Víte, že mobily…

Mobilní telefony jsou v dnešní době již běžnou až nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Používáme je v práci i ve volném čase a řada z nás si myslí, že o svém mobilním telefonu ví prakticky vše… Platí to beze zbytku?

Ukrývají zlato i stříbro
Je obecně známo, že základem mobilního telefonu jsou plasty, z nichž se vyrábí kryt a deska přístroje. Méně zřejmou součástí výrobku jsou pak ale kovy, které přitom tvoří až 45 % celého přístroje a jsou použity zejména pro konektory a kontakty. Kromě mědi, niklu nebo cínu zde najdeme také drahé kovy zlato a stříbro. Jeden mobilní telefon obsahuje v průměru 250 mg kovového stříbra a až 24 mg zlata. Při recyklaci je možné získat kovy téměř v plné míře zpět, například u zlata je míra opětovného získání celých 98 %, u stříbra asi 90 %. Ryzí kov pak může být znovu využit k výrobě široké škály produktů. Nejčastěji putuje do elektrotechnického, automobilového, sklářského a chemického průmyslu.

Volání versus africké gorily

Neodmyslitelnou součástí mobilních telefonů je také ruda zvaná coltan. Z této rudy se extrahuje tantal, ceněný pro svou vysokou tepelnou odolnost a využívaný v kondenzátorech mobilních telefonů či dalších elektrozařízení. V Kongu, kde se materiál těží, má ale jeho produkce vliv na markantní úbytek přirozeného prostředí goril nížinných. Ty už teď patří mezi kriticky ohrožené druhy. Právě proto je dnes možné i v mnoha českých zoologických zahradách odevzdávat staré mobilní telefony. V rámci projektu „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“ putuje za každý k recyklaci odevzdaný mobil 10 korun na ochranu kamerunské rezervace Dja, kde gorily žijí.

Koupě mobilu a podpora občanské války

Jak již bylo naznačeno, rudy potřebné pro masovou produkci mobilních telefonů jsou těženy ve velké míře hlavně v africkém Kongu. Málokdo ale ví, že se zde získávají zejména z nelegálních dolů. Minerály se pak dále dodávají do továren v Asii a peníze, které pak za hotové výrobky zaplatí západní svět, jsou využívány k financování občanské války v Kongu. Ta je podle organizací zabývajících se ochranou lidských práv nejkrvavějším konfliktem od druhé světové války. Během tohoto patnáctiletého konfliktu zde podle odhadů totiž zemřelo už na pět milionů obětí.

Co se děje na druhém konci

Někteří uživatelé mobilních telefonů jistě také netuší, že k tomu, aby si mohli zavolat, musí mnohdy někdo jiný na druhém konci světa podstupovat smrtelné nebezpečí v dolech. Navíc za minimální mzdu. Těžba je také velmi často spojena s dětskou prací. Děti obvykle ani nedokončí základní školu, používají nebezpečné nástroje a chemikálie a hrozí jim otrava těžkými kovy. Celodenní prací si pak vydělají v přepočtu asi kolem 150 korun denně. Místní navíc prodávají zlato překupníkům za zanedbatelné částky, které tvoří kolem dvaceti až šedesáti procent reálné výkupní ceny.

Cesta napříč kontinenty

Protože těžba probíhá na místech, která jsou většinou poměrně vzdálená místům zpracování i spotřeby mobilů, zdolávají suroviny i hotové výrobky velmi dlouhé vzdálenosti. Například měď se těží zejména v Chile, zlato pochází z jižní Afriky a stříbro zase z Ruska. Tyto suroviny se pak přepraví do Turecka nebo Číny k ručnímu či strojovému zpracování do formy polotovarů, tedy pouze jednotlivých součástek. Polotovary pak putují do dalších dálav, a to zejména do Malajsie, kde se montují a balí. Odtud pak putují k jednotlivým oficiálním výrobcům mobilních telefonů a z jejich dep pak ještě k samotným prodejcům.

Mobilní operátor vs. virtuální

Víte, jak se mobilní operátor liší od virtuálního? Mobilní operátor je držitelem licence na přenosové pásmo od Českého telekomunikačního úřadu a ovládá přístupovou mobilní síť. Dokáže zajistit všechny články řetězce: přenosovou páteřní síť, přidané služby, obsluhu uživatelů, obchod a marketing. Virtuálnímu operátorovi může předat část svých kompetencí v oblasti přenosu a prodeje. Virtuální mobilní operátoři mohou účinkovat všude kromě přístupové sítě a zlepšovat a rozšiřovat služby mobilního operátora, usnadňovat jejich poskytování a prodej a šetřit operátorovi náklady.

Anténka mobilu vysílá neionizující elektromagnetické záření

Jeho vlnová délka je 33 centimetrů (u pásma 900 MHz) a 17 centimetrů (u pásma 1800 MHz). Jediný zjištěný nepříznivý účinek elektromagnetického záření s vlnovými délkami od desítek metrů do zlomku milimetrů je ohřívání tkáně způsobené absorpcí energie tohoto záření v těle exponované osoby. I když se mobilní telefony používají poměrně krátkou dobu, jiné zdroje vysokofrekvenčních elektromagnetických polí jsou známy a používají se již od dvacátých let minulého století. Jejich působení na člověka se po celou tuto dobu sleduje a je poměrně dobře prozkoumáno. Ohřívání tkáně těla dopadajícím vysokofrekvenčním zářením může škodit zdraví. Přípustná hodnota měrného lokálně absorbovaného výkonu stanovená pro obyvatelstvo jsou 2 W/kg. Požadavek nepřekročit tuto hodnotu se uplatňuje již dlouho a u nás je tato hodnota zavedena závazně jako nejvyšší přípustná pro obyvatelstvo od 1. ledna 2001. Měrný lokálně absorbovaný výkon rovný 2 W/kg je přibližně padesátkrát nižší než měrný lokálně absorbovaný výkon, který by příslušnou část těla ohřál o jeden stupeň celsia. Světová zdravotnická organizace pokládá dodržení hodnoty 2 W/kg pro lokální absorpci vysokofrekvenčního záření za bezpečné zajištění ochrany zdraví. Mobilní telefony, které byly schváleny k používání v zemích západní Evropy a jsou v prodeji i v České republice, měrný absorbovaný výkon 2 W/kg nepřekračují.

Jak je to se škodlivostí

K otázce údajné „škodlivosti záření mobilů“ vydala v roce 2000 Světová zdravotnická organizace prohlášení, ve kterém se zabývá možným vlivem záření mobilního telefonu na zdraví lidí. Z prohlášení vyplývá, že obavy o poškozování zdraví při tak nízkých intenzitách elektromagnetického pole, jaké používá vysílač mobilního telefonu, nemají racionální základ.

Jak je to s recyklací

V České republice se ročně zrecykluje bohužel pouze 5 % vyřazených mobilních telefonů (celosvětově tvoří tento podíl pouhé 1 %). Téměř 80 % částí mobilního telefonu lze přitom recyklovat a opětovně využít. Odevzdat jej lze například při nákupu nového přístroje u obchodníka, do sběrných boxů ve školách, firmách a institucích, ve sběrných dvorech, ale i v 15 zoologických zahradách po celé republice či na některých regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Krkonošského národního parku. Recyklací odpadů elektrických a elektronických zařízení se v ČR zabývá např. neziskově hospodařící společnost REMA Systém.

---

Víte, že v České republice existují tři mobilní operátoři a 28 virtuálních mobilních operátorů? Nejnověji mezi ně vstoupil 15. října i ČEZ a začal nabízet Mobil od ČEZ. Více informací získáte na www.cez.cz/cs/mobil.html.