Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Chytré využití odpadních plastů

S novou technologií na využití odpadních termoplastů přišla na trh třebíčská firma VIA ALTA. Technologii POLYBET, která využívá vlastností termoplastických polymerů - měknutí se vzrůstající teplotou a následné opětovné tuhnutí v jiné tvarové formě - vyvinula společně s vědci z Latvijas Universitāte (Riga, Lotyšsko) a ČVUT Praha. První linka svého druhu ve střední Evropě vznikla v reakci na zvyšující se spotřebu plastových materiálů a jejich problematickou recyklaci. Nová technologie využívá zejména PET lahve, PET fólie, LDPE (low density polyethylen) obaly a obdobné termoplasty jako pojivo, ale umí využít např. i problematicky recyklovatelná skla ze solárních panelů a další materiály jako plnivo. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, získala za tento vynález ve fázi návrhu tzv. pečeť excelence (Seal of Excellence) Evropské komise v rámci programu Horizon 2020. Linka, která umí za rok zpracovat 300 tun plastu a vyprodukovat 1000 tun výrobků, je již v pilotním provozu.

Fotogalerie (3)
Vstupní materiál do technologie Polybet (foto Via Alta)

V České republice se každý rok vyprodukuje více než 600 tisíc tun plastového odpadu. Díky moderním technologiím ale nemusí skončit v oceánu nebo v půdě, ale může se stát materiálem pro další využití. V souvislosti s dosavadní nemožností účelně zpracovávat vícedruhový nevyčištěný odpad, byla ve spolupráci VIA ALTA, Lotyšské univerzity Riga a ČVUT Praha zkonstruována technologická linka pro výrobu stavebních dílců z odpadních termoplastů. Tato linka se dále zdokonaluje za podpory Technologické agentury ČR.

Technologie POLYBET

Využívá odpadní termoplast jako vstupní surovinu nebo příměs při výrobě nových produktů. „Odpadní plasty se využívají jako pojivo v kompozitní směsi, která připomíná beton – tedy v tzv. polymerním betonu. Polymerní beton je směsí termoplastických polymerů (pojivo) a širokého spektra použitelných plniv - písku, štěrku, odpadního skla, strusky, škváry, drceného stavebního odpadu, plastů – obecně jakéhokoli inertního materiálu. Vlastní složení vstupní směsi pak ovlivňuje fyzikální vlastnosti výsledného produktu v širokém rozpětí – od pevného, ale křehkého materiálu po méně pevný, ale pružný materiál. Polymerní beton má shodné nebo lepší mechanické vlastnosti ve srovnání s klasickým betonem. Nabízí širokou konstrukční variabilitu, teplotní a vlhkostní stabilitu a především snížení nákladů,“ uvádí Jakub John, ředitel společnosti VIA ALTA. „Jde o technologii, která prošla dlouhodobým vývojem a řadou inovací. Konkrétní finální produkty jsou certifikované a certifikovatelné jako stavební materiály, designové prvky, prvky vodohospodářské infrastruktury, městských mobiliářů atd. Finálními produkty využitelnými ve stavebnictví jsou pak, dle použitých lisovacích matric, různé druhy a tvary dlažeb, dlaždic, bloků, obrubníků, svahovek, poklopů vpustí, prvků mobiliářů a dalších různorodých stavebních prvků,“ říká ředitel společnosti VIA ALTA. Společnost je dodavatelem technologie, která se nabízí provozovatelům jako dodávka na klíč, včetně souvisejícího inženýringu, provozního poradenství​ a servisu. Do dalšího vývoje technologie, který je realizován za podpory Technologické agentury ČR, se zapojila také ČVUT v Praze. „Výhodou technologie POLYBET je nejenom ekonomika a ekologie provozu, ale také variabilita výrobků. Stále vyvíjíme a hledáme různé tvarové limity výsledných produktů. Využití pro stavebnictví je opravdu široké,“ říká prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc. ze stavební fakulty. „První linka je už v provozu v Hartvíkovicích. Odezva stavebních firem a výrobních závodů je pozitivní jak z České republiky, tak ze zahraničí,“ uzavírá Jakub John.

Recyklace solárních panelů

Nová linka může napomoci například i v oblasti recyklace solárních panelů. „Jednou z překážek snadné a ekonomicky rentabilní recyklace solárních panelů je využitelnost kaleného skla znečištěného nanášenými vrstvami. Pro sklárnu téměř nepoužitelný materiál, pro POLYBET ideální plnivo,“ dodává Jakub John.

Popis technologie

Pojivo ve formě hrubě tříděného odpadního plastového materiálu – celé, nevymývané, netříděné PET lahve, celé plastové obaly a další druhy plastového odpadu – se drtí na frakci cca 0 – 12 mm pro snížení energetické náročnosti pro jeho ohřev. Plnivo (písek, kamenivo, drcené sklo apod.) se suší a zahřívá na teplotu cca 350 °C. Následně se plnivo i pojivo smísí v hlavním ohřívacím a míchacím reaktoru, kde se promíchají na homogenní, ale stále sypkou směs. Směs se dále pomocí šnekového dopravníku, kde se dohřívá na přesnou teplotu tání a stává se tekutou, vpravuje do jednotlivých lisovacích forem. Následně se hydraulicky lisuje, chladí a finální výrobek je z lisu předán k finální manipulaci – paletizaci, balení a expedici. Linka vyrobí cca 10 kg výrobků za minutu, celou paletu naplní za cca hodinu. Je možno vyrábět až 4 výrobky najednou – záleží na nastavení konstrukce.

Více info na https://www.via-alta.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail