Zatímco na podzim roku 2003 se to kolem opozice Marsu superlativy jen hemžilo („... bude nejblíže Zemi za posledních několik desítek tisíc let! ... “ atd.), ale skutečnými pozorovacími podmínkami, které byly velmi nevhodné, se média nijak nezabývala, letos tomu může být právě naopak...
Fotogalerie (3)
Planeta Mars patří mezi tzv. „vnější planety“, protože obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti od něj než Země. Nejvhodnější podmínky k pozorování Marsu nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se přesně „na opačné straně“ od Země než Slunce). Tehdy bývá nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje zhruba o půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má i větší úhlový průměr. Pro pozorovatele na Zemi se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Ovšem obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, takže při každé opozici je dělí odlišná vzdálenost. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se Země nachází poblíž odsluní a Mars blízko přísluní své dráhy. Letos byl Mars nejblíže k Zemi 30. října a do opozice se dostal 7. listopadu, ale je zřejmé, že období vhodné k jeho pozorování, zakreslování nebo fotografování potrvá jako vždy několik týdnů. Tato podzimní opozice sice není tak extrémním přiblížením obou planet, kotouček Marsu je asi o 5 úhlových vteřin menší, než tomu bylo předloni, ale Mars se nachází asi o 30 stupňů výše nad obzorem. Pro pozorování plošných světelných zdrojů je totiž kromě jejich úhlových rozměrů velmi důležité i to, aby nad našim pozorovacím stanovištěm byly co nejmenší turbulentní pohyby atmosféry a dobrá „průzračnost“. Tyto podmínky jsou vždy splněny lépe pro objekty vysoko nad obzorem než pro objekty nacházející se těsně nad ním. Optimální situace nastává například při náhlém vyjasnění po přechodu studené fronty. Jestliže máte přístup k astronomickému dalekohledu, pak neváhejte a pokuste se kotouček Marsu zakreslit. Dlouhodobé procesy, jež se odehrávají v atmosféře Marsu, jsou dodnes neprobádané. Podrobnější návod naleznete v citované literatuře a vězte, že své kresby nebo fotografie můžete zaslat na adresu Hvězdárna a planetárium J. Palisy, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
