Před pětadvaceti lety vyrobil Temelín první elektřinu
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…
Tuto otázku si v lednu 2002 položili vědci z Jonh Hopkins University a začali se zabývat jejím řešením. Nalézt barvu Vesmíru nebylo vůbec jednoduché. Aby se získalo jediné univerzální spektrum, které by vyzařoval Kosmos viděný jako pouhý bod, bylo třeba složit dohromady spektra více než 200 000 galaxií. Potřebná data jim poskytl projekt měření červeného posuvu v Austrálii. Po dlouhých analýzách a výpočtech byli vědci odměněni překvapivým zjištěním. "Barva Vesmíru se blíží standardnímu odstínu bledě tyrkysové, jen je o něco zelenější," shrnul výsledky výzkumu Karl Glazebrook, asistující profesor astronomie. Nádhernou "skutečnou barvou Vesmíru" byli nadšeni nejen vědci, ale i laická veřejnost. Jemně zelený Kosmos byl opravdu půvabný.
Bohužel, v polovině roku následovala druhá, neméně šokující zpráva. Vesmír vůbec není zelený, ale nevýrazně béžový. Při ověřování svých výpočtů došli odborníci k závěru, že udělali chybu. Výpočetní program, který sestavoval výslednou barvu Vesmíru, použil špatný referenční odstín bílé a výsledkem byla sice krásná, ale nepravdivá tyrkysově zelená. Po opravě dostal Vesmír odstín slonové kosti.
"Je to poměrně trapné," vyjádřil se ke svému omylu Karl Glazebrook, "ale tak už to ve vědě chodí. Nejsme žádní politikové a když uděláme chybu, musíme ji potom přiznat."
Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...
Třípól doporučuje audioknihu Zpráva z Hádu, autorky Edity Dufkové, členky redakční rady! Jednou z rubrik našeho časopisu je Sci-fi, neboť dobré sci-fi příběhy vždy čerpají z vědy ...
Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.