Astronomie

Článků v rubrice: 109

Těsně nás mine planetka 2012 DA14

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

Fotogalerie (1)
Dráha planetky 2012 DA14 v noci z 15. na 16. února 2013 určená pro pozorovatele z České republiky. Efemeridy planetky: Ing. Bc. M. J. Tichý Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti; mapa: Jan Píšala, Hvězdárna a planetárium Brno. Mapa

Srážky se Zemí se ale bát nemusíme, ta se určitě konat nebude. Celá událost je však nevšední tím, že o ní víme dostatečně dlouho dopředu a astronomové se na ni tudíž mohou připravit. Na rozdíl od roku 2012, kdy byla planetka objevena a kdy si jí španělští astronomové z observatoře La Sagra poprvé všimli až týden po průletu okolo Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Přesněji řečeno, planetka byla zaznamenána prostřednictvím robotického dalekohledu a její existence vzápětí potvrzena i dalšími observatořemi. Podobných blízkých setkání se Zemí má přitom planetka na kontě celou řadu, došlo k nim však v uplynulých letech, kdy o ní astronomové neměli tušení.

Můžete ji pozorovat i vy

Letošní setkání je jedinečné ještě z jiného důvodu – průlet planetky můžeme sledovat i z České republiky, jasnost planetky bude na samé hranici viditelnosti. Při jejím sledování se však bez dalekohledu určitě neobejdeme. Postačí ale i menší, třeba triedr. Navíc je třeba znát dráhu, po níž bude planetka po nebi putovat. Díky svým malým rozměrům bude totiž i v „zanedbatelné“ vzdálenosti 28 000 kilometrů vypadat jako světlý bod pohybující se dost rychle mezi hvězdami. Pro její vyhledání a přesnou identifikaci lze použít například počítačové planetárium.

Kdy ji uvidíme

V České republice vychází planetka 2012 DA14 nad východní obzor krátce před devátou hodinou večerní. Lépe pozorovatelnou se však stane až o několik desítek minut později, kdy vystoupá nad obzor poněkud výše. Bude přitom směřovat na severovýchod a po cestě mine souhvězdí Vlasy Bereniky a Honicí psi. Asi hodinu před půlnocí ji naleznete v oblasti souhvězdí Velké medvědice, po půlnoci pak v souhvězdí Draka. Po celou dobu však bude jasnost planetky rychle klesat. To proto, že okamžik nejbližšího přiblížení k Zemi, ke kterému dojde ve 20 hodin a 24 minut SEČ (středoevropský čas), bude mít již dávno za sebou. Záhy se tak z dosahu menších dalekohledů ztratí.

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail