Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.
Fotogalerie (1)
Srážky se Zemí se ale bát nemusíme, ta se určitě konat nebude. Celá událost je však nevšední tím, že o ní víme dostatečně dlouho dopředu a astronomové se na ni tudíž mohou připravit. Na rozdíl od roku 2012, kdy byla planetka objevena a kdy si jí španělští astronomové z observatoře La Sagra poprvé všimli až týden po průletu okolo Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Přesněji řečeno, planetka byla zaznamenána prostřednictvím robotického dalekohledu a její existence vzápětí potvrzena i dalšími observatořemi. Podobných blízkých setkání se Zemí má přitom planetka na kontě celou řadu, došlo k nim však v uplynulých letech, kdy o ní astronomové neměli tušení.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
