Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.
Akce se uskutečnila v sále velkého planetária, kde vystoupil Aleksandr Venjaminovič Semenkin z Výzkumného centra Keldyš (Ruská akademie kosmonautiky) s přednáškou „Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru“. Domácí odborníky zastupoval Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. s přednáškou „Od Slunce k tokamaku a zpět“ a Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně, jehož přednáška nesla název „Jaderná energie pro současné satelity“.
Přednášky byly určeny zejména vysokoškolským studenům, pro studenty byl vstup na workshop zcela zdarma.
Veřejnost se s kosmonauty setkala i v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz), kde se konala krátká diskuze spojená s autogramiádou. Základní kámen digitálního planetária položili kosmonauti na Hvězdárně a planetáriu Brno ve večerních hodinách.
Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír byla energetická Skupina ČEZ. Na produkci se podílela společnost ALTA, a. s., SNIP&Co., s. r. o. za finančního přispění Jihomoravského kraje. Na návštěvě kosmonautů se podílela také Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Muzeum města Brna a Turistické informační centrum města Brna.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.