Astronomie

Článků v rubrice: 109

O mém osudu rozhodla Venuše

Kamil Hornoch je amatérský astronom. Je mu jedenatřicet let a za poslední dva roky objevil pomocí svého dalekohledu, který má doma nedaleko Brna, již osm extragalaktických nov. Svému koníčku věnuje veškerý svůj volný čas, ale nelituje. Přes den pracuje jako lakýrník a v noci pozoruje oblohu. Úspěchy na hvězdářském poli se ale může srovnávat i s profesionály.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Je to výhoda mít normální práci a věnovat se astronomii pouze jako koníčku, nebo je to spíše handicap?
Nemám pevnou pracovní dobu, takže když někdy pozoruji třeba dvě noci po sobě, je skvělé, že nemusím jít hned ráno do práce. Dohromady je to hodně časově náročné, práce i astronomie. Ale pokud člověk není někde zaměstnaný jako astronom, musí se něčím živit, aby měl i na ten koníček. Nejde totiž jenom o čas, ale také o vybavení, a to stojí dost peněz. Věnuji se hlavně pozorování komet a proměnných hvězd. V poslední době také vyhledávání nov v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy.

Co potřebuje astronom amatér k tomu, aby mohl fungovat?
Nejnutnější základ je mít počítač připojený na internet, bez toho to vlastně nejde. Naměřená data je potřeba předávat rychle dál do světa. Potom mám dalekohled a kameru CCD. Ta slouží ke snímání obrazu a získání snímků, ze kterých se potom vyhodnocují vlastní výsledky, například měření přesných poloh objektů na obloze. Takové vybavení ale stojí minimálně desítky spíš stovky tisíc korun.
Kdy jste udělal své první „astronomické” krůčky? A kdo vám pomohl?
Hvězdná obloha mě začala zajímat asi v šesti letech. Jako dítě jsem se díval na různé pořady v televizi, třeba Okna vesmíru dokořán od
Dr. Jiřího Grygara. A to mě v začátcích ovlivnilo asi nejvíc. Chtěl jsem prostě na vlastní oči vidět to, co jsem viděl v televizi. V jedenácti letech jsem začal chodit na brněnskou hvězdárnu do klubu mladých astronomů, na přednáškách jsme se dozvídali zajímavosti o tělesech sluneční soustavy i vzdáleného ves-míru. Doma jsem měl jenom malý triedr, pak jsem se na hvězdárně poprvé podíval velkým dalekohledem na Venuši a bylo rozhodnuto. Když mi bylo dvanáct, začal jsem se věnovat astronomickým pozorováním. Učil jsem se orientovat podle map, kreslit oblasti na obloze. Za rok už jsem se začal věnovat pozorování meteorů a proměnných hvězd.

Co na to říkali rodiče?
Rodiče mi pomohli hlavně tím, že mi nikdy nebránili. A zkuste si vzpomenout, jestli by vás rodiče nechali ve dvanácti letech potulovat se v noci venku a koukat dalekohledem na hvězdy. Tehdy si mysleli, že mě to časem přejde. Dnes-ka už si to nemyslí…

Laici si možná představují, že sedíte doma na dvorku, jíte křupky a koukáte dalekohledem na hvězdy.
Samozřejmě, že se věnuji i vizuálnímu pozorování, kdy se dívám do dalekohledu vlastníma očima. Tak jsem vlastně začínal a i tak se v dnešní době dají získávat vědecky cenná data. Ale pomocí kamery CCD se získávají objektivní data. Kamera má podstatně větší citlivost než lidské oko, takže se dají měřit i jasnosti podstatně slabších objektů. A co se týče přesných měření pozic, ty se okem nedají zjišťovat vůbec. Například novy v cizích galaxiích jsou natolik slabé, že by pouhým okem nebyly vidět ani v mnohem větším dalekohledu, než mám já, takže tam je kamera CCD úplná nutnost.
Většinu pozorovacího času sedím u počítače, od něhož ovládám dalekohled. Do počítače se zároveň ukládají snímky z kamery. V noci probíhá shromažďování snímků. Vlastní zpracování může pak probíhat i ve dne, ale nesmí se zase moc otálet, protože člověk není sám. Astronomů je velké množství, takže je potřeba snímky vyhodnocovat co nejrychleji, aby ta data byla čerstvá. Smyslem je totiž oznámit ostatním astronomům prostřednictvím oficiálních cirkulářů Mezinárodní astronomické unie každý nový objev co nejrychleji, aby všichni mohli nový objekt začít ihned soustavně sledovat. To platí zvláště pro novy, které se během náhlého zjasněni rychle vyvíjejí a kdy se přitom dějí nejzajímavější věci. Pochopitelně člověku záleží i na tom, aby byl skutečně první – jakmile přijde zpráva o objevu z cirkuláře, tak je nevyhlášená soutěž objevitelů pro ten případ uzavřena.

Loni v létě jste objevil tři novy, to vás proslavilo…
Od léta jsem objevil ještě další čtyři a předloni jednu, takže celkově osm. Poslední z nich na Štědrý den. K objevování nov jsem se ale dostal vlastně náhodou. V roce 2000 jsem si půjčil kameru CCD. V létě roku 2001 jsem při pozorování čekal, až se objeví další kometa ve výhodné poloze na obloze a budu ji moct snímat. A tak jsem si jen tak pro radost pořídil několik snímků okolí jádra galaxie M31 v Andromedě. Neměl jsem čas nějak ty snímky prohlížet, ale napadlo mě, že by tam mohla být nějaká vybuchlá nova, která ještě není známá. Když mi druhý den přišel e-mailem cirkulář Mezinárodní astronomické unie, ze kterého bylo patrné, že někdo objevil novu v téhle galaxii, zamrazilo mě v zádech. Řekl jsem si, že bych ji mohl mít na tom svém snímku, a když jsem přišel domů, tak jsem ji na tom svém snímku podle souřadnic našel. A to mě podnítilo, že bych mohl v budoucnu novy cíleně hledat. Dále jsem ale pozoroval komety, bylo mi líto věnovat tolik pozorovacího času novám a nemít žádný výsledek.
Nicméně tak za rok jsem udělal několik snímků, dvě série snímků okolí jádra té galaxie. A protože jsem už měl ty snímky s čím porovnat a celkem mi přálo štěstí, našel jsem tam slabou hvězdičku, která tam před rokem nebyla. Začal jsem pátrat na internetu, bylo potřeba vyloučit různé varianty, například kaz na snímku. Bylo to v létě 2002 při povodních, bylo zataženo,
pršelo a nedalo se získat žádné další pozorování. Takže jsem poprosil kolegy vlastně po celém světě, aby tam pořídili nějaké snímky, nebo zapátrali ve svých archívech, kdyby měli snímky tady té oblasti, tak jestli tam nějaký objekt je nebo není. Zjistili jsme, že tam není žádná známá proměnná hvězda, která by nějakým způsobem měnila jasnost, a tak se zjistilo, že se zřejmě jedná o nový objekt.

Takže jste se rovnou stal objevitelem?
Italský astronom Marco Fiaschi, se kterým jsme teď vlastně kamarádi a kolegové, mi ale napsal, že tam žádná nova není, protože on ji na snímcích nemá. Přišlo mi to divné. No nic-méně asi za týden se ozval znovu, že se velice omlouvá, že tam na těch snímcích je, ale že ji přehlédl. Už bylo skoro jisté, že to nova je.
Nicméně pořád to nebylo ještě oficiálně publikováno. Jediné, co může naprosto jasně potvrdit, že to nova je, je pořízení spektra. To se ale dá udělat pouze na několika málo místech ve světě pomocí velkého dalekohledu. U nás v republice na to není vybavení. Začal jsem zjišťoval, kdo by byl schopný to spektrum pořídit. A narazil jsem na jednoho významného amerického astronoma, který se věnuje studiu supernov. Poprosil jsem ho, jestli by nemohl to spektrum někdy pořídit. Poslal jsem mu vyhledávací mapku a další informace o tom objektu. Za dva týdny napsal, že ten objekt odpozoroval. Pak už se to publikovalo v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie včetně toho spektra a dalších věcí, které se o tom objektu zjistily i včetně mých dalších měření.

Znáte hodně astronomů v jiných zemích?
S většinou těch lidí se známe jenom po e-mailu a podle jména, ani nevíme, jak vypadáme. S těmi kolegy, se kterými se člověk zná nějak víc, tak ví, jak jsou staří a co dělají. Komunikace probíhá pouze po internetu, protože to je superrychlé a levné. Objevy a oficiální novinky jsou publikovány v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie, je to zároveň vlastně vědecké uznání toho objevu.

Kdo je na světě první v objevování nov?
Loni bylo zatím objeveno dvacet nov v jiných galaxiích než je naše vlastní, říká se jim extragalaktické novy. Z toho osmnáct v galaxii M31, kde je hledám. Z těch 18 jsem se na 7 podílel já, v pěti případech jsem byl jediný objevitel, ve dvou případech nezávislý spoluobjevitel. Pouze jednu další objevil taky amatér, všechny ostatní objevy udělali profesionálové. Nejvíce se dařilo italskému týmu kolem Marca Fiaschiho z univerzity v Padově – podíleli se na objevech 12 nov.

Jaký je váš astronomický sen?
Můj hlavní sen byl vidět velmi jasnou kometu, meteorický déšť, úplné zatmění Slunce a polární záři. Všechno tohle jsem už viděl. Celkem by mě potěšilo, kdybych objevil nějakou kometu, už proto že se těm kometám věnuji od začátku a je to taková moje hlavní pozorovací oblast. Taky bych se chtěl podívat k některému z největších dalekohledů na světě, takže asi počkám pár let, až postaví jeden z největších na Kanárských ostrovech. Teď bych musel cestovat až na Havaj nebo do Chile.

Foto: Ondřej Besperát, Hospodářské noviny

Poznámka J. Grygara
K. Hornoch je vůbec první český astronom, který našel novu v cizí galaxii a tím úhrnným počtem 8 nov předstihl dosud jediného českého objevitele nov, doc. Zdeňka Bochníčka, jenž objevil první novu jako 16tiletý student v Modřanech u Prahy v r. 1936 a druhou o 10 let později jako student astronomie na UK. To byly ovšem novy viditelné bez dalekohledu očima, takže se nalézaly po-měrně blízko (řádově několik málo tisíc světelných let) – v naší vlastní Galaxii (Mléčné dráze). Od té doby se to už u nás nikdy nikomu nepodařilo, až právě nyní Kamilovi.

Co se děje na obloze, když vybuchne trpaslík?
Každá nova jsou vlastně dvě hvězdy, které obíhají těsně kolem sebe respektive kolem společného těžiště. Jedna hvězda je větší, ta druhá je podstatně menší. Malé se říká bílý trpaslík, velké červený obr. Z velké hvězdy přetéká vodík na menší hvězdu. Vodík se shromažďuje na povrchu bílého trpaslíka tak dlouho, až tam naroste teplota a tlak do té míry, že se zažehne překotná termonukleární reakce. Dojde k výbuchu, při kterém se nashromážděný vodík rozptýlí do okolního prostoru. Při tom dochází k výraznému zjasnění, kdy je možné hvězdu objevit. Do té doby to možné nebylo, protože byla hodně slabá. Tento výbuch ale nemá pro dvojhvězdu destruktivní následky. Do okolí se rozptýlí pouze plynná obálka. Samotná hvězda výbuch přežije a celý proces se bude za desítky tisíc let opakovat. Novy jsou fakticky velmi staré hvězdy, které dlouhodobě svítí tak slabě, že je nelze vidět ani v největsích dalekohledech světa. Prozradí se teprve tím nečekaným náhlým až statisícinásobným (!) zjasněním, a proto dostaly název novy (nové hvězdy).

Kristýna Witnerová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail