Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.
Genetička Andrea Manica s kolektivem z University of Cambridge se spojila s pracovníky modelujícími klima a společně simulovali změny teploty a dešťových srážek na celé planetě za uplynulých 120 000 let. To jim umožnilo určit změny ve vegetaci v různých regionech a z nich odvodit množství dostupné potravy. Díky tomu bylo možné vypracovat model migrace obyvatelstva. Jak archeologické průzkumy napovídají, klíčovými faktory pro expanzi lidské rasy z Afriky do jiných kontinentů bylo právě klima a dostupnost potravy. Model rovněž poskytl poznatky o tom, že změny klimatu sehrály významnou roli i při vzniku čtyř překážek při osidlování kontinentů.
Parametry modelů migrace se několikrát měnily tak, aby se zjistila odpovídající citlivost lidí na klima. Paralelně s tím se modelovala i historie genetických variací a porovnávala se s reálnými údaji o genetické výbavě moderní populace. Je zajímavé, že se pomocí modelů podařilo reprodukovat dnes známá časová období migrace a reálné globální genetické údaje pouze tehdy, když populace v modelu prokazovaly citlivost na změny klimatu. Zdá se tedy, že jedním z hlavních faktorů určujících osudy lidské populace je právě klima.
Podle: Michael Marshall: Climate change key to world domination. New Scientist, 2012, č. 2883, s. 12
Zkrácený překlad:
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.