Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index). I když jsou vyspělé technologie již přirozenou součástí našich životů, naše důvěra v ně není bezmezná. Většina lidí stále upřednostňuje běžný automobil před autonomně řízeným (64 % vs. 36 %), stejně tak by si většina lidí vybrala za asistenta člověka, ne robota (74 % vs. 26 %). Většina lidí (71 %) se shodne ve fascinaci vesmírnou turistikou. Vyplývá to z průzkumu technologické společnosti 3M, ve kterém lidé z celého světa vyjadřovali své názory na vědu.
Výsledky z roku 2018
Zajímavé je, že v celosvětovém měřítku si 61 % lidí ve svém každodenním životě více cení technologie před vědou, přestože jedno bez druhého nemůže existovat. Ve střední Evropě je to ale naopak, až 59 % připisuje větší význam vědě než technologiím. „I když to na první pohled není vidět, věda není uzavřena v laboratořích a knihovnách. Všechny poznatky a inovace, které v laboratořích získáme, přenášíme do podoby použitelné pro běžný život každého člověka. Neustále také pracujeme na tom, aby si cestu k vědě nacházeli mladí lidé“, říká technický ředitel 3M Rudolf Melezinek.
Když se podíváme na to, jak lidé přijímají technologické novinky do svého života, zjistíme, že více než třetina respondentů nepotřebuje mít tyto novinky okamžitě a opatří si je, až když je potřebuje. Druhý nejčastější postoj je rezistence vůči novým věcem a snaha využívat stávající technologická zařízení co nejdéle. Tak uvažuje asi pětina respondentů. Technologických nadšenců, kteří si dávají záležet na tom, aby měli nejnovější technologii hned poté, co se objeví na trhu, je v populaci asi 8 %.
Kdyby si lidé měli vybrat mezi autonomním vozem a obyčejným autem, 64 % respondentů průzkumu 3M by si vybralo osvědčenou klasiku.
Tři čtvrtiny lidí by podle průzkumu 3M měly vedle sebe raději asistenta člověka než asistenta robota.
Když nadšení vystřídají obavy
Lidé po celém světě sice vyhlížejí nové technologie a vědecké poznatky s očekáváním, ale mají také obavy, zejména v souvislosti s klonováním, genovým inženýrstvím a geneticky modifikovanými potravinami. Pak jsou zde témata, která vzbuzují nejednoznačné emoce, například přítomnost robotů na každém pracovišti (vítá ji 48 % respondentů), nebo silniční provoz tvořený pouze autonomními vozidly, který sice u 53 % respondentů vyvolává nadšení, ale 47 % by z něj mělo obavy. Co je však vnímáno s výrazným vzrušením, to jsou lety do vesmíru. Fandí jim 71 % respondentů. Nejlépe hodnocenou oblastí vědeckých pokroků je pak zdraví a léčba závažných nemocí, to kvituje 87 % respondentů.
Očekáváme velké změny už během našeho života
Kdy že ten vědecký pokrok nastane? Většina účastníků průzkumu 3M předpokládá, že se k nim vědecké a technologické pokroky dostanou ještě během jejich života. Téměř dvě třetiny celosvětové populace a více než polovina lidí ve střední Evropě věří, že autonomní auta se stanou běžnou součástí našich životů, podobně jako přítomnost robotů na pracovišti. Je o tom celosvětově přesvědčeno 61 % respondentů, ve střední Evropě 45 %. Přesto, anebo právě proto, že je pokrok v těchto oblastech téměř nadosah, jsou to zároveň oblasti, u kterých se lidé nemohou shodnout na tom, zda je spíš vítají nebo se jich obávají. Většinu lidí fascinují lety do vesmíru, ale o tom, že se komerční lety stanou realitou ještě během jejich života, je přesvědčeno 59 % respondentů celosvětově a 52 % ve střední Evropě.
Výsledky z roku 2019
Reprezentativní průzkum proběhl mezi dospělou populací ve 14 zemích - Brazílie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Německo, Polsko, Singapur, Spojené státy americké, Španělsko, Velká Británie na vzorcích přibližně 1 000 respondentů v každé zemi. Průzkumu se zúčastnilo celkem 14 025 respondentů v období červenec - září 2018.
Celý report k letošnímu průzkumu 3M State of Science Index je k dispozici na webu - https://multimedia.3m.com/mws/media/1665444O/3m-sosi-2019-global-findings.pdf
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.