O Hromnicích, Lucii a slepičím kroku

Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky:

• Jak dlouhý je slepičí krok?
• Platí přísloví o Hromnicích?
• Jak dlouhý je skok?

V období kolem zimního slunovratu, tedy 21. prosince, jsou na severní polokouli dny nejkratší a noci nejdelší. Slunce ráno vychází těsně před osmou hodinou a odpoledne zapadá krátce po 16. hodině. V následujících dnech se však začnou dny zvolna prodlužovat. Tzv. zdravý selský rozum by napovídal, že v okamžicích východu a západu Slunce bude existovat jistá „symetrie“: až do 21.12. bude vycházet čím dál později a zapadat čím dál dříve. Od tohoto dne by mělo Slunce vycházet čím dál dříve a zapadat stále později.

Lucie noci upije, ale dne nepřidá

Jenže už naši předkové si všimli, že tak jednoduché to není. Nejkratší den sice skutečně nastane 21.12., ale okamžiky východu a západu Slunce se během prosince nemění „symetricky“. Odpolední prodlužování dne začíná už kolem 13. prosince (kdy slaví jmeniny Lucie), ale ranní prodlužování dne se projeví až po Novém roce. Tuto zvláštní „nesymetrii“ vyjádřili známou větou „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“.

Na Tři krále o krok dále

Den se po slunovratu nejprve prodlužuje téměř neznatelně, ale na přelomu roku už je prodloužení trochu zřetelné. Naši předkové říkali, že se den prodlouží „na Nový rok o slepičí krok“ (1. ledna) a „na Tři krále o skok dále“ (6. ledna). V průběhu ledna se dny začínají prodlužovat stále rychleji, až je údajně „na Hromnice o hodinu více“ (2. února). Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“.

Vědecké řešení nevědeckých otázek

Strategie řešení bude taková, že nejprve nalezneme délku nejkratšího dne v době zimního slunovratu. Pak zjistíme délku dne 1. ledna, 6. ledna a 2. února a porovnáním s délkou nejkratšího dne stanovíme dobu, vyjádřenou slovy „slepičí krok", „skok" a „o hodinu více". K nalezení přesného času východu a západu Slunce budeme potřebovat důvěryhodný zdroj informací. Před lety bychom zalistovali v Hvězdářské ročence, v současnosti samozřejmě „zasurfujeme“ na internetu. My jsme si z mnoha možných zdrojů vybrali stránku www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/ . Obsluha je snadná: do prvního řádku formuláře vepíšeme jméno města (stačí prvních několik písmen a pak vybrat ze seznamu), kliknutím do druhého řádku vybereme datum (den, měsíc a rok). Ze zobrazeného výsledku použijeme řádky s časem východu a západu Slunce a délky dne.

Obr. 1

Z nabízených měst jsme zvolili Jindřichův Hradec, protože leží uprostřed našeho časového pásma, přesně na 15. poledníku. Pak už stačilo jen zaznamenat do tabulky východy a západy Slunce a pustit se do vyhodnocení získaných dat.

obr. 2 - tabulka

Zjistili jsme, že v Jindřichově Hradci:

• 13. prosince (Lucie) nastal západ Slunce v 16:02, od tohoto dne už zapadalo čím dál později
• 21. prosince byl nejkratší den v roce – trval jen 8 hodin a 12 minut
• Na Nový rok 2018 vycházelo Slunce nejpozději (v 7:54) a délka dne byla 8 hodin a 18 minut
• Na Tři krále byla délka dne 8 hodin a 25 minut
• Na Hromnice už byl den dlouhý 9 hodin a 30 minut

Z uvedených údajů můžeme s mírnou ironií a shovívavostí shrnout získané výsledky takto:

• Slepičí krok představuje dobu 6 minut.
• Skok představuje dobu 13 minut.
• Na Hromnice se den prodlouží o 1 hodinu 30 minut. Naši předkové v tomto případě rychlost prodlužování dne poněkud podcenili. Libozvučnému rýmování asi dali přednost před přesností.

Úkol pro čtenáře

V našem „výzkumu“ jsme sledovali změnu délky dne v Jindřichově Hradci. Zjistěte, jestli získané výsledky platí i pro jiná místa v naší republice. V kterých případech platí a v kterých neplatí?

Jistě dovedete využít tabulkový procesor EXCEL k sestrojování grafů. Vytvořte graf, názorně zobrazující vzájemný vztah mezi východem a západem Slunce a délkou dne v období kolem zimního slunovratu (např. od 10. prosince do 20. ledna). Máte-li s EXCELEM dostatek zkušeností, můžete vytvořit i „celoroční“ graf slunečních východů a západů.

Obr. 3 - graf

Poznámka na závěr

Všimněte si ještě jedné kuriózní souvislosti:

• světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za 1 rok,
• slepičí krok je doba, udávající prodloužení dne mezi 21. prosincem a 1. lednem

Světelný rok není jednotka času, ale astronomická jednotka vzdálenosti, zatímco slepičí krok není jednotka vzdálenosti, ale jednotka času! Že by se astronomové při měření vesmírných vzdáleností inspirovali našimi dávnými předky a jejich „obrácenou“ jednotkou? Odpověď na tuto otázku však ponecháme raději cimrmanologům…

„Záhadám“ a zajímavostem okolo východu a západu Slunce v různých místech a v různých ročních obdobích se budeme věnovat i v dalších pokračováních.