V dějinách lidstva existovaly situace, které dnes zažijeme již jen stěží. Například prověřování pravosti kovových mincí chrupem. Přitom to byla po dlouhou dobu jedna z metod, jak poznat pravost zlatých mincí. Je možné tímto způsobem něco zjistit? Připomeňme si, že mince s vrubovanými okraji vynalezl a zavedl koncem 17. století slavný fyzik Isaac Newton. Samozřejmě to byl jen zlomek jeho přínosu do světové pokladnice vědy a techniky.
Fotogalerie (1)
Zlato lidé využívají již velmi dlouhou dobu. Určit jeho ryzost pouhým okem či kousnutím (samotné ryzí zlato je nejměkčí drahý kov vůbec) nedokáže ani nejzkušenější zlatník. Dokud se platilo drahými kovy, museli je prodávající či kupující neustále vážit a zjišťovat jejich kvalitu. To bylo nejen velmi pracné a zdlouhavé, ale kladlo to také vysoké požadavky na odborné znalosti a praktické dovednosti obchodníků. Proto kousky zlata nahradily ručně ražené mince. Jejich tvar se ustálil na kruhu – z obrazců o stejném obvodu má největší plochu. Navíc kulatá mince netrhá měšce, kapsy a jiné prostředky k jejímu přenášení.
Role královských mincoven
Zlaté mince dávaly do oběhu královské a státní mincovny, které ke zvýšení pevnosti a trvanlivosti do ryzího drahého kovu přidávaly trochu kovu obecného. Mince z vyrobené slitiny pak byla opatřena panovníkovou pečetí na znamení, že zaručuje obsah drahého kovu (panovnický monopol na ražbu mincí, tehdy grošů, zavedl u nás v roce 1300 král Václav II.). Číselná hodnota na líci mince byla vlastně prohlášením, že obsahuje jistou hmotnost drahého kovu v celém jejím objemu. Zrodilo se pregéřství neboli ražebnictví neboli ražební řemeslo.
Vroubky proti zlodějům
Lidé však odedávna podváděli a tak záhy někoho napadlo, jak se dá na mincích vydělat i jinak. Zlaté a stříbrné mince se během jejich používání opotřebovávaly, takže pokud z nich někdo kousek na okraji uštípnul a vrátil je zpět do oběhu, většinou si toho nikdo nevšimnul. Zisk z takto získaného drahého kovu však byl značný. Jakmile se takové praktiky rozšířily, muselo se ražení mincí přizpůsobit situaci a výrobní postupy v mincovnách změnit. Problém byl odstraněn tím, že se okraj mincí začal vrubovat (vroubkovat). Poškození vroubkovaného okraje bylo pak ihned viditelné a znamenalo, že někdo minci znehodnotil. Dalším oblíbeným postupem zločinců bylo padělání – ražení mincí z levných slitin. Také v tomto případě to ražba nových mincí s vrubovanými okraji značně znesnadnila.
Mince, které nikdo nechce
V současné době - stejně jako u papírových bankovek – nemusí občané (podnikatelé i zákazníci) přijímat výrazně opotřebované a poškozené mince. Záleží však na míře jejich znehodnocení a také na tom, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Rozlišují se dvě skupiny: „mince opotřebené oběhem“ (zašpiněné, odřené, zkorodované) a „mince nestandardně poškozené“ (nečitelný reliéf, deformovaný tvar, nastřižené, proděravěné, necelé, jednotlivé části oddělené), které se nevrací do oběhu. Další podrobné informace najdeme na internetových stránkách České národní banky.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
