Astronomie

Článků v rubrice: 128

Česká účast v nové kosmické misi ATHENA

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Fotogalerie (4)
Athena_AGN

ATHENA je nástupkyní mezinárodního projektu IXO (International X‑ray Observatory). Pokud bude tento projekt vybrán k realizaci, vynese observatoř po roce 2020 kosmická raketa do vesmíru do tzv. Lagrangeova bodu L2 systému Země‑Slunce. Umístění do tohoto bodu jí zaručí nerušená, dlouhodobá, plynulá a vysoce efektivní pozorování. Předpokládaná životnost observatoře je minimálně pět let. Hlavním přístrojem na palubě má být dvojitý rentgenový kosmický dalekohled o ohniskové vzdálenosti 11,5 metru.

Očekává se, že projekt odpoví na řadu základních otázek v současné astrofyzice a kosmologii, například jak vesmír vzniknul a z čeho se skládá, studovat bude černé díry a hmotu ve vesmíru v extrémních fyzikálních podmínkách, vznik a vývoj galaxií a galaktických kup, nebo velkorozměrové struktury vesmíru a vesmírné životní cykly hmoty a energie.

K přípravě a řízení projektu jmenovala ESA celou řadu týmů. Těžiště české účasti je momentálně jednak v oblasti vědecké přípravy a odůvodnění vědecké náplně kosmické mise, jednak ve vývoji a uplatnění rentgenové optiky pro teleskopy na palubě observatoře.

Podrobnosti k projektu najdete na:

http://www.mpe.mpg.de/athena
http://sci.esa.int/science‑e/www/object/index.cfm?fobjectid=48729

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.

Produkce a spotřeba bílkovin v EU

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, ...

Nedostatek vody a datová centra v Evropě

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský ...

Unseenlabs v projektu Copernicus

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail