Astronomie

Článků v rubrice: 132

Jaderná energie a vesmír v brněnské hvězdárně

Ve čtvrtek 23. února se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno uskutečnila mimořádná akce – workshop „Jaderná energie a vesmír“. Workshop byl zaměřen na současné i budoucí využití jaderné energie ve vesmíru, zejména při konstrukci kosmických sond a satelitů.

Fotogalerie (3)
Hvězdárna a planetária Brno (foto autor)

Akce se uskutečnila v sále velkého planetária, kde vystoupil Aleksandr Venjaminovič Semenkin z Výzkumného centra Keldyš (Ruská akademie kosmonautiky) s přednáškou „Jaderná energie jako cesta k pokoření vzdáleného vesmíru“. Domácí odborníky zastupoval Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. s přednáškou „Od Slunce k tokamaku a zpět“ a Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně, jehož přednáška nesla název „Jaderná energie pro současné satelity“.

Přednášky byly určeny zejména vysokoškolským studenům, pro studenty byl vstup na workshop zcela zdarma.

Kosmonauté položili základní kámen Přírodovědného digitária

Na sérii přednášek navázala na brněnské hvězdárně další významná akce – BRNO@vesmír. V jejím průběhu se uskutečnilo položení základního kamene Přírodovědného digitária, které obohatí planetárium o nový digitální projekční systém. Jedinečné zařízení umožní „létat“ vesmírem, zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles, ale i jiné vědecké vizualizace (např. planetu Zemi, lidský mozek apod.). Slavnostní akce se zúčastnili významní kosmonauté středoevropského regionu – Vladimír Remek, Sigmund Jähn a Miroslaw Hermaszewský.

Veřejnost se s kosmonauty setkala i v Knihovně Jiřího Mahena v Brně na ulici Kobližná (www.kjm.cz), kde se konala krátká diskuze spojená s autogramiádou. Základní kámen digitálního planetária položili kosmonauti na Hvězdárně a planetáriu Brno ve večerních hodinách.

Hlavním partnerem akce BRNO@vesmír byla energetická Skupina ČEZ. Na produkci se podílela společnost ALTA, a. s., SNIP&Co., s. r. o. za finančního přispění Jihomoravského kraje. Na návštěvě kosmonautů se podílela také Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Muzeum města Brna a Turistické informační centrum města Brna.


Medailonky kosmonautů

Sigmund Jähn
Je kosmonaut z někdejší Německé demokratické republiky. Cílem jeho mise na lodi Sojuz 31 byla orbitální stanice Saljut 6. Na ní prováděl lékařské, biologické i technologické experimenty. Například zkoumal změny sluchu, řeči a chu­ti při pobytu v beztížném stavu. Po týdnu práce přistál v kabině vracející se lodi Sojuz 29. Ve vesmíru strávil celkem 7 dní a 21 hodin.

Vladimír Remek

Je prvním a jediným československým kosmonautem. Dokonce je prvním člověkem ve vesmíru mimo kosmonauty z USA a SSSR. Pouta zemské gravitace opustil roku 1978 na lodi Sojuz 28 ve funkci kosmonaut‑výzkumník. Cílem mise byla orbitální stanice Saljut 6. Během týdenního pobytu prováděli kosmonauti řadu televizních reportáží a také šest vědeckých experimentů. Šlo například o pokusy se zelenými řasami nebo pokusy s roztavením a pomalým regulovaným chladnutím vzorků připravených v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Ve vesmíru strávil 7 dní a 22 hodin.

Miroslaw Hermaszewski

Do vesmíru se vydal spolu s Pjotrem Klimukem na Sojuzu 30 v roce 1978 jako člen druhé mezinárodní posádky orbitální stanice Saljutu 6. Ve vesmíru pobýval osm dní. Je prvním Polákem ve vesmíru, v pořadí pak 89. člověkem ve vesmíru.

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

PRIS

MAAE modernizuje významnou databázi jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii spustila aktualizovanou verzi svého Informačního systému o jaderných reaktorech (PRIS) a spustila ...

Obrázek číslo 9

Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).

Spontánní versus radiační poškození DNA

Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...

Nejstarší komerční jaderný reaktor má povolení k provozu na dalších 10 let

Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.

Pomohla desková tektonika vzniku života?

Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail