Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Veřejná doprava a stav ovzduší

Emise z automobilové dopravy, které se dnes na celkovém množství emisí v ovzduší podílejí z asi 30 %, mají významný negativní dopad na kvalitu života obyvatel. Kromě osobních automobilů se problém samozřejmě týká také veřejné dopravy. Podle údajů Centrálního registru vozidel dnes v České republice jezdí okolo 20 tisíc autobusů veřejné dopravy, které přepraví ročně přes 2 miliardy osob. Alarmující je přitom stáří a stav těchto vozidel – v průměru slouží kolem 15 let a většina z nich nesplňuje nejpřísnější emisní normy. Přitom výměna starých vozidel za nová na plyn nebo na elektřinu by snížila emise až o 90 %!

Fotogalerie (3)
V září 2013 měl v Praze premiéru český elektrobus Škoda Battery Evolution s karosérií Solaris a trakční výzbrojí Škoda Electric (zdroj: www.buspress.cz)

Podle údajů Centrálního registru vozidel je obnova vozového parku v České republice stále velmi pomalá. Rychlejší ekologizaci provozu hromadné dopravy, která řeší emisní problém zejména ve velkých městech, však podle odborníků nic nebrání.V současné době jsou na trhu pro potřeby městské hromadné dopravy k dispozici alternativy v podobě vozidel hybridních, na stlačený zemní plyn nebo elektřinu. Ty se ale samozřejmě liší nejen svými emisními, ale také ekonomickými vlastnostmi.

Stlačený plyn a elektřina

Ekologické předpoklady hovoří ve prospěch stlačeného plynu (CNG) i elektřiny, které v porovnání s naftou produkují výrazně menší množství emisí. Podle Jana Rumla, výkonného ředitele Českého plynárenského svazu, lze přechodem na alternativní pohon v některých případech dosáhnout snížení emisí až o 90 %. Tato vozidla totiž neprodukují žádné saze. Například zemní plyn má při spalování téměř nulové pevné prachové částice, se kterými má právě Česká republika v důsledku jejich karcinogenních a mutagenních účinků velký problém.

Elektromobily je třeba „ozvučit“

Ještě o kousek dál než CNG je elektromobilita – lokálně totiž neprodukuje vůbec žádné emise. A to ani plyny, ani prachové částice. A v naprosté většině případů ani hluk. To neznamená, že by moderní elektromobily atakovaly chodce – jsou již vybaveny generátorem „laskavého brumlání“, který chodce akusticky upozorňuje na pohyb vozidla. Elektromobily jsou proto pro městskou osobní dopravu a pro dojíždění z příměstských lokalit skvělým řešením.

Úspory jsou v případě elektromobilů dvojího druhu: nefinanční a finanční. Ty nefinanční spočívají v obsluze, tj. v tom, že elektromobil je vlastně něco jako klasický vůz s automatickou převodovkou. Prostě se používá jen brzda a plyn. Neřadí se. V kolonách, kdy se popojíždí po dvaceti centimetrech, je to k nezaplacení – šetří to nervy i řazení jednička-neutrál-jednička-neutrál… Ocení to i ten, komu moc nejde parkování. Řazení je jen „dopředu-dozadu“ a díky elektromotoru lze lehounce sešlapovat pedál plynu a plně se soustředit na couvání. Bez toho, aby člověk myslel na otáčky a na to, že mu zhasne motor.

Finanční benefity elektromobilů se liší vůz od vozu a hlavně také podle toho, jakou sazbu kdo využívá a kolik platí za jednu kilowatthodinu. Veřejné dobíjení u stanic ČEZ je za 150 Kč bez DPH na měsíc. Obecně platí, že dobití do plné kapacity baterie (s reálným dojezdem cca 150 km) vyjde doma na cca 120 Kč. „Nafťák“ na stejnou vzdálenost vypije palivo za 360 Kč. Elektromobil tak ujede stejnou vzdálenost za třetinovou cenu. A to nepočítáme náklady na olej a jeho výměnu a na celkový servis všech součástí a kapalin běžného motoru. Se započtením toho všeho je úspora jízdy s elektromobilem ještě vyšší.

Elektromobily mají výhodu i v tom, že mohou sloužit jako baterie v době, kdy je nižší poptávka po elektřině, a tím celý systém „výroba-spotřeba“ vyrovnávat. ČEZ nabízí všem elektromobilistům speciální distribuční sazbu a tarif pro dobíjení (během noci, nepřetržitě po dobu 8 hodin).

Autobusy na CNG ve veřejné dopravě

Důvodem uplatnění autobusů na CNG ve veřejné dopravě je zejména rychlá návratnost investice. Stlačený zemní plyn zřejmě nejlépe splňuje ekologické i ekonomické požadavky. V České republice dnes jezdí okolo 500 takových autobusů.Například město Tábor dnes provozuje 38 autobusů na CNG a ročně šetří miliony korun na pohonných hmotách. Provozní náklady u autobusů a vozidel komunální techniky na CNG se pohybují oproti pohonu na naftu mezi 50 až 60 %.V roce 2013 úspora proti naftě činila 4,3 miliony Kč. Město odhaduje, že prostředky vložené do modernizace vozového parku se vrátí díky levnějšímu provozu do 4 až 6 let.

Názor provozovatelů městské dopravy

Sdružení dopravních podniků ČR, které sdružuje v České republice19 největších provozovatelů městské dopravy, se staví k většímu nakupování ekologických vozidel pozitivně: „Jsme toho názoru, že v současné době již není ve srovnání s naftou rozhodující ekologický vliv CNG, ale zejména ekonomický, spojený s podporou nákupu vozidel, výstavby plnicích stanic a zejména daňové zvýhodnění CNG. V posledních letech proběhla ve většině podniků masivní obnova vozového parku, často s podporou fondů EU a za autobusy s pohonem CNG. Další se k tomuto kroku chystají. Kromě rozvoje CNG podporujeme také elektromobilitu,“ vysvětluje Antonín Macháček, výkonný ředitel Sdružení dopravních podniků ČR.

Markéta Kohoutková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Příčinou obezity je jídlo!

Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail