Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.
Důlní stroj Fairchild F330 svým tvarem připomíná obrovského hada o hmotnosti stíhacího letounu. Zároveň se však dokáže vměstnat do otvoru o výšce ročního dítěte. „Některé uhelné sloje jsou tak nízké a úzké, že by se k nim bez F330 nedalo vůbec dostat,“ vysvětluje Craig Setter, generální manažer divize GE Mining. Kromě jiného je důlní stroj také jediným systémem na světě, který zvládne na porubním boku od okolní horniny bezpečně oddělit vysoce kvalitní uhlí s nízkým obsahem popela.
Stroj o hmotnosti stíhacího letounu se rozpíná do délky jednoho autobusu a přitom se proplazí i úzkými skulinami. Dokáže vytěžit uhelnou sloj, která je doslova vměstnaná mezi vrstvami měkké sedimentované horniny, a získat tak uhlí, do jakého by se horníci dříve nepouštěli.
Stroj těží uhlí dvěma unikátními šroubovitými hlavicemi, z nichž každou pohání elektrický motor o výkonu 115,63 kW. Kusy horniny se pak transportují na dopravní pás na zploštělém konci stroje. Za pouhých 12 minut stroj vytěží prostor o velikosti téměř sedmi metrů krychlových. Když F330 sloj zcela vytěží, navrtá podpůrné pilíře, tak aby získal poslední zásoby uhlí. Jakmile porub opustí, nechá vytěžené prostory zavalit nadložím.
Typický den tráví hadí stroj tak, že se plazí úzkými průrvami hluboko pod zemí jako pravěký plaz, na kterého evoluce dávno zapomněla, na svou oběť, která se brání oblaky černého prachu, plive množství kapaliny a útočí na její odkrytý bok dvojicí šroubovitých čelistí. Při jeho konstrukci technici však nezapomněli ani na bezpečnost důlní činnosti, ani na zdraví horníků a dalších zpracovatelů uhlí. Stroj totiž sloj kropí vodou, ředí tak metan a snižuje výskyt uhelného prachu na minimum. Díky čistšímu uhlí se pak i ve zpracovatelských závodech na zemském povrchu snižuje množství prachu a uhelného odpadu.
Divize GE Mining navrhla i důlní transportér, který dokáže podzemním bludištěm převézt až 14 horníků. Pohání jej naftový čtyřválec o obsahu 4,3 l a před jiskrami a nadměrným teplem jej chrání speciální „vodní vesta“. Veškeré komponenty plně respektují nebezpečné prostředí.
Důlní stroj Fairchild F330 v pohybu na: www.youtube.com/watch?v=VL7_a_TrF1g
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
