Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.
ATHENA je nástupkyní mezinárodního projektu IXO (International X‑ray Observatory). Pokud bude tento projekt vybrán k realizaci, vynese observatoř po roce 2020 kosmická raketa do vesmíru do tzv. Lagrangeova bodu L2 systému Země‑Slunce. Umístění do tohoto bodu jí zaručí nerušená, dlouhodobá, plynulá a vysoce efektivní pozorování. Předpokládaná životnost observatoře je minimálně pět let. Hlavním přístrojem na palubě má být dvojitý rentgenový kosmický dalekohled o ohniskové vzdálenosti 11,5 metru.
Očekává se, že projekt odpoví na řadu základních otázek v současné astrofyzice a kosmologii, například jak vesmír vzniknul a z čeho se skládá, studovat bude černé díry a hmotu ve vesmíru v extrémních fyzikálních podmínkách, vznik a vývoj galaxií a galaktických kup, nebo velkorozměrové struktury vesmíru a vesmírné životní cykly hmoty a energie.
K přípravě a řízení projektu jmenovala ESA celou řadu týmů. Těžiště české účasti je momentálně jednak v oblasti vědecké přípravy a odůvodnění vědecké náplně kosmické mise, jednak ve vývoji a uplatnění rentgenové optiky pro teleskopy na palubě observatoře.
Podrobnosti k projektu najdete na:
http://www.mpe.mpg.de/athena
http://sci.esa.int/science‑e/www/object/index.cfm?fobjectid=48729
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.