Astronomie

Článků v rubrice: 109

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů. Nevytvořily však jen krátery, ale i trhliny, které vedou do hloubky až 20 km a vzdáleností 100 km.

Fotogalerie (1)
Již s použitím pouhého triedru můžete na Měsíci vidět nejen krátery, ale i systémy puklin (zdroj Pixabay)

Krátery na Měsíci jsou už poměrně dobře zdokumentovány, ale o horní vrstvě měsíční kůry, megaregolitu, víme zatím poměrně málo. V nové studii uveřejněné 12. března v časopise Journal of Geophysical Research: Planets ukazují počítačové simulace, že dopady vesmírných objektů mohly roztříštit měsíční kůru do bloků asi 1 m širokých a způsobit povrchové trhliny dlouhé až stovky kilometrů. Simulace naznačuje, že většina zlomů v megaregolitu může pocházet z jediného ​​vysokorychlostního nárazu, který zanechal kůru důkladně rozpukanou.

Odpověď na otázky mise GRAIL

NASA poslala v roce 2011 na Měsíc dvojici kosmických lodí Gravity Recovery a Interior Laboratory (GRAIL), aby vytvořila dosud nejpodrobnější mapu měsíční gravitace. Shromážděná data ukázala, že má měsíční kůra mnohem nižší hustotu, než se očekávalo. Sean Wiggins, vedoucí autor nové studie a doktorand na katedře Země, životního prostředí a planetárních věd na Brownově univerzitě v Rhode Islandu, se svými kolegy soudí, že dopady asteroidů v minulosti mohly podstatně narušit měsíční povrch, zvýšit tak jeho porozitu a tím snížit hustotu.

Deep impact

Simulacemi autoři studie zjistili, že by náraz kosmického tělesa o průměru 1 km mohl na povrchu Měsíce vytvořit trhliny hluboké až 20 km. Po nárazu objektů o průměru 10 km by vznikly podobně hluboké trhliny, které by se navíc rozšířily bočně do vzdálenosti až 300 km od impaktního kráteru. Jak postupně přibývalo nárazů, trhliny rostly, spojovaly se do sítí a vytvářely roztříštěnou měsíční kůru.

Záleží na gravitaci

Výzkumníci také pomocí simulací zkoumali, jak by podobné dopady asteroidů mohly ovlivnit Zemi, a zjistili, že důležitou roli v množství a závažnosti trhlin hraje gravitace. V podmínkách vyšší gravitace - jako je na Zemi – utrpěl povrch v simulacích menší škody z nárazů, zatímco nižší gravitace znamenala větší poškození povrchu. To vysvětluje, proč na Měsíci způsobily asteroidy hlubší povrchové trhliny, než na Zemi.

Podrobnější průzkum megaregolitu pomůže lépe pochopit např. i jak tato vrstva vede teplo, což by mohlo odhalit důležité informace o vzniku dalších měsíců a dokonce i planet. Určitě to otevírá dveře k dalšímu zkoumání mnoha různých procesů, a to nejen na Měsíci, ale i na jiných vesmírných tělesech, včetně Země a Marsu..

Zdroj: https://www.livescience.com/65298-impacts-cracked-the-moon.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190423-ls

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail