Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index). I když jsou vyspělé technologie již přirozenou součástí našich životů, naše důvěra v ně není bezmezná. Většina lidí stále upřednostňuje běžný automobil před autonomně řízeným (64 % vs. 36 %), stejně tak by si většina lidí vybrala za asistenta člověka, ne robota (74 % vs. 26 %). Většina lidí (71 %) se shodne ve fascinaci vesmírnou turistikou. Vyplývá to z průzkumu technologické společnosti 3M, ve kterém lidé z celého světa vyjadřovali své názory na vědu.
Fotogalerie (4)
Výsledky z roku 2018
Zajímavé je, že v celosvětovém měřítku si 61 % lidí ve svém každodenním životě více cení technologie před vědou, přestože jedno bez druhého nemůže existovat. Ve střední Evropě je to ale naopak, až 59 % připisuje větší význam vědě než technologiím. „I když to na první pohled není vidět, věda není uzavřena v laboratořích a knihovnách. Všechny poznatky a inovace, které v laboratořích získáme, přenášíme do podoby použitelné pro běžný život každého člověka. Neustále také pracujeme na tom, aby si cestu k vědě nacházeli mladí lidé“, říká technický ředitel 3M Rudolf Melezinek.
Když se podíváme na to, jak lidé přijímají technologické novinky do svého života, zjistíme, že více než třetina respondentů nepotřebuje mít tyto novinky okamžitě a opatří si je, až když je potřebuje. Druhý nejčastější postoj je rezistence vůči novým věcem a snaha využívat stávající technologická zařízení co nejdéle. Tak uvažuje asi pětina respondentů. Technologických nadšenců, kteří si dávají záležet na tom, aby měli nejnovější technologii hned poté, co se objeví na trhu, je v populaci asi 8 %.
Kdyby si lidé měli vybrat mezi autonomním vozem a obyčejným autem, 64 % respondentů průzkumu 3M by si vybralo osvědčenou klasiku.
Tři čtvrtiny lidí by podle průzkumu 3M měly vedle sebe raději asistenta člověka než asistenta robota.
Když nadšení vystřídají obavy
Lidé po celém světě sice vyhlížejí nové technologie a vědecké poznatky s očekáváním, ale mají také obavy, zejména v souvislosti s klonováním, genovým inženýrstvím a geneticky modifikovanými potravinami. Pak jsou zde témata, která vzbuzují nejednoznačné emoce, například přítomnost robotů na každém pracovišti (vítá ji 48 % respondentů), nebo silniční provoz tvořený pouze autonomními vozidly, který sice u 53 % respondentů vyvolává nadšení, ale 47 % by z něj mělo obavy. Co je však vnímáno s výrazným vzrušením, to jsou lety do vesmíru. Fandí jim 71 % respondentů. Nejlépe hodnocenou oblastí vědeckých pokroků je pak zdraví a léčba závažných nemocí, to kvituje 87 % respondentů.
Očekáváme velké změny už během našeho života
Kdy že ten vědecký pokrok nastane? Většina účastníků průzkumu 3M předpokládá, že se k nim vědecké a technologické pokroky dostanou ještě během jejich života. Téměř dvě třetiny celosvětové populace a více než polovina lidí ve střední Evropě věří, že autonomní auta se stanou běžnou součástí našich životů, podobně jako přítomnost robotů na pracovišti. Je o tom celosvětově přesvědčeno 61 % respondentů, ve střední Evropě 45 %. Přesto, anebo právě proto, že je pokrok v těchto oblastech téměř nadosah, jsou to zároveň oblasti, u kterých se lidé nemohou shodnout na tom, zda je spíš vítají nebo se jich obávají. Většinu lidí fascinují lety do vesmíru, ale o tom, že se komerční lety stanou realitou ještě během jejich života, je přesvědčeno 59 % respondentů celosvětově a 52 % ve střední Evropě.
Výsledky z roku 2019
Reprezentativní průzkum proběhl mezi dospělou populací ve 14 zemích - Brazílie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Polsko, Singapur, Spojené státy americké, Španělsko, Velká Británie na vzorcích přibližně 1 000 respondentů v každé zemi. Průzkumu se zúčastnilo celkem 14 025 respondentů v období červenec - září 2018.
Celý report k letošnímu průzkumu 3M State of Science Index je k dispozici na webu - https://multimedia.3m.com/mws/media/1665444O/3m-sosi-2019-global-findings.pdf
Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.
Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.
Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.
14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.
Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
