Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.
ATHENA je nástupkyní mezinárodního projektu IXO (International X‑ray Observatory). Pokud bude tento projekt vybrán k realizaci, vynese observatoř po roce 2020 kosmická raketa do vesmíru do tzv. Lagrangeova bodu L2 systému Země‑Slunce. Umístění do tohoto bodu jí zaručí nerušená, dlouhodobá, plynulá a vysoce efektivní pozorování. Předpokládaná životnost observatoře je minimálně pět let. Hlavním přístrojem na palubě má být dvojitý rentgenový kosmický dalekohled o ohniskové vzdálenosti 11,5 metru.
Očekává se, že projekt odpoví na řadu základních otázek v současné astrofyzice a kosmologii, například jak vesmír vzniknul a z čeho se skládá, studovat bude černé díry a hmotu ve vesmíru v extrémních fyzikálních podmínkách, vznik a vývoj galaxií a galaktických kup, nebo velkorozměrové struktury vesmíru a vesmírné životní cykly hmoty a energie.
K přípravě a řízení projektu jmenovala ESA celou řadu týmů. Těžiště české účasti je momentálně jednak v oblasti vědecké přípravy a odůvodnění vědecké náplně kosmické mise, jednak ve vývoji a uplatnění rentgenové optiky pro teleskopy na palubě observatoře.
Podrobnosti k projektu najdete na:
http://www.mpe.mpg.de/athena
http://sci.esa.int/science‑e/www/object/index.cfm?fobjectid=48729
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.