Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 619

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín. Energetici tak mohou online sledovat stav budov, které tvoří klíčovou ochrannou bariéru mezi reaktory a životním prostředím. Úprava je součástí programu obnovy zařízení a přípravy temelínské elektrárny na více než šedesátiletý provoz. Modernizace vyšla ČEZ na desítky miliónů korun.

Fotogalerie (1)
Technici z UJV Řež instalovali 168 čidel na ochranu kontejnmentů JE Temelín (zdroj ČEZ)

Jak působí předpínací lana na více než metr tlusté betonové stěny nebo jaký vliv na ně má venkovní i vnitřní teplota. To jsou parametry, které odborníci v Jaderné elektrárně Temelín sledují u budov oddělujících místní reaktory od životního prostředí. Nedávno nasadili pro kontrolu klíčových temelínských budov nový systém. Přesně 168 speciálních optických senzorů doplnilo dosavadní tenzometrické snímače, které elektrárna využívá od začátku provozu. „Jedná se o technologii, která se úspěšně využívá při sledování stavu přehrad a mostů. Před ostrým nasazením v prostředí jaderné elektrárny jsme systém odzkoušeli na železobetonových nosnících v našem výzkumném ústavu v Řeži,“ uvedl Petr Vomáčka, vedoucí projektu za ÚJV Řež.

Kontinuální a přesnější měření

Moderní čidla technici rozmístili na pozice původního systému. Tím zachovají i kontinuitu měření. Přenos signálu zajistí moderní optická vlákna. „Dosud jsme získávali data jednou měsíčně pouze v čase jejich stažení. Nově máme přístup k datům za libovolný časový okamžik,“ konstatoval Pavel Kratochvíl, vedoucí stavebních systémových inženýrů Jaderné elektrárny Temelín.

Vedle kontinuálního měření je nová metoda o jeden řád přesnější. Původní systém měřil na setiny milimetru, nový umožňuje změřit hodnoty v tisícinách milimetrů, tedy ještě o dva řády přesněji, než je například tloušťka lidského vlasu. Pro Temelín je to další z příkladů modernizací, kterými postupně prochází. „Elektrárnu chceme provozovat přes šedesát let. Proto průběžně měníme a modernizujeme zařízení na konci životnosti a zavádíme i nové efektivnější kontrolní metody. Díky nim můžeme například mnohem lépe plánovat údržbu. Tady jde navíc o klíčovou bezpečnostní bariéru a detailní znalost jejího stavu je pro nás naprosto zásadní,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Kontejnment, ochranná budova kolem reaktoru

Důležitá budova, která odděluje reaktor od životního prostředí. Odolá například zemětřesení nebo tornádu. Je vysoká 56 metrů, stěny jsou silné 1,2 metru. Betonová konstrukce je vyztužena 132 ocelovými lany v délce od 95 do 190 metrů. Každé je spleteno z 478 menších drátů.

Expertiza UJV Řež

ÚJV Řež se ve své divizi Integrita a technický inženýring zabývá zvyšováním bezpečnosti a životnosti jaderných elektráren, provádí výpočty, zkoušky a analýzy vlastností materiálů, provozní kontroly zařízení a jejich kvalifikaci pro jaderné provozy, včetně programů řízení stárnutí.

 Marek Sviták

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail