Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Zatímco na podzim roku 2003 se to kolem opozice Marsu superlativy jen hemžilo („... bude nejblíže Zemi za posledních několik desítek tisíc let! ... “ atd.), ale skutečnými pozorovacími podmínkami, které byly velmi nevhodné, se média nijak nezabývala, letos tomu může být právě naopak...
Planeta Mars patří mezi tzv. „vnější planety“, protože obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti od něj než Země. Nejvhodnější podmínky k pozorování Marsu nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se přesně „na opačné straně“ od Země než Slunce). Tehdy bývá nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje zhruba o půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má i větší úhlový průměr. Pro pozorovatele na Zemi se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Ovšem obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, takže při každé opozici je dělí odlišná vzdálenost. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se Země nachází poblíž odsluní a Mars blízko přísluní své dráhy. Letos byl Mars nejblíže k Zemi 30. října a do opozice se dostal 7. listopadu, ale je zřejmé, že období vhodné k jeho pozorování, zakreslování nebo fotografování potrvá jako vždy několik týdnů. Tato podzimní opozice sice není tak extrémním přiblížením obou planet, kotouček Marsu je asi o 5 úhlových vteřin menší, než tomu bylo předloni, ale Mars se nachází asi o 30 stupňů výše nad obzorem. Pro pozorování plošných světelných zdrojů je totiž kromě jejich úhlových rozměrů velmi důležité i to, aby nad našim pozorovacím stanovištěm byly co nejmenší turbulentní pohyby atmosféry a dobrá „průzračnost“. Tyto podmínky jsou vždy splněny lépe pro objekty vysoko nad obzorem než pro objekty nacházející se těsně nad ním. Optimální situace nastává například při náhlém vyjasnění po přechodu studené fronty. Jestliže máte přístup k astronomickému dalekohledu, pak neváhejte a pokuste se kotouček Marsu zakreslit. Dlouhodobé procesy, jež se odehrávají v atmosféře Marsu, jsou dodnes neprobádané. Podrobnější návod naleznete v citované literatuře a vězte, že své kresby nebo fotografie můžete zaslat na adresu Hvězdárna a planetárium J. Palisy, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.