Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky:
Fotogalerie (1)
V období kolem zimního slunovratu, tedy 21. prosince, jsou na severní polokouli dny nejkratší a noci nejdelší. Slunce ráno vychází těsně před osmou hodinou a odpoledne zapadá krátce po 16. hodině. V následujících dnech se však začnou dny zvolna prodlužovat. Tzv. zdravý selský rozum by napovídal, že v okamžicích východu a západu Slunce bude existovat jistá „symetrie“: až do 21.12. bude vycházet čím dál později a zapadat čím dál dříve. Od tohoto dne by mělo Slunce vycházet čím dál dříve a zapadat stále později.
Lucie noci upije, ale dne nepřidá
Jenže už naši předkové si všimli, že tak jednoduché to není. Nejkratší den sice skutečně nastane 21.12., ale okamžiky východu a západu Slunce se během prosince nemění „symetricky“. Odpolední prodlužování dne začíná už kolem 13. prosince (kdy slaví jmeniny Lucie), ale ranní prodlužování dne se projeví až po Novém roce. Tuto zvláštní „nesymetrii“ vyjádřili známou větou „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“.
Na Tři krále o krok dále
Den se po slunovratu nejprve prodlužuje téměř neznatelně, ale na přelomu roku už je prodloužení trochu zřetelné. Naši předkové říkali, že se den prodlouží „na Nový rok o slepičí krok“ (1. ledna) a „na Tři krále o skok dále“ (6. ledna). V průběhu ledna se dny začínají prodlužovat stále rychleji, až je údajně „na Hromnice o hodinu více“ (2. února). Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“.
Vědecké řešení nevědeckých otázek
Strategie řešení bude taková, že nejprve nalezneme délku nejkratšího dne v době zimního slunovratu. Pak zjistíme délku dne 1. ledna, 6. ledna a 2. února a porovnáním s délkou nejkratšího dne stanovíme dobu, vyjádřenou slovy „slepičí krok", „skok" a „o hodinu více". K nalezení přesného času východu a západu Slunce budeme potřebovat důvěryhodný zdroj informací. Před lety bychom zalistovali v Hvězdářské ročence, v současnosti samozřejmě „zasurfujeme“ na internetu. My jsme si z mnoha možných zdrojů vybrali stránku www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/ . Obsluha je snadná: do prvního řádku formuláře vepíšeme jméno města (stačí prvních několik písmen a pak vybrat ze seznamu), kliknutím do druhého řádku vybereme datum (den, měsíc a rok). Ze zobrazeného výsledku použijeme řádky s časem východu a západu Slunce a délky dne.
Obr. 1
Z nabízených měst jsme zvolili Jindřichův Hradec, protože leží uprostřed našeho časového pásma, přesně na 15. poledníku. Pak už stačilo jen zaznamenat do tabulky východy a západy Slunce a pustit se do vyhodnocení získaných dat.
obr. 2 - tabulka 
Zjistili jsme, že v Jindřichově Hradci:
Z uvedených údajů můžeme s mírnou ironií a shovívavostí shrnout získané výsledky takto:
Úkol pro čtenáře
V našem „výzkumu“ jsme sledovali změnu délky dne v Jindřichově Hradci. Zjistěte, jestli získané výsledky platí i pro jiná místa v naší republice. V kterých případech platí a v kterých neplatí?
Jistě dovedete využít tabulkový procesor EXCEL k sestrojování grafů. Vytvořte graf, názorně zobrazující vzájemný vztah mezi východem a západem Slunce a délkou dne v období kolem zimního slunovratu (např. od 10. prosince do 20. ledna). Máte-li s EXCELEM dostatek zkušeností, můžete vytvořit i „celoroční“ graf slunečních východů a západů.
Obr. 3 - graf
Poznámka na závěr
Všimněte si ještě jedné kuriózní souvislosti:
Světelný rok není jednotka času, ale astronomická jednotka vzdálenosti, zatímco slepičí krok není jednotka vzdálenosti, ale jednotka času! Že by se astronomové při měření vesmírných vzdáleností inspirovali našimi dávnými předky a jejich „obrácenou“ jednotkou? Odpověď na tuto otázku však ponecháme raději cimrmanologům…
„Záhadám“ a zajímavostem okolo východu a západu Slunce v různých místech a v různých ročních obdobích se budeme věnovat i v dalších pokračováních.
Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle ...
Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení ...
Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali ...
Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100.
V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
