Astronomie

Článků v rubrice: 109

Astronomická událost století?

Na světě je jen pět nebo šest meteoritů „s rodokmenem“, tedy takových, které mají přesně určenou dráhu nejen v atmosféře, ale i ve Sluneční soustavě. Meteorit Morávka je jedním z nich. A má další dva superlativy: Je to první takový případ, kdy se jedná o denní bolid. Hmotnost nalezených úlomků je ze všech případů nejmenší.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Mezi nejkratší zážitky pod hvězdnou oblohou se řadí meteory. Patrně každý už nějaký meteor na noční obloze spatřil. Liší se svou jasností, dobou letu, směrem, barvou a řadou dalších vlastností. Podstata je však stejná, pokaždé pozorujeme rozžhavené plyny v horní části atmosféry Země. Důvodem je průnik nějakého tělesa z meziplanetárního prostoru do vzdušného obalu naší planety. Hmotnost takových tělísek je povětšinou velice malá, ale jejich energie je značná, protože se pohybují velmi rychle (asi 15-20 km/s). Při vniknutí do atmosféry se ve výškách kolem 100 km náhle zbrzdí, uvolněná energie ohřeje okolní plyn. Velmi jasným meteorům se říká bolidy. Někdy může do naší atmosféry "vlétnout" tak velké těleso, že je bolid viditelný i na denní obloze. Denní bolidy jsou vzácné. Pokud se těleso zcela nevypaří nebo nerozpráší v atmosféře, jeho zbytek, který dopadne na povrch Země, se nazývá meteorit. Meteority jsou cenné, protože umožňují vědcům získat informace o vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy.

Neváhej a toč

Velmi jasný denní bolid, který v sobotu 6. května 2000 ve 13 hodin 52 minut vnikl do zemské atmosféry v oblasti polského Slezska, byl skutečně "bleskem z čistého nebe". Protože bylo téměř jasno, byl bolid pozorovatelný prakticky z celé střední Evropy. Celý jev byl doprovázen v závěrečné fázi, během které těleso explodovalo, také velmi silným zvukovým efektem. Ten byl slyšitelný až do vzdálenosti asi 50 km od osy letu. Jak se později ukázalo, mnohem více lidí slyšelo doprovodný zvukový efekt, ale vizuálně spatřil průlet bolidu atmosférou jen málokdo. Přesto se rozdrnčely telefony na hvězdárně v Ostravě, Brně, Valašském Meziříčí a Prostějově. Hlášení o pozorování byly desítky, v následujících dnech stovky. Z pouhého vizuálního pozorování se mnoho informací načerpat nedá. Naštěstí se hned mezi prvními objevilo i hlášení pohotového pana Fabiga z Ostravy, který část průletu bolidu natočil videokamerou při svém víkendovém pobytu v Jeseníkách. Teprve později se ukázalo, že takovou pohotovost prokázali ještě další dva amatérští kameramani. Díky třem videozáznamům mohli odborníci z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově začít počítat přesnou dráhu tělesa v atmosféře, stanovit dopadovou oblast a také zpětně rekonstruovat dráhu tělesa ve Sluneční soustavě.

Životní nález

Naprosto fantastickou náhodou měli vědci v ruce kousek meteoritu (později nazvaného Morávka) daleko dříve než vůbec zahájili výpočty! Úlomek totiž spadl přímo před očima užaslého chataře na jeho pozemek. Zbrzdil se o větve jehličnanu a pak spadl k jeho kořenům. Měl hmotnost 214,2 gramů. Nálezce dopravil meteorit do Ostravy a uvědomil pracovníky Hvězdárny a planetária Johanna Palisy. Pak se objevil na scéně "meteorit číslo 2". Jeho nález byl telefonicky oznámen až 25. května 2000. Byl nalezen na travnaté příjezdové cestě k rekreační chalupě, částečně zabořený do země 3 km severně od místa pádu prvního meteoritu. Vážil 329,5 gramů. A konečně 23. června 2000 byl na ostravskou hvězdárnu oznámen nález třetího, zatím posledního nalezeného úlomku meteoritu. Jeho hmotnost je 90,6 gramu. Byl nalezen již koncem května při hrabání posekané trávy v katastru obce Horní Tošanovice. Místo dopadu se nachází téměř 11 km vzdušnou čarou od místa pádu prvního meteoritu. Všechny tři meteority byly začátkem září odkoupeny od nálezců Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky. Astronomický ústav bude nyní koordinovat jejich další výzkum a po jeho skončení budou meteority vystaveny v Národním muzeu v Praze.

Staňte se hledači meteoritů

Přestože byli obyvatelé v dopadové oblasti informováni tiskem i plakáty, k nálezu dalších úlomků meteoritu nedošlo. Je však jisté, že se v dopadové oblasti nalézají patrně stovky meteoritů, největší úlomky by mohly dosahovat hmotnosti až několika kilogramů. Systematické prohledání oblasti, která patří k nejméně přístupným a nejhůře přehledným oblastem Beskyd, je z technických i finančních důvodů nemožné. Všechny tři popsané nálezy jsou dílem šťastné náhody. Přesto není vyloučeno, že k dalším nálezům může v průběhu příštích let dojít. Meteority jsou totiž nápadně odlišné od ostatních beskydských kamenů: jsou hladké, na povrchu mají téměř černou "kůrku", lomové plochy jsou světle šedé s rezavými tečkami a především - pokud meteorit zvednete, okamžitě vás překvapí nečekaně velká hmotnost ve srovnání s "běžným beskydským kamením".

(autor děkuje RNDr. Jiřímu Borovičkovi za svolení k použití informací uvedených na jeho www stránkách)

Tomáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail