Astronomie

Článků v rubrice: 117

Jaderná energie a vesmír v brněnské hvězdárně

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Fotogalerie (3)
Hvězdárna a planetária Brno (foto autor)

Akce se uskutečnila v sále velkého planetária, kde vystoupil Aleksandr Venjaminovič Semenkin z Výzkumného centra Keldyš (Ruská akademie kosmonautiky) s přednáškou „Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru“. Domácí odborníky zastupoval Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. s přednáškou „Od Slunce k tokamaku a zpět“ a Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně, jehož přednáška nesla název „Jaderná energie pro současné satelity“.

Přednášky byly určeny zejména vysokoškolským studenům, pro studenty byl vstup na workshop zcela zdarma.

Kosmonauté položili základní kámen Přírodovědného digitária

Na sérii přednášek navázala na brněnské hvězdárně další významná akce – BRNO@vesmír. V jejím průběhu se uskutečnilo položení základního kamene Přírodovědného digitária, které obohatí planetárium o nový digitální projekční systém. Jedinečné zařízení umožní „létat“ vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiné vědecké vizualizace (např. planetu Zemi, lidský mozek apod.). Slavnostní akce se zúčastnili významní kosmonauté středoevropského regionu – Vladimír Remek, Sigmund Jähn a Miroslaw Hermaszewský.

Veřejnost se s kosmonauty setkala i v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz), kde se konala krátká diskuze spojená s autogramiádou. Základní kámen digitálního planetária položili kosmonauti na Hvězdárně a planetáriu Brno ve večerních hodinách.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír byla energetická Skupina ČEZ. Na produkci se podílela společnost ALTA, a. s., SNIP&Co., s. r. o. za finančního přispění Jihomoravského kraje. Na návštěvě kosmonautů se podílela také Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Muzeum města Brna a Turistické informační centrum města Brna.


Medailonky kosmonautů

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek

Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut‑výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski

Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Podvody s reklamou na internetu

Poslední čtvrtletí roku je v pohybu a inzerenti se horečně snaží utratit všechny své reklamní rozpočty a splnit roční cíle. Mnoho obchodníků však narazí na problém podvodného ...

ITER a umění rezonuje v obci La Roque d'Anthéron

Před pěti lety jsme napsali o zajímavé myšlence francouzského sochaře Jean-Paul Philippa oslavit stavbu tisíciletí – reaktor tokamak ITER - něčím výjimečným (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2514-sans-titre).

Jaderné firmy se spojují napříč světem

Společnost Westinghouse Electric Company a Ansaldo Nucleare podepsaly novou smlouvu o spolupráci na vývoji jaderné elektrárny 4. generace využívající technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru – LFR (Lead-Cooled Fast Reactor).

Začínají se recyklovat solární panely, lopatky větrných turbín i popel z biomasy

Udržitelné technologie produkující co nejméně skleníkových plynů jsou novým náboženstvím dneška. I obnovitelné zdroje energie ale představují problém pro životní prostředí.

Ultrakondenzátor ve vodních elektrárnách

Finská společnost UPM Energy ve svých vodních elektrárnách Ontojoki ve finském Kuhmo investuje do ultrakondenzátoru. Ten se stane prvním svého druhu, který bude použit v hydroenergetickém ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail