Astronomie

Článků v rubrice: 109

Měsíc má prachový prstenec

University of Colorado Boulder se zabývá výzkumem atmosféry Měsíce. Nové výsledky a studie odhalily, že náš Měsíc obklopuje nesouměrné, ale trvalé mračno prachu, které nabývá na hustotě v době každoročních meteorických rojů (např. Geminid, Lyrid, Perseid apod.). „Znalosti o prašném prostředí ve vesmíru mají praktický význam,“ říká profesor fyziky na koloradské univerzitě Mihaly Horanyi. „Vědět, kde se prachové částice shromažďují a kam směřují, může snížit riziko pro budoucí lidské kosmické výpravy. Prachové částice mohou poškozovat kosmické lodě.“

Fotogalerie (1)
Sonda LADEE nad povrchem Měsíce (Credit NASA Ames)

Měsíční prstenec prachu odhalil jeden z projektů americké NASA – LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer). Mračno objevil detektor Lunar Dust Experiment (LDEX), který navrhla a sestrojila koloradská univerzita.

Původ v průletu komety

Během šestiměsíční mise zahájené v září 2013 zaznamenal LDEX více než 140 000 impaktů. Vědci si všimli, že mrak má nepravidelný tvar. To napovídalo, že pochází z průletu komety, kdy částice bombardují povrch z nakloněného úhlu. Design vesmírné lodi, její vývoj, testování a řízení mise bylo dílem výzkumného centra NASA Ames Research Center na letecké základně Moffett Field v Kalifornii. Získaná data analyzoval tým LDEX a v dubnu 2014 dostal odpověď na jednu z nejzajímavějších otázek: Je v řídké měsíční atmosféře prach? A jestli ano, proč?

Proč se okolo Měsíce práší

Podle Horanyiho tvoří prstencové mračno okolo Měsíce nepatrná zrníčka prachu, která se zvíří, když na povrch Měsíce vysokou rychlostí dopadají meziplanetární částice. Maličká částice z ocasu komety zvedne při dopadu na povrch Měsíce tisíce nepatrných prachových částeček. „Objev stálého prachového prstence kolem Měsíce je malým dárkem této mise,“ říká Horanyi, vedoucí vědeckého týmu LDEX a autor studie. „Nálezy můžeme zobecnit i na další tělesa s minimální atmosférou nebo bez ní, např. na asteroidy."

První zmínky o prašném mračnu kolem Měsíce pocházejí překvapivě už ze šedesátých let, kdy jej zaznamenaly kamery NASA z lunárního vozítka v záři měsíčního západu Slunce. O několik let později hlásili astronauti mise Apollo 15 a 17 při obletu Měsíce zřetelnou záři nad jeho povrchem, když se blížil východ Slunce. Již tehdy se zvažoval prach, avšak z výsledků měření LDEX vyplynulo, že jde o daleko větší částice o nízké hustotě, takže pro kosmonauty by byl neviditelný.

Mnoho kometárních prachových částic putuje po orbitě kolem Slunce rychlostí tisíců kilometrů za hodinu a dostává se do přímé kolize s tělesy Sluneční soustavy. Prach na Měsíci – tmavý, lepkavý a špinící skafandry astronautů – vznikl z meziplanetárního prachu neúnavně bušícího do skalnatého měsíčního povrchu už před miliardami let. Pravděpodobným zdrojem „střel“ je Kuiperův pás na hranici Sluneční soustavy.

Komety a Měsíc

Horanyi vzpomíná, že se o celou záležitost začal zajímat v devadesátých letech jako spolupracovník pro prachový detekční systém (DDS) NASA mise Galileo k Jupiteru a jeho měsícům. DDS nalezl oblak prachu kolem Jupiterových měsíců Ganymedes, Callisto a Europa. „Logicky vyvstala otázka, jestli má takový prachový pás i náš Měsíc,“ řekl. V osmdesátých letech se Horanyi také zúčastnil pozorování Halleyovy komety prostřednictvím kosmické mise Vega Venus. „Komety jsou pravděpodobně nejlepším příkladem koexistence prachu a plazmatu – elektronů a iontů –, což způsobuje zvláštní efekty.“ říká. „Na povrchu Měsíce se prach zřejmě nabíjí elektrostatickým nábojem, to byl další jev, který mne zaujal a chtěl jsem ho změřit.“

Projekt LADEE zaznamenal 140 tisíc prachových zásahů, z toho průměrně jednou týdně detekoval spršku 10 až 50 částic během méně než minuty. Částice tedy vznikly při stejném dopadu pár minut před tím.

Meteorické spršky

Kromě objevu prašného pásu překvapilo vědce i prudké zvýšení četnosti zásahů během prosincového meteorického roje Gemini. Když si na Zemi užíváme pozorování „padajících hvězd“, odehrává se totéž na Měsíci. Tam však téměř není atmosféra, v níž by mohly meteoroidy shořet. Dopadají proto na povrch a generují sekundární částice. Naproti tomu na Jupiterových měsících ovlivňovala tvar mračna silná gravitace obří planety.

Horanyi už plánuje další pozorování. Navrhl, že by při nové misi NASA Europa mohl speciální přístroj pomoci lépe pochopit, co se děje na měsících Jupiterových i tom našem. Projekt analyzátoru prachu bude řídit profesorův asistent Sascha Kempf.

(Podle Space.com)

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Bezdrátové dobíjení elektrovozidel

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging).

Lidé mají k vědě respekt, někdy se jí až bojí

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail