Astronomie

Článků v rubrice: 130

Česká účast v nové kosmické misi ATHENA

Evropská kosmická agentura (ESA) zahájila studium své nové velké družicové mise nazvané ATHENA (AdvancedTelescopeforHighENergyAstrophysics – Moderní teleskop pro vysokoenergetickou astrofyziku). Do projektu jsou zapojeni i vědci z České republiky. V pracovní skupině zabývající se optikou teleskopu (ESA ATHENA Telescope Working Group) také autor tohoto článku. ATHENA je jeden ze tří kandidátů účasti na 2. velké misi ESA (tzv. L mise) v rámci dlouhodobého vědeckého programu zvaného ESA Cosmic Vision. Česká republika je členem Evropské kosmické agentury již téměř tři roky.

Fotogalerie (4)
Athena_AGN

ATHENA je nástupkyní mezinárodního projektu IXO (International X‑ray Observatory). Pokud bude tento projekt vybrán k realizaci, vynese observatoř po roce 2020 kosmická raketa do vesmíru do tzv. Lagrangeova bodu L2 systému Země‑Slunce. Umístění do tohoto bodu jí zaručí nerušená, dlouhodobá, plynulá a vysoce efektivní pozorování. Předpokládaná životnost observatoře je minimálně pět let. Hlavním přístrojem na palubě má být dvojitý rentgenový kosmický dalekohled o ohniskové vzdálenosti 11,5 metru.

Očekává se, že projekt odpoví na řadu základních otázek v současné astrofyzice a kosmologii, například jak vesmír vzniknul a z čeho se skládá, studovat bude černé díry a hmotu ve vesmíru v extrémních fyzikálních podmínkách, vznik a vývoj galaxií a galaktických kup, nebo velkorozměrové struktury vesmíru a vesmírné životní cykly hmoty a energie.

K přípravě a řízení projektu jmenovala ESA celou řadu týmů. Těžiště české účasti je momentálně jednak v oblasti vědecké přípravy a odůvodnění vědecké náplně kosmické mise, jednak ve vývoji a uplatnění rentgenové optiky pro teleskopy na palubě observatoře.

Podrobnosti k projektu najdete na:

http://www.mpe.mpg.de/athena
http://sci.esa.int/science‑e/www/object/index.cfm?fobjectid=48729

René Hudec
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Uzbekistán bude mít první jaderku

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...

V Temelíně dohlíželi na zavezení použitého paliva inspektoři MAAE

Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76.

Jak vznikly brambory? Náhodou.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.

AI má největší potenciál ve velkých firmách

Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým ...

Analýza 20 let starého měření satelitů odhalila podivný gravitační signál z hlubin Země

Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail