Bez zařazení

Článků v rubrice: 384

Jak dlouho lidstvu vydrží energetické zdroje?

Diskuze o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že žádný z existujících energetických zdrojů není sám o sobě schopný fungovat dlouhodobě. Všechny jsou totiž více nebo méně závislé na omezených surovinových zdrojích Země.

Fotogalerie (1)
Severočeská hnědouhelná elektrárna Počerady. Poté, co dojde uhlí, bude ještě nějakou dobu fungovat na dovážený zemní plyn její mladší sestra - paroplynová. (Zdroj: ČEZ, www.svetenergie.cz)

Celý svět spotřebuje podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) za rok 13 700 Mtoe energie, Evropská unie přes 1 600 Mtoe a Česká republika přes 40 Mtoe. Jednotka Mtoe představuje množství energie, jež se uvolní při spálení jednoho milion tun ropy. IEA ve své nejnovější zprávě uvádí, že světovou spotřebu energie z 32 % pokrývá ropa, z 27 % uhlí, z 22 % zemní plyn, z 10 % biopaliva včetně spalování odpadu, z 5 % jaderná energetika, z 2,5 % vodní zdroje a 1,5 % připadá na ostatní včetně obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Ještě dlouho budeme závislí na fosilních palivech

Klíčovou roli v průmyslu, dopravě i domácím vytápění nebo pohonu spotřebičů tedy stále hrají fosilní paliva. O jejich vyčerpatelnosti asi nikdo nepochybuje. Různí se ale odhady, jak dlouho tyto zdroje lidstvu ještě vydrží.

Společnost British Petroleum (BP) odhaduje, že globální zásoby ropy a zemního plynu jsou při současné produkci a spotřebě ještě zhruba na 50 let. Kdybychom ale v energetice používali jenom tuto surovinu a nenacházeli její nová ložiska, zpracovali bychom poslední kapky ropy a poslední kubíky zemního plynu podle BP za méně než 20 let.

Zdroje jsou omezené

Světová uhelná asociace (WCA) odhaduje, že zásoby uhlí na Zemi vydrží ještě 150 let, pokud bude zachováno současné tempo jeho spotřeby. Pokud bychom ale používali toto fosilní palivo jako jediný energetický zdroj, bude poslední uhlí spáleno za méně než 50 let. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvádí, že zbývající zásoby uranu vystačí „přinejmenším” na dalších 100 let, což potvrzují data Světové jaderné asociace (WNA). Přesto by současné lidstvo mohlo svůj energetický hlad uspokojovat jen prostřednictvím jaderných reaktorů pouze několik let.

Ani „obnovitelné“ nejsou „nevyčerpatelné“

Na první pohled paradoxně jsou ale na surovinových zdrojích Země závislé i zdroje, které jsme si díky označení „obnovitelné“ zvykli pokládat za nevyčerpatelné. Univerzita Organizace spojených národů upozorňuje, že v důsledku klimatických změn bude už v roce 2035 až 40 % lidské populace žít v oblastech s nedostatkem vody. Přitom právě v tzv. rozvojových zemích dodávají hydroelektrárny dnes až 17 % elektřiny. Představa, že vodní zdroje by mohly v budoucnosti globálně nějak významně růst, se tedy nemusí naplnit. Reálný není ani předpoklad, že každý člověk na Zemi bude mít jednou svůj vlastní solární panel, aby si vyráběl energii prostřednictvím slunečního záření. Podle amerického deníku USA Today se při výrobě průměrného solárního panelu spotřebuje asi 20 gramů stříbra. Pro srovnání - při výrobě mobilního telefonu, kde se tento cenný kov také používá, je potřeba jen asi 200 až 300 miligramů. Podstatné je, že zásoby stříbra jsou na zeměkouli také velmi omezené – podle investiční společnosti JM Bullion připadá na jednoho člověka jenom asi 16 gramů.

Při výrobě větrných elektráren je zase zapotřebí 17 chemických prvků označovaných jako vzácné zeminy. Jejich největším producentem i spotřebitelem je Čína, což je spojováno s tamním růstem využívání obnovitelných zdrojů energie. Ty ale zažívají boom celosvětový, takže ceny vzácných zemin raketově rostou. Například ceny dvou z nich, neodymu a praseodymu, stouply jen v roce 2017 o 50 procent.

Řešením je jedině energetický mix a nalezení nových zdrojů

V současnosti tedy neexistuje zdroj, který by mohl samostatně pohánět naši technickou civilizaci. Vhodná kombinace komodit a technologií ale může vystačit ještě několika generacím, a mezitím bude mít lidstvo čas, aby vynalezlo nová řešení. Také proto je „vyvážený energetický mix” základní prioritou České republiky, jak stojí ve Státní energetické koncepci.

Prameny:

https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/99fc30eb-c06d-11e8-9893-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-79929745

https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/narodni-energeticky-mix

https://webstore.iea.org/key-world-energy-statistics-2018

https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-key-world-energy-statistics-2018/

https://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy/oil.html

https://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy/natural-gas.html

https://www.bp.com/content/dam/bp/business-sites/en/global/corporate/pdfs/energy-economics/statistical-review/bp-stats-review-2018-full-report.pdf

https://www.worldcoal.org/coal/where-coal-found

https://www.iaea.org/newscenter/news/uram-2018-wraps-up-the-future-of-uranium-as-a-sustainable-source-of-energy

http://www.world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/mining-of-uranium/world-uranium-mining-production.aspx

http://inweh.unu.edu/wp-content/uploads/2017/11/Global-Water-Crisis-The-Facts.pdf

https://www.penize.cz/akcie-svet/402520-ocima-expertu-kam-investovat-v-roce-2019

https://eu.usatoday.com/story/money/markets/2014/08/29/no-silver-no-solar/14756397/

https://www.jmbullion.com/investing-guide/types-physical-metals/silver-solar-demand/

https://www.jmbullion.com/investing-guide/types-physical-metals/how-much-fine-silver-bullion-in-world/

https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/52841/60959/636207/priloha006.pdf

https://www.windpowerengineering.com/business-news-projects/uncategorized/rare-earths-minerals-used-in-windpower-technology-could-fall-into-short-supply/

https://mineralprices.com/rare-earth-metals/

https://www.ft.com/content/44acde0a-81a2-11e7-a4ce-15b2513cb3ff

(jlm)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nový obor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné ...

Vytiskněte si vlastní jaderný reaktor

Jak se pohyb větru přenáší z listů větrné elektrárny na turbínu, co se skrývá uvnitř jaderného reaktoru, nebo jak se chová pára v parogenerátoru.

Desítky slunečních elektráren po celé České republice otevírají své brány

Více než dvě desítky solárních elektráren po celé České republice se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti.

Nejvýše položený reaktor

V Bolívijském El Alto v nadmořské výšce 4 000 metrů se začal stavět výzkumný reaktor, který budenejvýše položeným jaderným objektem na světě.

Start 35. ročníku korespondenčního semináře FYKOS

Zajímá Tě fyzika a přidružené přírodní vědy? Rád přemýšlíš o původu a fungování různých přírodních a fyzikálních jevů na Zemi i ve vesmíru?

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail