Roboti budou pracovat a lidé brát peníze za nic?

Myšlenka, že by technologie ničily pracovní příležitosti a dramaticky zvyšovaly nezaměstnanost, byla ještě do nedávna považována za zcestnou. Ekonomové věřili, že technologie naopak vždy vytvoří nové pracovní příležitosti. S rozvojem robotizace však mnozí začínají své názory měnit. Svět nutně potřebuje vyzkoušet projekt nepodmíněného základního příjmu – UBI. A to ještě předtím, než nové robotické technologie připraví lidi o práci.

Je docela možné, že během příštích dvaceti let v důsledku nasazení robotických strojů zanikne téměř polovina pracovních míst. Nikdo dosud neví, jak se s touto situací vypořádat. Ti, kdo stále ještě věří, že technologie nové pracovní příležitosti vytvoří, stále odmítají uznat, že nastává přechod k „superhvězdné ekonomice“. V ní hrstka nadnárodních společností narušuje trhy, vydělává miliardy, zaměstnává velmi málo lidí a ostatní nechává bojovat o odpad. Naskýtá se otázka, jak miliony lidí, kteří budou vyřazeni z pracovního procesu, v této situaci přežijí?

Nepodmíněný základní příjem – UBI

Jedním z nejzajímavějších návrhů, který nespoléhá na to, že trh všechno vyřeší, je projekt „nepodmíněného základního příjmu – UBI“ (Unconditional Base Income). Jde o jednoduchou koncepci s dalekosáhlými důsledky. Stát by dal každému občanu měsíční „apanáž“ bez ohledu na jeho příjem nebo zaměstnanecký stav. To by zjednodušilo byrokracii, odstranilo zastaralé a neefektivní finanční benefity a poskytlo podporu lidem, aby žili důstojně a našli si nový smysl života.

Kanadský projekt

Dosud největší experimenty s projektem UBI se uskutečňují v kanadském městě a ve dvaceti indických vesnicích. Experimenty se však setkávají s rozhodnou kritikou, a to zejména v tom smyslu, že budou pohřbeny stimuly pracovat. Praxe ukazuje opak – lidé nejenom dále pracují, ale zahajují i nové podnikatelské činnosti, nebo se zabývají sociálně přínosnými aktivitami ve srovnání s kontrolními vzorky. Kromě toho vzrostla všeobecná životní úroveň, nedošlo k rozvoji alkoholismu a drog nebo gamblerství. Uvedené výsledky jsou nadějné, ale nikoliv přesvědčivé. Neví se, co se stane v jiných zemích, nebo zda bude možné výsledky aplikovat ve větším rozsahu. Jasnější obrázek by měly přinést nové experimenty. Nizozemské město Utrecht začalo s pilotním projektem UBI s úmyslem jeho rozšíření na 300 000 obyvatel. Rovněž Finsko uvažuje o podobné akci.

Řada proměnných

V současné době ale každá nová země, zavádějící projekt UBI na národní úrovni, bude kulhat na jednu nohu. Je zde tolik proměnných, že když vše půjde dobře, bude obtížné analyzovat a přesně pochopit, jak to funguje a jak by to bylo možné zopakovat experiment i jinde. Pokud projekt nebude úspěšný, odradí to další výzkum a experimenty. Možná, že by proto bylo lépe vyzkoušet projekt UBI na náhodném vzorku 1000 měst, vždy s 10 000 obyvateli, než v jedné zemi s deseti miliony lidí. Síť uvedených experimentů v mnoha zemích by byla nejvhodnějším nástrojem k získání zkušeností a s přípravou rozsáhlejších projektů. A to dříve, než vlna automatizace tvrdě zasáhne svět. Měli bychom být připraveni.

(Frederico Pistono: Money for nothing. New Scientist, 2015, č. 3041, s. 28. Frederico Pistono je počítačový vědec a sociálním aktivistou, napsal knihu Robots will steal your job, but that´s OK.)