Astronomie

Článků v rubrice: 130

Vesmír, který vybledl

Jakou barvu má Vesmír pozorovaný z dálky? I takovými záležitostmi se zabývají seriozní vědci…

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Tuto otázku si v lednu 2002 položili vědci z Jonh Hopkins University a začali se zabývat jejím řešením. Nalézt barvu Vesmíru nebylo vůbec jednoduché. Aby se získalo jediné univerzální spektrum, které by vyzařoval Kosmos viděný jako pouhý bod, bylo třeba složit dohromady spektra více než 200 000 galaxií. Potřebná data jim poskytl projekt měření červeného posuvu v Austrálii. Po dlouhých analýzách a výpočtech byli vědci odměněni překvapivým zjištěním. "Barva Vesmíru se blíží standardnímu odstínu bledě tyrkysové, jen je o něco zelenější," shrnul výsledky výzkumu Karl Glazebrook, asistující profesor astronomie. Nádhernou "skutečnou barvou Vesmíru" byli nadšeni nejen vědci, ale i laická veřejnost. Jemně zelený Kosmos byl opravdu půvabný.
Bohužel, v polovině roku následovala druhá, neméně šokující zpráva. Vesmír vůbec není zelený, ale nevýrazně béžový. Při ověřování svých výpočtů došli odborníci k závěru, že udělali chybu. Výpočetní program, který sestavoval výslednou barvu Vesmíru, použil špatný referenční odstín bílé a výsledkem byla sice krásná, ale nepravdivá tyrkysově zelená. Po opravě dostal Vesmír odstín slonové kosti.
"Je to poměrně trapné," vyjádřil se ke svému omylu Karl Glazebrook, "ale tak už to ve vědě chodí. Nejsme žádní politikové a když uděláme chybu, musíme ji potom přiznat."

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů

Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...

Evropa chystá nové jaderné reaktory

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail