Kamýk slaví 65 let
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…
Tuto otázku si v lednu 2002 položili vědci z Jonh Hopkins University a začali se zabývat jejím řešením. Nalézt barvu Vesmíru nebylo vůbec jednoduché. Aby se získalo jediné univerzální spektrum, které by vyzařoval Kosmos viděný jako pouhý bod, bylo třeba složit dohromady spektra více než 200 000 galaxií. Potřebná data jim poskytl projekt měření červeného posuvu v Austrálii. Po dlouhých analýzách a výpočtech byli vědci odměněni překvapivým zjištěním. "Barva Vesmíru se blíží standardnímu odstínu bledě tyrkysové, jen je o něco zelenější," shrnul výsledky výzkumu Karl Glazebrook, asistující profesor astronomie. Nádhernou "skutečnou barvou Vesmíru" byli nadšeni nejen vědci, ale i laická veřejnost. Jemně zelený Kosmos byl opravdu půvabný.
Bohužel, v polovině roku následovala druhá, neméně šokující zpráva. Vesmír vůbec není zelený, ale nevýrazně béžový. Při ověřování svých výpočtů došli odborníci k závěru, že udělali chybu. Výpočetní program, který sestavoval výslednou barvu Vesmíru, použil špatný referenční odstín bílé a výsledkem byla sice krásná, ale nepravdivá tyrkysově zelená. Po opravě dostal Vesmír odstín slonové kosti.
"Je to poměrně trapné," vyjádřil se ke svému omylu Karl Glazebrook, "ale tak už to ve vědě chodí. Nejsme žádní politikové a když uděláme chybu, musíme ji potom přiznat."
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.