Astronomie

Článků v rubrice: 128

Těsně nás mine planetka 2012 DA14

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

Fotogalerie (1)
Dráha planetky 2012 DA14 v noci z 15. na 16. února 2013 určená pro pozorovatele z České republiky. Efemeridy planetky: Ing. Bc. M. J. Tichý Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti; mapa: Jan Píšala, Hvězdárna a planetárium Brno. Mapa

Srážky se Zemí se ale bát nemusíme, ta se určitě konat nebude. Celá událost je však nevšední tím, že o ní víme dostatečně dlouho dopředu a astronomové se na ni tudíž mohou připravit. Na rozdíl od roku 2012, kdy byla planetka objevena a kdy si jí španělští astronomové z observatoře La Sagra poprvé všimli až týden po průletu okolo Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Přesněji řečeno, planetka byla zaznamenána prostřednictvím robotického dalekohledu a její existence vzápětí potvrzena i dalšími observatořemi. Podobných blízkých setkání se Zemí má přitom planetka na kontě celou řadu, došlo k nim však v uplynulých letech, kdy o ní astronomové neměli tušení.

Můžete ji pozorovat i vy

Letošní setkání je jedinečné ještě z jiného důvodu – průlet planetky můžeme sledovat i z České republiky, jasnost planetky bude na samé hranici viditelnosti. Při jejím sledování se však bez dalekohledu určitě neobejdeme. Postačí ale i menší, třeba triedr. Navíc je třeba znát dráhu, po níž bude planetka po nebi putovat. Díky svým malým rozměrům bude totiž i v „zanedbatelné“ vzdálenosti 28 000 kilometrů vypadat jako světlý bod pohybující se dost rychle mezi hvězdami. Pro její vyhledání a přesnou identifikaci lze použít například počítačové planetárium.

Kdy ji uvidíme

V České republice vychází planetka 2012 DA14 nad východní obzor krátce před devátou hodinou večerní. Lépe pozorovatelnou se však stane až o několik desítek minut později, kdy vystoupá nad obzor poněkud výše. Bude přitom směřovat na severovýchod a po cestě mine souhvězdí Vlasy Bereniky a Honicí psi. Asi hodinu před půlnocí ji naleznete v oblasti souhvězdí Velké medvědice, po půlnoci pak v souhvězdí Draka. Po celou dobu však bude jasnost planetky rychle klesat. To proto, že okamžik nejbližšího přiblížení k Zemi, ke kterému dojde ve 20 hodin a 24 minut SEČ (středoevropský čas), bude mít již dávno za sebou. Záhy se tak z dosahu menších dalekohledů ztratí.

Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Keratin opravuje lidské zuby

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.

ITER se připravuje na wolframovou stěnu

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail