Astronomie

Článků v rubrice: 109

Jaderná energie a vesmír v brněnské hvězdárně

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Fotogalerie (3)
Hvězdárna a planetária Brno (foto autor)

Akce se uskutečnila v sále velkého planetária, kde vystoupil Aleksandr Venjaminovič Semenkin z Výzkumného centra Keldyš (Ruská akademie kosmonautiky) s přednáškou „Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru“. Domácí odborníky zastupoval Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. s přednáškou „Od Slunce k tokamaku a zpět“ a Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně, jehož přednáška nesla název „Jaderná energie pro současné satelity“.

Přednášky byly určeny zejména vysokoškolským studenům, pro studenty byl vstup na workshop zcela zdarma.

Kosmonauté položili základní kámen Přírodovědného digitária

Na sérii přednášek navázala na brněnské hvězdárně další významná akce – BRNO@vesmír. V jejím průběhu se uskutečnilo položení základního kamene Přírodovědného digitária, které obohatí planetárium o nový digitální projekční systém. Jedinečné zařízení umožní „létat“ vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiné vědecké vizualizace (např. planetu Zemi, lidský mozek apod.). Slavnostní akce se zúčastnili významní kosmonauté středoevropského regionu – Vladimír Remek, Sigmund Jähn a Miroslaw Hermaszewský.

Veřejnost se s kosmonauty setkala i v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz), kde se konala krátká diskuze spojená s autogramiádou. Základní kámen digitálního planetária položili kosmonauti na Hvězdárně a planetáriu Brno ve večerních hodinách.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír byla energetická Skupina ČEZ. Na produkci se podílela společnost ALTA, a. s., SNIP&Co., s. r. o. za finančního přispění Jihomoravského kraje. Na návštěvě kosmonautů se podílela také Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Muzeum města Brna a Turistické informační centrum města Brna.


Medailonky kosmonautů

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek

Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut‑výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski

Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail