Astronomie

Článků v rubrice: 109

Astronomická názorná pomůcka

Co nejdokonalejší napodobení hvězdné oblohy optickými, mechanickými a elektronickými prostředky, to je planetárium. Bez ohledu na denní dobu a aktuální počasí jím můžeme v uzavřené místnosti simulovat většinu astronomických úkazů, jež jsou viditelné z libovolného místa na Zemi (mnohdy i děje a úkazy z minulosti nebo budoucnosti). Podobnou službu jakou astronomii poskytují planetária, poskytují biologům dobře fungující zoologické zahrady nebo botanikům arboreta či zahrady botanické.

Fotogalerie (6)
Ilustrační foto

Za předchůdce planetárií lze považovat mapy hvězdné oblohy, hvězdné glóby, orloje a teluria. Historie přesných hvězdných map není nijak dlouhá. Ve starověku je výjimkou reliéfní zobrazení oblohy v egyptském chrámu bohyně Isis v Denderah asi z roku 2000 př. n. l. Kromě symbolů egyptských bohů Slunce a Měsíce jsou zde také symboly souhvězdí Lva, Raka, Štíra, Blíženců a Býka.
Další názorné pomůcky zobrazují hvězdnou oblohu na povrchu koule. První byly hvězdářské glóby. Glóbus však dostatečně neodpovídá skutečnosti. Pozorujeme-li oblohu ve volné přírodě, v žádném případě se na ni nedíváme z ptačí perspektivy.
V roce 1758 zhotovil profesor astronomie v Cambridge, Roger Long, glóbus o průměru 5,4 metrů, kterým se dalo ručně otáčet. Nazval jej Uranium a vešlo se tam 30 lidí. Koule byla ze slabého plechu a „hvězdy“ byly tvořeny otvory ve stěnách. Jejich průměry přibližně odpovídaly hvězdným velikostem.
Vznik prvního „pravého“ projekčního planetária je spojen s německou firmou Carl Zeiss. Projekční sféra měla průměr 16 m a byla umístěna na střeše tovární haly firmy Zeiss. Později bylo planetárium demontováno a přemístěno do 10 m sálu v Německém muzeu v Mnichově, kde se 21. října 1923 konalo první oficiální představení pro veřejnost. Dnes je nabídka projekčních planetárií velmi široká, zahrnuje mobilní přístroje s nafukovací projekční kopulí přes střední planetária pro místnosti
s průměrem 10-20 m až po gigantické projektory do stupňovitých, v jednom směru orientovaných sálů.
Planetárium Digistar vyvinula americká firma Evans and Sutherland. Ve srovnání se složitými optickomechanickými projekčními planetárii vzbuzuje Digistar spíše nedůvěru – uprostřed sálu stojí prostá bedna o objemu asi 1 krychlový metr, ze které nahoře vystupuje „rybí oko“, širokoúhlý projekční objektiv. Výkonným počítačem se generovaná obrazová informace z obrazovky promítá „rybím okem“ na celou kopuli planetária.
Počítač má v paměti uložena veškerá data potřebná k vytvoření prostorového modelu sluneční soustavy a okolního hvězdného vesmíru v libovolném čase. Kromě běžných astronomických jevů může Digistar demonstrovat například průlet sluneční soustavou, mezihvězdný let nebo „let časem“, při kterém pozorujeme, jak se mění vzhled souhvězdí během několika desítek tisíc let. Výhodná je i projekce počítačových dat, grafiky, diagramů, prostorových modelů.
Jinou možností, než je projekční planetárium, je použití obecněji koncipované technologie celooblohové kinoprojekce k prezentaci astronomických jevů. Pravděpodobně nejrozšířenější a nejkvalitnější je systém OMNIMAX, produkovaný kanadskou firmou IMAX System Corporation od počátku 70. let minulého století. Plocha filmového políčka je tu desetkrát větší než u běžného 35 mm filmu. Promítnutý obraz je mimořádně blízký realitě, že divák má přímo fyzický pocit vlastní účasti v obraze, který jej zcela obklopuje.

Patří planetáriím astronomická budoucnost?

Kvalitativní posun v rozvoji planetárií nastal v 70. a 80. letech minulého století budováním „vědeckých středisek“. V takovém středisku je vlastní planetárium součástí komplexu zařízení pro popularizaci přírodních a technických věd. Nezbývá než v nerovném boji o diváka vytrvat. Náročnost na formu předkládaného pořadu roste exponenciálně s tím, jak klesá ochota mozkových závitů návštěvníka zabývat se jeho obsahem. A tak se astronomické informace pečlivě balí do kornoutku „umění“ a dávkují se velmi opatrně, jen aby divák přišel znovu a rád.

Tip pro vás

Návštěva planetária kdekoliv na světě zabere maximálně několik hodin, čili se dá zakomponovat i do „nabitého“ programu vaší dovolené nebo může být příjemnou variantou pro případ špatného počasí. V České republice je největší planetárium, které pojme až 260 osob, v Praze, střední planetárium je v Brně a v Ostravě, malá projekční planetária jsou v Mostě, Teplicích, Českých Budějovicích a Hradci Králové.

Pavel Suchan
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail