Desetitisíce tun použitého jaderného paliva čeká v nejbližším desetiletí stěhování - z meziskladů u elektráren buď definitivně pod zem nebo do dalších jaderek coby palivo. Prototypy reaktorů, v nichž se přemění v energii a současně přijdou o převážnou část radioaktivity, jsou již navrženy a chystá se výstavba zkušebních zařízení.
Fotogalerie (3)
Za velmi perspektivní se považuje olovem chlazený vysokoteplotní rychlý (množivý) reaktor BREST navržený moskevským Vědeckovýzkumným a konstrukčním energeticko-technologickým ústavem N. A. Dolležala (NIKIET). Demonstrační 300megawattový blok nové, čtvrté generace jaderných zdrojů připravují projektanti z Atomenergoprojektu v Petrohradě, stavět se má v areálu Bělojarské atomové elektrárny nedaleko uralského Jekatěrinburgu. Zkušenosti z jeho provozu se využijí při sériové výstavbě budoucích komerčních bloků o výkonu 1200 megawattů.
Rostoucí nároky na bezpečnost jaderného zařízení řeší konstruktéři důrazem na využití fyzikálních principů. Jak zdůrazňují výzkumníci z NIKIET, olovo jako tepelné médium, nitridové palivo, fyzikální charakteristiky rychlého reaktoru a konstrukční řešení aktivní zóny a chladicích obvodů dostaly tuto technologii na dnes nedostupnou úroveň a zajišťují stabilitu provozu bez použití aktivních prostředků havarijní ochrany.
Zkušební provoz olovem chlazeného reaktoru má začít v Rusku během deseti let. Tamní energetika, která počítá se zvýšením podílu atomových zdrojů na celkové výrobě elektřiny do roku 2020 ze současných 16 na 25 procent, považuje technologii rychlých reaktorů za hlavní směr svého rozvoje. Jejich masivní nástup očekává šéf Ruské agentury pro atomovou energii Sergej Kirijenko právě koncem druhé dekády nynějšího století.
Vysvětlivky k obrázku č. 1:
Maximální hladina olova
Minimální hladina olova
Hladina olova při vstupu do parogenerátoru
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
