Astronomie

Článků v rubrice: 123

Ta červená je Mars

Podíváme-li se na noční oblohu i pouhým okem, rozeznáme, že barva planety Mars je na rozdíl od barvy ostatních planet do červena. Ve starověku byla tato planeta spojována právě pro svou barvu krve s válkou. Ale proč je vlastně Mars červený?

Fotogalerie (1)
Rudá planeta tak, jak se jeví v dalekohledech (zdroj Shutterstock)

I sonda Curiosity nám dnes z povrchu planety posílá úchvatné záběry červené krajiny. Sonda ale nejen fotografuje – odebírá také vzorky a analyzuje je. Jednoduchým vysvětlením pro rudou barvu planety je, že jeho regolit, tedy povrchový materiál, obsahuje velké množství oxidu železa. Jde o úplně stejnou sloučeninu, která dává barvu i rzi a vlastně i živočišné krvi. Ale proč je na Marsu tolik železa? A proč oxiduje?

Všechno začalo před 4,5 miliardami let

Když se tvořil solární systém z materiálu vyvrhovaného blízkou supernovou, přistála dávka železa u mnoha vznikajících planet. Těžký prvek ukovaný v srdci dávno mrtvé hvězdy vířil kolem v oblaku plynu a prachu, který Slunce a tvořící se planety svou gravitací přitahovaly. Zatímco většina pozemského železa do zemského jádra klesla v době, když byla naše planeta ještě mladá a roztavená, na Marsu, který je podstatně menší (a tudíž má slabší gravitaci), zůstaly různé prvky více promíchané. Mars má pravděpodobně také železné jádro, ale bohatý obsah železa existuje i v jeho povrchových vrstvách.

Mars prostě zrezivěl

I staré železo někdy vypadá lesklé a černé. Získá načervenalý nádech, pokud bylo vystaveno kyslíku. A to takovému dostatku kyslíku, aby se oxidovalo na kysličník železitý, sloučeninu skládající se ze dvou atomů železa a třech atomů kyslíku. Jak je možné, že se tolik železa na povrchu Marsu zoxidovalo, sloučilo s kyslíkem?

Po pravdě řečeno to nevíme. Postupné zvětrávání způsobovaly na Marsu určitě povětrnostní podmínky. Ale byly prastaré dešťové bouře, které se jistě na mladé planetě vyskytovaly, natolik mocné, aby bušily do regolitu atomy kyslíku uvolněnými z molekul vody? Nebo oxidace postupovala v průběhu miliard let díky tomu, jak sluneční světlo štěpilo molekuly oxidu uhličitého a jiné molekuly atmosféry a vyrábělo z nich takové oxidanty, jako jsou peroxid vodíku nebo ozon? Další hypotézu navrhla skupina dánských vědců v roce 2009 – marťanské prachové bouře drtily krystaly křemene, které se v marsovském regolitu také vyskytují. Pomalé rezivění železa pak mohl způsobovat kontakt povrchu oxidu křemičitého bohatého na kyslík.

Rudá planeta

Protože dosud nikdo nezná správné vysvětlení, je barva Marsu v jistém smyslu stále záhadou. Ale ať „zrezivění“ povrchu způsobilo cokoliv, barva oxidu železitého se nám jeví červeně, protože pohlcuje modré a zelené vlnové délky světelného spektra a zároveň odráží červené vlnové délky. A tato barva je viditelná na miliony kilometrů daleko.

Římané pojmenovali rudou planetu podle boha války Mars, Egypťané ji nazývali „Her Desher“, což znamená „ten červený“, a staří čínští astronomové „Ohňová hvězda“.

Podle www.livescience.com

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fotovoltaika pod sněhem

Více než 20 tisíc českých domácností už má na střeše vlastní elektrárnu a tisíce dalších se k tomu chystají.

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...

Fontány diamantů doprovázejí rozpad superkontinentů

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail