Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země. Asteroidy a komety se však mohou přiblížit ještě mnohem více. Jak blízko ke Slunci se kdy nějaký objekt, ať už přírodní, nebo umělý, dostal? A jak blízko se ke Slunci dostal objekt, který se přitom dokázal vymanit z jeho gravitačního vlivu a nevletěl do něj?

Mnohem blíže než Merkur se ke Slunci dostala řada objektů, včetně asteroidů, komet a kosmických sond.

Podle údajů NASA se Merkur v bodě svého největšího přiblížení ke Slunci, zvaném perihelium, ocitá ve vzdálenosti 47 milionů kilometrů od naší hvězdy.

Rekordman mezi asteroidy

Některé známé asteroidy se však přibližují ještě více. Takové asteroidy, jejichž dráhy kříží dráhu Merkuru, se označují jako „Mercury-crossers“ (křížiči dráhy Merkuru). Mají velmi výstřední (eliptické) dráhy, což znamená, že nevznikly v této oblasti, ale pravděpodobně byly z hlavního pásu asteroidů vychýleny směrem ke Slunci. Vyhledávání v databázi malých těles NASA (Small-Body Database) ukazuje, že současným rekordmanem je asteroid 2024 YL3. Toto těleso o délce 141 metrů (velikostí srovnatelné s mrakodrapem) má perihelium ve vzdálenosti 6,4 milionu mil (10,3 milionu km).

Vulkanoidy

Existuje však další skupina nebeských těles, která by mohla rekord asteroidu 2024 YL3 překonat. Jedná se o hypotetické asteroidy, u nichž se předpokládá, že obíhají po kruhových drahách uvnitř dráhy Merkuru. Říká se jim „vulkanoidy“ a jejich název je odvozen od Vulkána – hypotetické planety, o níž se kdysi předpokládalo, že v této oblasti existuje. Numerické modely naznačují, že takové asteroidy by se pohybovaly po stabilních drahách ve vzdálenosti 8,98 až 37,39 milionu kilometrů od středu Slunce. To znamená, že některá tělesa typu „vulkanoid“ by se mohla kolem Slunce prohánět ještě blíže než planetky, jejichž dráha kříží dráhu Merkuru. Má to však jeden háček: stejně jako v případě hypotetické planety Vulkán, po níž dostala tato tělesa jméno, nebyla existence vulkanoidů nikdy prokázána a studie z roku 2013 po nich nenašla ani stopu.

Umělí poutníci

Některé kosmické sondy se však ke Slunci přiblížily ještě mnohem více. Například sonda NASA Parker Solar Probe, vypuštěná v roce 2018, zkoumala vnější sluneční atmosféru neboli korónu. Během posledních tří oběhů v rámci hlavní fáze mise se sonda pohybovala po výstředné dráze, přičemž v periheliu (bodě největšího přiblížení) se nacházela pouhých 7,3 milionu kilometrů od středu Slunce. V této vzdálenosti – znázorněné graficky na oficiálních webových stránkách mise – sonda prolétala korónou, kde ji před extrémním žárem chránil štít z uhlíkové pěny.

„Sungrazers“ a komety mířící přímo ke Slunci

Ještě blíže se dostává jiná skupina přírodních těles, označovaná jako komety „sungrazers“ (tělesa těsně míjející Slunce). Studie z roku 2018 uvádí, že se tato tělesa přibližují ke středu Slunce na vzdálenost menší než 2,39 milionu kilometrů, ačkoli přesná míra přiblížení závisí na konkrétních parametrech jejich oběžné dráhy.

Malé komety tohoto typu – z nichž některé mají průměr pouhých 10 metrů – se vlivem rotace a nerovnoměrného zahřívání rozpadají, zatímco ty větší jsou roztrhány silnou gravitací Slunce. Některým se přesto podaří vyváznout bez úhony; Jednou z komet, které se Slunci dosud přiblížily nejvíce, byla Velká jižní kometa z roku 1887; ta se k němu dostala na neuvěřitelných 446 187 mil (718 070 km).

Poutníci, které Slunce pohltí

Skutečnými „vítězi“ jsou však komety, které do Slunce přímo vletí (tzv. „sundiving“ či „sunstriking“ komety). Takové komety se pravděpodobně hojně vyskytovaly v rané fázi sluneční soustavy, ačkoli dnes jsou považovány za vzácné. Tyto komety překročily viditelný povrch Slunce neboli fotosféru a zanořily se do jeho nitra. Ačkoliv zatím nebyla žádná taková kometa přímo pozorována, studie z roku 2018 uvádí, že k tomu by kometa musela mít vzdálenost v perihelu (nejbližším bodě dráhy ke Slunci) menší, než je poloměr Slunce, tedy méně než 432 244 mil (695 630 km) od jeho středu. Žádný další průlet už však nenastává – všechny komety, které do Slunce vletí, v něm zaniknou.

Dosud tedy rekord v největším přiblížení ke Slunci drží Velká jižní kometa z roku 1887. Pokud by však byla někdy spatřena kometa, která do Slunce přímo vletí, stala by se novou rekordmankou a překonala by Velkou jižní kometu o 13 943 mil (22 439 km).

 Zdroj: What is the closest any object has gotten to the sun? | Live Science