oborů, ale otřásl mnoha v té době nezpochybnitelnými dogmaty a změnil myšlení lidstva. Nemůžeme si v té souvislosti odpustit připomínku, že v tentýž den a takřka ve stejnou hodinu se na druhé straně oceánu, ve Spojených státech amerických, narodil jiný muž, jenž rovněž dokázal ve jménu svobody a spravedlnosti změnit zdánlivě nezměnitelné – pozdější americký prezident Abraham Lincoln.

Zájem o zirkonium, kovový prvek s atomovým číslem 40, upoutaly na „západě“ i na „východě“ jeho dobré mechanické a chemické vlastnosti a zejména mimořádná odolnost čistého zirkonia proti korozi. Hlavní uplatnění dnes nalézá v jaderné energetice.

Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...

Při používání běžné kancelářské lepicí pásky budeme muset být opatrnější, radí s úsměvem vědci. Podle výzkumu University of California v Los Angeles dochází totiž při odvíjení lepicí pásky ke vzniku krátkých opakujících se rentgenových záblesků.

Skutečným unikátem se může pochlubit severočeská elektrárna Tušimice II Skupiny ČEZ. Využívá totiž nejdelší pohyblivý přívod energie na světě. Jeho celková délka přesahuje 600 metrů! Konkurentem jí může být asi jen 500metrové vedení v Singapuru. Jen pro představu: tušimické vedení by stačilo přetnout šest fotbalových hřišť naskládaných za sebou.