Zatímco na podzim roku 2003 se to kolem opozice Marsu superlativy jen hemžilo („... bude nejblíže Zemi za posledních několik desítek tisíc let! ... “ atd.), ale skutečnými pozorovacími podmínkami, které byly velmi nevhodné, se média nijak nezabývala, letos tomu může být právě naopak...
Fotogalerie (3)
Planeta Mars patří mezi tzv. „vnější planety“, protože obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti od něj než Země. Nejvhodnější podmínky k pozorování Marsu nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se přesně „na opačné straně“ od Země než Slunce). Tehdy bývá nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje zhruba o půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má i větší úhlový průměr. Pro pozorovatele na Zemi se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Ovšem obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, takže při každé opozici je dělí odlišná vzdálenost. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se Země nachází poblíž odsluní a Mars blízko přísluní své dráhy. Letos byl Mars nejblíže k Zemi 30. října a do opozice se dostal 7. listopadu, ale je zřejmé, že období vhodné k jeho pozorování, zakreslování nebo fotografování potrvá jako vždy několik týdnů. Tato podzimní opozice sice není tak extrémním přiblížením obou planet, kotouček Marsu je asi o 5 úhlových vteřin menší, než tomu bylo předloni, ale Mars se nachází asi o 30 stupňů výše nad obzorem. Pro pozorování plošných světelných zdrojů je totiž kromě jejich úhlových rozměrů velmi důležité i to, aby nad našim pozorovacím stanovištěm byly co nejmenší turbulentní pohyby atmosféry a dobrá „průzračnost“. Tyto podmínky jsou vždy splněny lépe pro objekty vysoko nad obzorem než pro objekty nacházející se těsně nad ním. Optimální situace nastává například při náhlém vyjasnění po přechodu studené fronty. Jestliže máte přístup k astronomickému dalekohledu, pak neváhejte a pokuste se kotouček Marsu zakreslit. Dlouhodobé procesy, jež se odehrávají v atmosféře Marsu, jsou dodnes neprobádané. Podrobnější návod naleznete v citované literatuře a vězte, že své kresby nebo fotografie můžete zaslat na adresu Hvězdárna a planetárium J. Palisy, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba.
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
