Astronomie

Článků v rubrice: 128

Mars na start!

Zatímco na podzim roku 2003 se to kolem opozice Marsu superlativy jen hemžilo („... bude nejblíže Zemi za posledních několik desítek tisíc let! ... “ atd.), ale skutečnými pozorovacími podmínkami, které byly velmi nevhodné, se média nijak nezabývala, letos tomu může být právě naopak...

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Planeta Mars patří mezi tzv. „vnější planety“, protože obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti od něj než Země. Nejvhodnější podmínky k pozorování Marsu nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se přesně „na opačné straně“ od Země než Slunce). Tehdy bývá nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje zhruba o půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má i větší úhlový průměr. Pro pozorovatele na Zemi se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Ovšem obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, takže při každé opozici je dělí odlišná vzdálenost. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se Země nachází poblíž odsluní a Mars blízko přísluní své dráhy. Letos byl Mars nejblíže k Zemi 30. října a do opozice se dostal 7. listopadu, ale je zřejmé, že období vhodné k jeho pozorování, zakreslování nebo fotografování potrvá jako vždy několik týdnů. Tato podzimní opozice sice není tak extrémním přiblížením obou planet, kotouček Marsu je asi o 5 úhlových vteřin menší, než tomu bylo předloni, ale Mars se nachází asi o 30 stupňů výše nad obzorem. Pro pozorování plošných světelných zdrojů je totiž kromě jejich úhlových rozměrů velmi důležité i to, aby nad našim pozorovacím stanovištěm byly co nejmenší turbulentní pohyby atmosféry a dobrá „průzračnost“. Tyto podmínky jsou vždy splněny lépe pro objekty vysoko nad obzorem než pro objekty nacházející se těsně nad ním. Optimální situace nastává například při náhlém vyjasnění po přechodu studené fronty. Jestliže máte přístup k astronomickému dalekohledu, pak neváhejte a pokuste se kotouček Marsu zakreslit. Dlouhodobé procesy, jež se odehrávají v atmosféře Marsu, jsou dodnes neprobádané. Podrobnější návod naleznete v citované literatuře a vězte, že své kresby nebo fotografie můžete zaslat na adresu Hvězdárna a planetárium J. Palisy, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba.

Tomáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail