Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Filosofické předpoklady přírodních věd

Katedra filosofie Fakulty filosofické Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zvou středoškolské studenty a jejich učitele na přednášky z cyklu Filosofické předpoklady přírodních věd. Přednášky se uskuteční ve dnech 6. listopadu a 8. prosince letošního roku, vždy od 10 hodin v místnosti 11026 univerzitní budovy EA v Pardubicích-Polabinách.

Fotogalerie (2)
„Neexistuje kvantový svět. Existuje pouze abstraktní kvantově fyzikální deskripce. Je nesprávné se domnívat, že úkolem fyziky je zjistit, jaká příroda jest. Fyzika se zabývá tím, co dokážeme říci o přírodě.“ N. Bohr

 

Aktuálnost Platónova podobenství o úsečce z hlediska rozdílu mezi vědeckým a filosofickým myšlením (6. 11. 2014)

Platonův náhled čtyř duševních stavů na slavném obraze o úsečce představuje i výstižný popis rozlišení a zároveň spjatost vědeckého a filosofického myšlení. V přednášce si toto podobenství přiblížíme a vyložíme na každodenních a vědeckých příkladech. Přednáška bude doplněna projekcí archivního dokumentu o vědeckém životě Nielse Bohra. Jeho neortodoxní, komplementární způsob myšlení už můžeme vysledovat v době práce na tzv. modelu atomu.

 

Aktuálnost sporu o univerzálie ve vztahu k vědeckým entitám (8. 12. 2014)

Středověký spor o univerzálie navazuje na antickou otázku, jak něco obecného (např. pojem živočich) souvisí s různými hmotnými skutečnostmi (jako je člověk, křeček nebo žížala). Středověké disputace se navíc zabývaly problémem tzv. trojjedinosti Boží (Otec, Syn a Duch). V nejmodernější době se aktuálnost všech dosavadních sporů ukázala například v diskusích Einsteina s Bohrem o pojetí reality nebo v interpretaci světelné a hmotné kvazičástice (vlna, částice, „vln-tice“ = kvantová částice).

 

Rezervace

Vzhledem k omezené kapacitě místnosti (45 osob) zasílejte rezervace do 31. 10. (resp. 30. 11.) na e-mail patrik.cermak@student.upce.cz. Při vyšším zájmu se organizátoři pokusí vyhovět dalším termínem nebo uspořádáním přednášky na vaší škole.

 

Bližší informace

Přednášejí Mgr. Filip Grygar, Ph.D., a Bc. Patrik Čermák; po každé přednášce bude následovat volná diskuse. Více viz http://bravo.upce.cz nebo http://www.nielsbohr.webnode.cz


 

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Henrik David Bohr (7. 10. 1885 – 18. 11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako tvůrce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail