Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.
Srážky se Zemí se ale bát nemusíme, ta se určitě konat nebude. Celá událost je však nevšední tím, že o ní víme dostatečně dlouho dopředu a astronomové se na ni tudíž mohou připravit. Na rozdíl od roku 2012, kdy byla planetka objevena a kdy si jí španělští astronomové z observatoře La Sagra poprvé všimli až týden po průletu okolo Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Přesněji řečeno, planetka byla zaznamenána prostřednictvím robotického dalekohledu a její existence vzápětí potvrzena i dalšími observatořemi. Podobných blízkých setkání se Zemí má přitom planetka na kontě celou řadu, došlo k nim však v uplynulých letech, kdy o ní astronomové neměli tušení.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.