Dne 19. ledna 1736 se ve skotském městečku Greenocku narodil James Watt, muž, který zdokonalil parní stroj natolik, že otevřel dveře do „století páry“. Parní stroj – první na přírodních podmínkách nezávislý zdroj energie v lidských dějinách – znamenal pro technický rozmach a rozvoj průmyslu zcela revoluční vynález. Po bohatém a plodném životě zemřel James Watt 19. srpna 1819 a byl pochován na hřbitově ve Westminsterském opatství mezi velikány anglické historie s epitafem: Zdroje své země rozšířil, člověka moc rozmnožil a povznesl se tak do předních řad mezi nejslavnější vědce a skutečné dobrodince lidstva.

Selhání lidského faktoru – to je oblíbené zaříkávadlo, kterým se uzavírá nejedno vyšetřování nehody.

Jestliže vám už spadl na zem chleba namazaný máslem, určitě si pamatujete, že spadl namazanou stranou dolů. Zákon schválnosti, že ano? Přesto se na tento „fakt“ nemůžete spolehnout. Určitě se však můžete spolehnout na gravitační zákon – chleba padá k zemi. Na podobných spolehlivých principech je založena inherentní (vrozená) bezpečnost.

Většina z nás zná rozvody elektřiny jako dráty různě vysoko nad zemí, případně jako kabely zakopané nehluboko do země. Pod městem však existují i stovky metrů chodeb a tunelů s kilometry elektrických rozvodů velmi vysokého napětí.

Představte si zařízení, které se normálně rozkládá na ploše o velikosti fotbalového hřiště, sbalené do několika stříbřitých trubek umístěných v jedné větší místnosti. Energetici to umí. Dokázali zmenšit vysokonapěťovou rozvodnu s lesem izolátorů, stykačů, přepínačů a vypínačů do několika válcových trubic. Vznikla zapouzdřená rozvodna.