Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Fotografie kulového blesku z Číny by mohla pomoci odhalit jeho záhadu. Tento jev lze jen velmi obtížně studovat, protože se objevuje nepředvídatelně a jen na zlomek sekundy.
Dnes se jev kulového blesku vysvětluje různě – od elektricky nabitých meteoritů až po halucinace. Fotografii na obrázku pořídil v roce 2012 Číňan Jianyong Cen se svými kolegy z Northwestern Normal University, Lanzhou, když pozorovali bouřku. Zcela náhodou kamerou a spektrografem zaznamenali úder blesku, který vytvořil zářivou kouli o průměru 5 m; ta po 1,6 sekundách zmizela.
Analýza snímku ukázala, že klíčovými prvky v kouli byly křemík, železo a vápník, což podporuje teorii, že úder blesku odpařuje oxid křemíku v půdě. Pokud je v půdě uhlík, ten odebere kyslík z křemíku a vytvoří křemíkové páry. Atmosféra planety bohatá na kyslík rychle reoxiduje páru a krátce vytvoří kulovou záři. Tyto poznatky budou zveřejněny v časopise Physical Review Letters.
Zde je video se záznamem: physics.aps.org/articles/v7/5
Zde je video se simulací malinkých kulových blesků vytvořených pomocí křemíku a svářečky: https://www.youtube.com/watch?v=Y72nrlNnXAk
(New Scientist, 2014, č. 2953, s. 17)
Zkrácený překlad:
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.