Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Kovový had se prokousává uhelnými slojemi

Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.

Důlní stroj Fairchild F330 svým tvarem připomíná obrovského hada o hmotnosti stíhacího letounu. Zároveň se však dokáže vměstnat do otvoru o výšce ročního dítěte. „Některé uhelné sloje jsou tak nízké a úzké, že by se k nim bez F330 nedalo vůbec dostat,“ vysvětluje Craig Setter, generální manažer divize GE Mining. Kromě jiného je důlní stroj také jediným systémem na světě, který zvládne na porubním boku od okolní horniny bezpečně oddělit vysoce kvalitní uhlí s nízkým obsahem popela.

Novátorská technologie

Stroj o hmotnosti stíhacího letounu se rozpíná do délky jednoho autobusu a přitom se proplazí i úzkými skulinami. Dokáže vytěžit uhelnou sloj, která je doslova vměstnaná mezi vrstvami měkké sedimentované horniny, a získat tak uhlí, do jakého by se horníci dříve nepouštěli.

 

Stroj těží uhlí dvěma unikátními šroubovitými hlavicemi, z nichž každou pohání elektrický motor o výkonu 115,63 kW. Kusy horniny se pak transportují na dopravní pás na zploštělém konci stroje. Za pouhých 12 minut stroj vytěží prostor o velikosti téměř sedmi metrů krychlových. Když F330 sloj zcela vytěží, navrtá podpůrné pilíře, tak aby získal poslední zásoby uhlí. Jakmile porub opustí, nechá vytěžené prostory zavalit nadložím.

Bezpečná technologie

Typický den tráví hadí stroj tak, že se plazí úzkými průrvami hluboko pod zemí jako pravěký plaz, na kterého evoluce dávno zapomněla, na svou oběť, která se brání oblaky černého prachu, plive množství kapaliny a útočí na její odkrytý bok dvojicí šroubovitých čelistí. Při jeho konstrukci technici však nezapomněli ani na bezpečnost důlní činnosti, ani na zdraví horníků a dalších zpracovatelů uhlí. Stroj totiž sloj kropí vodou, ředí tak metan a snižuje výskyt uhelného prachu na minimum. Díky čistšímu uhlí se pak i ve zpracovatelských závodech na zemském povrchu snižuje množství prachu a uhelného odpadu.

 

Novinkou je i nový důlní transportér

Divize GE Mining navrhla i důlní transportér, který dokáže podzemním bludištěm převézt až 14 horníků. Pohání jej naftový čtyřválec o obsahu 4,3 l a před jiskrami a nadměrným teplem jej chrání speciální „vodní vesta“. Veškeré komponenty plně respektují nebezpečné prostředí.

 

Důlní stroj Fairchild F330 v pohybu na: www.youtube.com/watch?v=VL7_a_TrF1g

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail