Astronomie

Článků v rubrice: 132

Česká účast v nové kosmické misi ATHENA

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Fotogalerie (4)
Athena_AGN

ATHENA je nástupkyní mezinárodního projektu IXO (International X‑ray Observatory). Pokud bude tento projekt vybrán k realizaci, vynese observatoř po roce 2020 kosmická raketa do vesmíru do tzv. Lagrangeova bodu L2 systému Země‑Slunce. Umístění do tohoto bodu jí zaručí nerušená, dlouhodobá, plynulá a vysoce efektivní pozorování. Předpokládaná životnost observatoře je minimálně pět let. Hlavním přístrojem na palubě má být dvojitý rentgenový kosmický dalekohled o ohniskové vzdálenosti 11,5 metru.

Očekává se, že projekt odpoví na řadu základních otázek v současné astrofyzice a kosmologii, například jak vesmír vzniknul a z čeho se skládá, studovat bude černé díry a hmotu ve vesmíru v extrémních fyzikálních podmínkách, vznik a vývoj galaxií a galaktických kup, nebo velkorozměrové struktury vesmíru a vesmírné životní cykly hmoty a energie.

K přípravě a řízení projektu jmenovala ESA celou řadu týmů. Těžiště české účasti je momentálně jednak v oblasti vědecké přípravy a odůvodnění vědecké náplně kosmické mise, jednak ve vývoji a uplatnění rentgenové optiky pro teleskopy na palubě observatoře.

Podrobnosti k projektu najdete na:

http://www.mpe.mpg.de/athena
http://sci.esa.int/science‑e/www/object/index.cfm?fobjectid=48729

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Stoletá vodní elektrárna Spálov se otevře pro exkluzívní prohlídku

Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.

Předpověď počasí po minutě s pomocí AI na iOS

Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail