Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Evropský vesmírný program bude používat speciální radionuklidové baterie. Jejich dodavatelem se stane Národní jaderná laboratoř Spojeného království (The UK’s National Nuclear Laboratory – NNL).
Tradiční solární panely, kterými je vybavena např. vesmírná stanice ISS, ztrácejí rychle své využití s rostoucí vzdáleností od Slunce: Přesněji řečeno, již za dráhou Marsu jsou téměř k nepotřebě. Přitom spolehlivé zásobování elektřinou a teplem je pro vesmírné sondy klíčovou záležitostí. Pomoci může např. radioaktivní izotop americia 241Am, známý zatím hlavně z radionuklidových detektorů kouře a hlásičů požáru.
Americium se dá celkem snadno extrahovat z použitého jaderného paliva. NNL k tomu využije svou novou moderní laboratoř PUMA (Plutonium and Mixed Actinides) v Sellafieldu. Laboratoř je centrem využití jaderných odpadů pomocí prvotřídní technologie, k čemuž zřejmě ESA při výběru dodavatele přihlédla. Na druhou stranu takovýto komerční úspěch je pro NNL významným uznáním jejích kvalit a pro ESA zárukou profesionality dodávky.
Do projektu bude zahrnuta Univerzita v Manchesteru, která nakoupí a instaluje v NNL technické zařízení pro práci s vysoce radioaktivními materiály, které kromě projektu budou moci využívat i další britské univerzity. Nové baterie by se mohly použít i pro přípravný program ESA k robotickému průzkumu Marsu „Mars Robotic Exploration“.
Pozn. redakce: o radionuklidových bateriích a termogenerátorech založených na plutoniu nebo americiu jsme psali v článcích: www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-energetika/566-jaderna-energetika-ve-vesmiru-elektrina-pro-sondy-kosmicke-lode-a-zakladny-na-planetach a 3pol.cz/387‑bude‑teplo‑bude‑mars
Americium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé až šedavé barvy, připravovaný uměle v jaderných reaktorech. Je sedmým členem z řady aktinoidů, třetím transuranem. Vyzařuje záření alfa a gama, všech 18 izotopů je radioaktivních. 241Am má poločas rozpadu 432,2 let. Americium bylo poprvé připraveno roku 1944 bombardováním 239Pu neutrony v jaderné laboratoři chicagské university a jméno dostalo podle světadílu, kde bylo vyrobeno. Používá se v přesných měřících přístrojích a v detektorech kouře jako zdroj α‑částic nebo γ‑záření. V lékařství se používá při léčbě nádorů štítné žlázy.
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.