Nejžhavější sen pod Sluncem
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…
Tuto otázku si v lednu 2002 položili vědci z Jonh Hopkins University a začali se zabývat jejím řešením. Nalézt barvu Vesmíru nebylo vůbec jednoduché. Aby se získalo jediné univerzální spektrum, které by vyzařoval Kosmos viděný jako pouhý bod, bylo třeba složit dohromady spektra více než 200 000 galaxií. Potřebná data jim poskytl projekt měření červeného posuvu v Austrálii. Po dlouhých analýzách a výpočtech byli vědci odměněni překvapivým zjištěním. "Barva Vesmíru se blíží standardnímu odstínu bledě tyrkysové, jen je o něco zelenější," shrnul výsledky výzkumu Karl Glazebrook, asistující profesor astronomie. Nádhernou "skutečnou barvou Vesmíru" byli nadšeni nejen vědci, ale i laická veřejnost. Jemně zelený Kosmos byl opravdu půvabný.
Bohužel, v polovině roku následovala druhá, neméně šokující zpráva. Vesmír vůbec není zelený, ale nevýrazně béžový. Při ověřování svých výpočtů došli odborníci k závěru, že udělali chybu. Výpočetní program, který sestavoval výslednou barvu Vesmíru, použil špatný referenční odstín bílé a výsledkem byla sice krásná, ale nepravdivá tyrkysově zelená. Po opravě dostal Vesmír odstín slonové kosti.
"Je to poměrně trapné," vyjádřil se ke svému omylu Karl Glazebrook, "ale tak už to ve vědě chodí. Nejsme žádní politikové a když uděláme chybu, musíme ji potom přiznat."
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.
Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.