Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 641

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín. Energetici tak mohou online sledovat stav budov, které tvoří klíčovou ochrannou bariéru mezi reaktory a životním prostředím. Úprava je součástí programu obnovy zařízení a přípravy temelínské elektrárny na více než šedesátiletý provoz. Modernizace vyšla ČEZ na desítky miliónů korun.

Fotogalerie (1)
Technici z UJV Řež instalovali 168 čidel na ochranu kontejnmentů JE Temelín (zdroj ČEZ)

Jak působí předpínací lana na více než metr tlusté betonové stěny nebo jaký vliv na ně má venkovní i vnitřní teplota. To jsou parametry, které odborníci v Jaderné elektrárně Temelín sledují u budov oddělujících místní reaktory od životního prostředí. Nedávno nasadili pro kontrolu klíčových temelínských budov nový systém. Přesně 168 speciálních optických senzorů doplnilo dosavadní tenzometrické snímače, které elektrárna využívá od začátku provozu. „Jedná se o technologii, která se úspěšně využívá při sledování stavu přehrad a mostů. Před ostrým nasazením v prostředí jaderné elektrárny jsme systém odzkoušeli na železobetonových nosnících v našem výzkumném ústavu v Řeži,“ uvedl Petr Vomáčka, vedoucí projektu za ÚJV Řež.

Kontinuální a přesnější měření

Moderní čidla technici rozmístili na pozice původního systému. Tím zachovají i kontinuitu měření. Přenos signálu zajistí moderní optická vlákna. „Dosud jsme získávali data jednou měsíčně pouze v čase jejich stažení. Nově máme přístup k datům za libovolný časový okamžik,“ konstatoval Pavel Kratochvíl, vedoucí stavebních systémových inženýrů Jaderné elektrárny Temelín.

Vedle kontinuálního měření je nová metoda o jeden řád přesnější. Původní systém měřil na setiny milimetru, nový umožňuje změřit hodnoty v tisícinách milimetrů, tedy ještě o dva řády přesněji, než je například tloušťka lidského vlasu. Pro Temelín je to další z příkladů modernizací, kterými postupně prochází. „Elektrárnu chceme provozovat přes šedesát let. Proto průběžně měníme a modernizujeme zařízení na konci životnosti a zavádíme i nové efektivnější kontrolní metody. Díky nim můžeme například mnohem lépe plánovat údržbu. Tady jde navíc o klíčovou bezpečnostní bariéru a detailní znalost jejího stavu je pro nás naprosto zásadní,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Kontejnment, ochranná budova kolem reaktoru

Důležitá budova, která odděluje reaktor od životního prostředí. Odolá například zemětřesení nebo tornádu. Je vysoká 56 metrů, stěny jsou silné 1,2 metru. Betonová konstrukce je vyztužena 132 ocelovými lany v délce od 95 do 190 metrů. Každé je spleteno z 478 menších drátů.

Expertiza UJV Řež

ÚJV Řež se ve své divizi Integrita a technický inženýring zabývá zvyšováním bezpečnosti a životnosti jaderných elektráren, provádí výpočty, zkoušky a analýzy vlastností materiálů, provozní kontroly zařízení a jejich kvalifikaci pro jaderné provozy, včetně programů řízení stárnutí.

 Marek Sviták

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail