Podvodní kovový muž Exosuit

Nejpokrokovější robotický potápěčský oblek, označovaný jako Exosuit, je připraven k vyhledávání jednoho z nejstarších počítačů na světě. Má pevný kovový humanoidní tvar a je vybaven pomocnými motory, které potápěči umožňují bezpečný pobyt v hloubkách až do 300 metrů. I když byl původně navržen pro potápění v úpravně vody v New Yorku, první zkoušky v moři se uskutečnily ve Woods Hole Oceanographic Institution, Massachussetts (WHOI) již začátkem června 2014. Jejich cílem bylo připravit Exosuit pro průzkum vraku antické římské lodě u řeckého ostrova Antikythera v Egejském moři. Před sto lety z něj potápěči vyzvedli nejstarší počítač na světě známý jako mechanizmus Antikythera. Vědci doufají, že se jim podaří najít další podobné mechanizmy.

Námořní archeologové používají při výzkumech podvodní dýchací přístroje, jejichž nevýhodou je nemožnost zůstat z bezpečnostních důvodů pod vodou delší dobu. Pro vraky ve velkých hloubkách se využívají velká dálkově řízená podvodní plavidla (ROV – Remote Operated Vehicles) nesoucí kamery, sonary a další zobrazovací zařízení (například ponorka Alvin, která v roce 1986 prozkoumala vrak Titaniku). Mezi oběma variantami podvodního průzkumu je Exosuit. Jeho hodnota se odhaduje na 1,5 milionů dolarů.

Skafandr – ponorka

Podle Phila Shorta, potápěčského odborníka pro plánovanou misi na řeckém ostrově, se v podstatě jedná o ponorku. Tlak uvnitř potápěčského obleku se neliší od tlaku ve velké ponorce nebo na vzduchu. Potápěč se může rovnou potopit na dno, strávit tam pět hodin a pak se vynořit na hladinu bez nutnosti dekomprese.

Oblek je vyroben z hliníkové slitiny a má kloubový mechanizmus, který umožňuje potápěči volně pohybovat rukama a nohama. Kabel z lodi dodává energii pro horizontální a vertikální pohyb pomocných motorů, umožňuje oboustrannou komunikaci, odčerpává zplodiny dýchání atd. Pohyb motorů se ovládá pedály uvnitř obleku. V případě nouze může baterie dodávat energii všem přístrojům (kromě pomocných motorů) včetně záložního komunikačního systému. Pokud je potápěč zaměstnán důležitým úkolem, může operátor na hladině sledovat video a ovládat motory, případně zajistit návrat potápěče na loď.

Když objevil řecký rybář v roce 1900 vrak, velký tlak vody mu dovolil zůstat pod vodou maximálně pět minut. A když v roce 1976 vedl expedici Jaques Cousteau, pobyt pod vodou se prodloužil na pouhých 10 minut. Nové expedice nebudou čelit tomuto problému, protože dobu pobytu na mořském dně omezí pouze fyzické potřeby potápěče. Předností Exosuitu je pohyb v hloubce 120 m aniž by se přitom narušily delikátní artefakty, které se ve vraku mohou nacházet.

Zachraňuje historické památky

Navzdory dřívějším technickým omezením se podařilo zachránit cenné památky starého Řecka a Říma. Zmíněná římská loď se potopila asi v roce 60 před Kristem. Vezla luxusní zboží, včetně bronzových a mramorových soch, vzácných šperků, mincí, skleněných a keramických nádob a fragmentů ozubeného zařízení, jehož důležitost se zpočátku přehlížela. Teprve v padesátých letech minulého století bylo zjištěno, že zrezivělé kousky železa by mohly být sestaveny do složitého analogového počítače pro určování astronomických jevů. Je ironií osudu, že se dlouhý pobyt tohoto zařízení v korozivní vodě stal nejlepším způsobem konzervace antického bohatství. Většina ostatních vzácných předmětů z antické doby totiž podlehla zkáze. Národní archeologické muzeum v Aténách vlastní pouze 10 bronzových soch z antického Řecka, přičemž 9 z nich pochází právě z potopených vraků.

Vrak z lokality Antikythera stále skrývá mnohá tajemství. Předběžný průzkum z roku 2013 například ukázal četné artefakty rozmístěné na ploše 50 m x 10 m a dokonce odhalil další vrak vedle.

První zkoušky

Ponorku Exosuit postavila kanadská námořní robotická firma Nuytco Research v Severním Vancouveru a prodala ji civilní inženýrské firmě J. F. White. Ta ji použila v New York City. Její první vědecká mise se uskutečnila v červenci 2014 v oblasti 160 km od severovýchodního pobřeží USA v lokalitě The Canyons při zkoumání bioluminiscenčních organizmů.

První zkoušky v mořské vodě nebyly jednoduché. První den se přetížily pomocné motory a zastavily se. Dalším problémem je dlouhotrvající přizpůsobení obleku potápěči, což pro vědecké účely není výhodné. Průzkum vraku u řeckého ostrova má pokračovat téměř deset let. Podle Foleyho, ředitele polních operací WHOI, bude použití obleku spojeno s určitými riziky, protože se jedná o experimentální zařízení a je třeba nejdříve zjistit, co může poskytnout výzkumníkům a jak ho co nejlépe využít. Vědci ale doufají, že jim umožní získat další antický počítací mechanizmus.

Honba za nejstarším počítačem

Mechanizmus Antikythera předstihuje o více než 1000 let jiná výpočetní zařízení. Jeho 30 bronzových ozubených soukolí zakódovalo řecké znalosti o pohybu Slunce, Měsíce, planet a hvězd. S pomocí ručního ovládání lze určit fáze Měsíce, ekliptiky a dokonce data nadcházejících Olympijských her. Kurátor vědeckého muzea v Londýně, Michael Wright, využil tomografii paprsků X k odhalení nových detailů mechanizmu, ty následně využil k výrobě přesné repliky. Wright se domnívá, že ne všechny fragmenty pocházejí z jednoho zařízení, a to vzhledem k odlišné řemeslné práci a k odlišné barvě. Očekává proto, že dojde k objevu i dalších podobných zařízení.

Detaily a podrobnosti o podvodním exoskeletonu najdete na webstránkách https://www.scubadiving.com/photos/underwater-exosuit-deep-sea-exploration

Podle: Mark Garris: Into the deep. New Scientist, 2014, č. 2972, s. 19-20.

Zkrácený překlad: