Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny. Toto zjištění zpochybňuje to, co vědci vědí o formování hornin, a odhaluje zcela nový „antropoklastický horninový cyklus“. Odpad z přímořských průmyslových závodů se mění v horninu obzvláště rychle díky oceánské vodě a vzduchu, které aktivují minerály, jako je vápník a hořčík. V odpadu nebo strusce je stmelují dohromady rychlejším procesem než přírodní sedimenty.

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci. Po extrakci keratinu – proteinu obsaženého se ve vlasech, kůži a nehtech – z vlny a po jeho aplikaci na zuby vědci zjistili, že látka vytváří ochranný krystalický povlak, který napodobuje přirozenou zubní sklovinu. Toto zjištění by mohlo v příštích dvou až třech letech nastartovat nízkonákladovou léčbu raného zubního kazu. Své závěry zveřejnili vědci 12. srpna v časopise Advanced Healthcare Materials.

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory – divertoru, kde beryllium bude nahrazeno wolframem. Wolfram je mimořádně tepelně odolný, ale je také relativně bohatým zdrojem nečistot, a proto měl být divertor ošetřen výkonnými vývěvami. Dnes vidíme vše jinak. Vakuová komora bude na celém povrchu ošetřená tak zvanou boronizací.

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic přilétajících do atmosféry z vesmíru. Nová studie tvrdí, že energie potřebná pro bouřky by mohla pocházet z laviny elektronů vybuzených extraterestriálním kosmickým zářením.

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14. září 2015 dorazil na Zemi signál, který nesl informace o dvojici vzdálených černých děr, které se spirálovitě přibližovaly a spojily. Signál urazil rychlostí světla asi 1,3 miliardy let, aby se k nám dostal — ale nebyl to světelný signál. Byl to jiný druh signálu: chvění časoprostoru zvané gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein před 100 lety. Toho dne před 10 lety provedly dvojité detektory laserové interferometrové observatoře gravitačních vln (LIGO) vůbec první přímou detekci gravitačních vln. Spolupráce LIGO a Virgo to oznámila světu v únoru 2016, po šesti měsících analýzy a ověřování.