Poručíme větru, dešti! Nebo jsme se zbláznili?

Zástupci 196 zemí podepsali nedávno na setkání v Paříži úmluvu, která si klade za cíl zachránit planetu Zemi před oteplením o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. "Dohoda v Paříži o změně klimatu je monumentální úspěch pro naši planetu a její obyvatele," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Moon v sobotu 12. prosince. Otázkou zůstalo, co na to planeta. Bude stačit nahradit energetické zdroje na fosilní paliva jadernými a obnovitelnými?

V případě, že se planeta neúprosně otepluje, budeme potřebovat i další nápady. Což o to, nápady jsou, a některé z nich jsou docela divoké.

Soptící letadlo

Jedním z důvodů změny klimatu je nárůst množství skleníkových plynů v atmosféře. Tyto plyny, jako je oxid uhličitý a metan, tvoří vrstvu, která brání vyzáření tepla absorbovaného ze slunečního záření do vesmíru. To pak zůstává u Země a ohřívá planetu. Za normálních okolností je to dobrá věc: skleníkovému efektu děkujeme za příjemnější klima, než jaké má např. Mars. Ale přebytek CO₂ v atmosféře už příliš dobrý není. Oxid siřičitý hraje opačnou roli – má tendenci stoupat do stratosféry, do vrstvy atmosféry mezi 10 až 50 kilometry nad zemským povrchem. Tam se slučuje s vodou za vzniku kyseliny sírové. Tyto miniaturní kapičky odrážejí záření ze slunce a přispívají tedy k ochlazování planety. Ve skutečnosti, kdykoliv vybuchne na Zemi sopka a chrlí tuny oxidu siřičitého do atmosféry, vytváří měřitelný globální chladicí efekt, který obvykle po roce nebo dvou vymizí. To vedlo některé ekology k návrhu, aby letadla naložená kyselinou sírovou ji rozstřikovala ve formě aerosolů do atmosféry. Těžko říci, zda by to vedlo k zastavení globálního oteplování, ale zcela jistě by to vedlo ke zvýšení počtu úmrtí v důsledku znečištění ovzduší. A základní hladinu skleníkových plynů v atmosféře by to neřešilo vůbec.

Aby krávy nebzdily

Metan je ve skutečnosti mnohem účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Na Zemi žije 1,5 miliardy kusů skotu, který samozřejmě žere a tráví a vyměšuje... a přitom se uvolňuje obrovské množství plynu metanu. Příspěvek kravských prdů se odhaduje na 11 až 17 procent všech světových výpustí metanu (podle článku z roku 2009 v Journal of Dairy Science). Vědci se pustili do boje s kravími pšouky a vyvinuli „lék“ pro krávy. Při podávání holštýnským kravám po dobu 12 týdnů tento inhibitor metanu, nazvaný 3NOP (3-nitrooxypropanol), snížil vyměšování metanu u zvířat asi o 60 %. 3NOP sice neovlivnil produkci mléka nebo jeho složení, ale – podle zpráv výzkumníků z roku 2014 v článku v Journal of Dairy Science – krávy po něm hubly.

Bělejší než bílá

Pokud se nepodaří snížit produkci skleníkových plynů, můžeme se pokusit vyzrát na ně jinak. Například změnou množství světla odraženého od Země do vesmíru tím, že zjasníme mraky. Bílá barva, například sníh, odráží více slunečního záření než tmavá, takže bělejší mraky by mohly odrážet více tepla ven do vesmíru. Už se objevily i projekty potáhnout bílou fólií hory, stráně, části pobřeží. Pouhé rozmnožení mraků by ale nevyřešilo okyselování (acidifikaci) oceánů, která je způsobena přebytkem CO₂ v atmosféře. A měnící se oblačnost by mohla mít dalekosáhlé a nepředvídatelné důsledky na povětrnostní podmínky a množství srážek.

Stratosférický štít

Někteří vědci navrhují vstřikovat do stratosféry aerosoly odrážející světlo, aby vytvořily jakýsi „ štít“, který pokryje planetu. Stejně jako ostatní způsoby modifikace zemského vyzařování by to mohlo mít jen krátkodobý účinek, zatímco přebytek oxidu v atmosféře bude přetrvávat po tisíciletí (podle studie zveřejněné v roce 2013 Národní akademií věd, inženýrství a medicíny v USA). To znamená, že opravdu lidé musí přijít hlavně na to, jak odstranit z atmosféry uhlík.

Odsávání uhlíku

Vědci navrhli systém, který by doslova vysál přebytečný uhlík ze vzduchu a vytvořil z něj supersilný stavební materiál. Metodu popisuje článek v srpnovém čísle časopisu Nano Letters. Využívá sluneční energii k vytvoření taveniny uhličitanu lithného. Přivedeme-li elektrické napětí, vznikne směs oxidu lithného, uhlíku a kyslíku. Oxid lithný přitahuje více oxidu uhličitého, vzniká uhličitan lithný a vše se může opakovat. Vzniklá uhlíková nanovlákna jsou užitečná pro řadu aplikací, od výroby automobilů po rakety a navíc mají jedinečné elektrické vlastnosti. Autoři popisují metodu jako „syntézu v jedné nádobě“; ta by ale musela mít mnohem větší rozsah tak, aby se reakce projevila na celosvětových emisích. Jak vypočítala MIT Technology Review, pokud by se k takové reakci využila plocha jedné desetiny velikosti Sahary, Země by se vrátila do stavu před průmyslovou revolucí během deseti let, a to i při pokračujících emisích skleníkových plynů. Zároveň by se vytvořila obrovská zásoba uhlíkových vláken, daleko víc, než kolik je jich v současné době potřeba.

Podle http://www.livescience.com/53067-craziest-climate-change-fixes.html?cmpid=NL_LS_weekly_2015-12-14