Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Elektromobilita bude potřebovat zdroje elektřiny

V posledních šesti letech ve světě významně roste elektromobilita dopravy v souvislosti s postupným omezováním a zákazy používání automobilů poháněných motory s vnitřním spalováním. Elektromobily nabízejí technické a jiné výhody oproti automobilům poháněných benzínem nebo naftou. Mají například menší počet pohyblivých částí, vyšší účinnost, nižší provozní náklady, menší hlučnost, žádné výfukové zplodiny a žádné emise oxidu uhličitého, pokud jsou poháněny čistou elektřinou z bezuhlíkových zdrojů. Jejich prozatímní hlavní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady.

Fotogalerie (1)
Elektromobil Peugeot iOn u jaderné elektrárny Dukovany (foto: ČEZ)

Další rozvoj elektromobility bude vyžadovat například prodlužování dojezdových vzdáleností a budování infrastruktury nabíjecích stanic s různými možnostmi nabíjení. To vše bude mít velký vliv na elektrickou síť. V současné době jsou elektromobily nabíjeny buď pomalým způsobem v soukromých domech nebo ve veřejných nabíjecích stanicích, nebo rychlým způsobem, zejména u elektrobusů v době zastávek. Vývoj směřuje k tomu, že nabíjecí stanice budou budovány přímo v tělese silnice.

Potřeba velkého množství elektřiny pro budoucí elektromobilitu bude znamenat velkou příležitost pro jadernou energii

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předpokládá, že v roce 2030 bude třeba zajistit pro globální rozvoj elektromobility při úvaze nízkého scénáře 404 TWh elektřiny a u vysokého scénáře až 928 TWh elektřiny. Dnes se ukazuje, že špičková poptávka po elektřině je ráno a večer, tj. v době, kdy je méně dostupná elektřina ze slunečních elektráren, nebo kdy je již vyčerpaná elektřina skladovaná v bateriích. Proto bude potřebná elektřina z centrálních zdrojů čisté elektřiny. Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency – IEA) předpokládá, že do roku 2030 bude třeba k podpoře globální elektromobility kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zajišťovat i čistou elektřinu z jaderných elektráren pracujících v režimu základního zatížení, tj. 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. IEA k tomu poznamenává, že k zajištění potřebné elektřiny bude třeba v globálním měřítku vybudovat 25 jaderných reaktorů o jednotkovém výkonu po 1 000 MW. IEA rovně uvádí, že bude výhodné budovat i malé modulární reaktory SMR (Small Modular Reactors), které pomohou zesilovat elektrické sítě, například podél autobusových tras.

Dnešní doprava je obrovským producentem CO2

Uvádí se, že elektromobilita bude vyžadovat tak velké množství elektřiny, že k její výrobě budou muset spolupracovat jak obnovitelné zdroje energie, tak jaderné elektrárny, aby se skutečně mohla dekarbonizovat globální doprava a omezovala změna klimatu.

Podle http.//www.world-nuclear-news.org/7.Sept 2018/Electric vehicles and opportunities for nuclear energy

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail