Astronomie

Článků v rubrice: 109

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů. Nevytvořily však jen krátery, ale i trhliny, které vedou do hloubky až 20 km a vzdáleností 100 km.

Fotogalerie (1)
Již s použitím pouhého triedru můžete na Měsíci vidět nejen krátery, ale i systémy puklin (zdroj Pixabay)

Krátery na Měsíci jsou už poměrně dobře zdokumentovány, ale o horní vrstvě měsíční kůry, megaregolitu, víme zatím poměrně málo. V nové studii uveřejněné 12. března v časopise Journal of Geophysical Research: Planets ukazují počítačové simulace, že dopady vesmírných objektů mohly roztříštit měsíční kůru do bloků asi 1 m širokých a způsobit povrchové trhliny dlouhé až stovky kilometrů. Simulace naznačuje, že většina zlomů v megaregolitu může pocházet z jediného ​​vysokorychlostního nárazu, který zanechal kůru důkladně rozpukanou.

Odpověď na otázky mise GRAIL

NASA poslala v roce 2011 na Měsíc dvojici kosmických lodí Gravity Recovery a Interior Laboratory (GRAIL), aby vytvořila dosud nejpodrobnější mapu měsíční gravitace. Shromážděná data ukázala, že má měsíční kůra mnohem nižší hustotu, než se očekávalo. Sean Wiggins, vedoucí autor nové studie a doktorand na katedře Země, životního prostředí a planetárních věd na Brownově univerzitě v Rhode Islandu, se svými kolegy soudí, že dopady asteroidů v minulosti mohly podstatně narušit měsíční povrch, zvýšit tak jeho porozitu a tím snížit hustotu.

Deep impact

Simulacemi autoři studie zjistili, že by náraz kosmického tělesa o průměru 1 km mohl na povrchu Měsíce vytvořit trhliny hluboké až 20 km. Po nárazu objektů o průměru 10 km by vznikly podobně hluboké trhliny, které by se navíc rozšířily bočně do vzdálenosti až 300 km od impaktního kráteru. Jak postupně přibývalo nárazů, trhliny rostly, spojovaly se do sítí a vytvářely roztříštěnou měsíční kůru.

Záleží na gravitaci

Výzkumníci také pomocí simulací zkoumali, jak by podobné dopady asteroidů mohly ovlivnit Zemi, a zjistili, že důležitou roli v množství a závažnosti trhlin hraje gravitace. V podmínkách vyšší gravitace - jako je na Zemi – utrpěl povrch v simulacích menší škody z nárazů, zatímco nižší gravitace znamenala větší poškození povrchu. To vysvětluje, proč na Měsíci způsobily asteroidy hlubší povrchové trhliny, než na Zemi.

Podrobnější průzkum megaregolitu pomůže lépe pochopit např. i jak tato vrstva vede teplo, což by mohlo odhalit důležité informace o vzniku dalších měsíců a dokonce i planet. Určitě to otevírá dveře k dalšímu zkoumání mnoha různých procesů, a to nejen na Měsíci, ale i na jiných vesmírných tělesech, včetně Země a Marsu..

Zdroj: https://www.livescience.com/65298-impacts-cracked-the-moon.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190423-ls

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail