U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu
Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění již v létě.
Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.
Srážky se Zemí se ale bát nemusíme, ta se určitě konat nebude. Celá událost je však nevšední tím, že o ní víme dostatečně dlouho dopředu a astronomové se na ni tudíž mohou připravit. Na rozdíl od roku 2012, kdy byla planetka objevena a kdy si jí španělští astronomové z observatoře La Sagra poprvé všimli až týden po průletu okolo Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Přesněji řečeno, planetka byla zaznamenána prostřednictvím robotického dalekohledu a její existence vzápětí potvrzena i dalšími observatořemi. Podobných blízkých setkání se Zemí má přitom planetka na kontě celou řadu, došlo k nim však v uplynulých letech, kdy o ní astronomové neměli tušení.
Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění již v létě.
Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.
Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...
Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.
Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.