Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 343

Použité palivo z jaderných elektráren spálí reaktory nové generace

Desetitisíce tun použitého jaderného paliva čeká v nejbližším desetiletí stěhování - z meziskladů u elektráren buď definitivně pod zem nebo do dalších jaderek coby palivo. Prototypy reaktorů, v nichž se přemění v energii a současně přijdou o převážnou část radioaktivity, jsou již navrženy a chystá se výstavba zkušebních zařízení.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Za velmi perspektivní se považuje olovem chlazený vysokoteplotní rychlý (množivý) reaktor BREST navržený moskevským Vědeckovýzkumným a konstrukčním energeticko-technologickým ústavem N. A. Dolležala (NIKIET). Demonstrační 300megawattový blok nové, čtvrté generace jaderných zdrojů připravují projektanti z Atomenergoprojektu v Petrohradě, stavět se má v areálu Bělojarské atomové elektrárny nedaleko uralského Jekatěrinburgu. Zkušenosti z jeho provozu se využijí při sériové výstavbě budoucích komerčních bloků o výkonu 1200 megawattů.

BREST chladí olovem

Na rozdíl od dnes již klasických tlakovodních elektráren temelínského typu se teplo vznikající v reaktoru BREST při štěpné reakci odvádí tekutým olovem. To se při průtoku aktivní zónou zahřeje ze 420 se na 540 oC, v parogenerátorech pak vyrobí, shodně se současnými tepelnými (tedy nejen jadernými) elektrárnami, ostrou páru o teplotě 340 o C, která pohání turbínu s generátorem.

Rostoucí nároky na bezpečnost jaderného zařízení řeší konstruktéři důrazem na využití fyzikálních principů. Jak zdůrazňují výzkumníci z NIKIET, olovo jako tepelné médium, nitridové palivo, fyzikální charakteristiky rychlého reaktoru a konstrukční řešení aktivní zóny a chladicích obvodů dostaly tuto technologii na dnes nedostupnou úroveň a zajišťují stabilitu provozu bez použití aktivních prostředků havarijní ochrany.

Zkušební provoz olovem chlazeného reaktoru má začít v Rusku během deseti let. Tamní energetika, která počítá se zvýšením podílu atomových zdrojů na celkové výrobě elektřiny do roku 2020 ze současných 16 na 25 procent, považuje technologii rychlých reaktorů za hlavní směr svého rozvoje. Jejich masivní nástup očekává šéf Ruské agentury pro atomovou energii Sergej Kirijenko právě koncem druhé dekády nynějšího století.

Vysvětlivky k obrázku č. 1:

Maximální hladina olova
Minimální hladina olova
Hladina olova při vstupu do parogenerátoru

  1. Čerpadlo
  2. Tlaková nádoba
  3. Tepelná izolace
  4. Řídící tyče
  5. Aktivní zóna
  6. Opěrné pilíře
  7. Izolační plášť
  8. Zásobník palivových souborů
  9. Parogenerátor
  10. Betonová šachta
  11. Otočné uzávěry
  12. Havarijní odvod páry
  13. Zavážecí stroj
  14. Podpěry

(jlm)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail