Bez zařazení

Článků v rubrice: 444

Lidstvo ovládají změny klimatu

Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.

Fotogalerie (1)
Co bránilo lidem migrovat

Genetička Andrea Manica s kolektivem z University of Cambridge se spojila s pracovníky modelujícími klima a společně simulovali změny teploty a dešťových srážek na celé planetě za uplynulých 120 000 let. To jim umožnilo určit změny ve vegetaci v různých regionech a z nich odvodit množství dostupné potravy. Díky tomu bylo možné vypracovat model migrace obyvatelstva. Jak archeologické průzkumy napovídají, klíčovými faktory pro expanzi lidské rasy z Afriky do jiných kontinentů bylo právě klima a dostupnost potravy. Model rovněž poskytl poznatky o tom, že změny klimatu sehrály významnou roli i při vzniku čtyř překážek při osidlování kontinentů.

Překážky osidlování kontinentů

První překážku představovala neprostupnost Arabského poloostrova, který byl po dlouhou dobu pouští. Tato překážka byla významná po mnoho desítek tisíc let. Asi před 70 000 lety se stalo klima vlhčím a pobřežní oblasti úrodnějšími. Homo sapiens šel za potravou a původně se usadil v oblasti, kde se dnes nachází Irák. Jedna skupina pokračovala na východ a jihovýchod až do Indonésie. Zde ale narazila na druhou překážku, a to na vysokou hladinu moře, která zatopila mnoho ostrovů a Austrálie se tak stala nedostupnou. Asi před 60 000 lety a poté o 15 000 let později následné zalednění zadrželo více vody na pólech a mořská hladina klesla. Díky tomu se zkrátila cesta přes asijské moře. Klimatický model a model vegetace naznačují, že Homo sapiens dosáhl jihovýchodní Asie asi před 45 000 – 50 000 lety. Model rovněž ukazuje, že lidé dosáhli Sibiře asi před 30 000 lety, kde se setkali s třetí velkou překážkou, ohromnou ledovou pustinou. Teprve, když asi před 15 000 lety ledy ustoupily, mohl se člověk snadněji dostat do Ameriky.

Evropské zalednění

V Evropě a Asii lidé čelili před 55 000 – 15 000 lety čtvrté překážce – opakujícím se zaledněním. Během teplejších období Homo sapiens pokračoval na cestě do Skandinávie a severní Asie, a když se zalednění opět rozrůstalo, musel se stáhnout zpět.

Parametry modelů migrace se několikrát měnily tak, aby se zjistila odpovídající citlivost lidí na klima. Paralelně s tím se modelovala i historie genetických variací a porovnávala se s reálnými údaji o genetické výbavě moderní populace. Je zajímavé, že se pomocí modelů podařilo reprodukovat dnes známá časová období migrace a reálné globální genetické údaje pouze tehdy, když populace v modelu prokazovaly citlivost na změny klimatu. Zdá se tedy, že jedním z hlavních faktorů určujících osudy lidské populace je právě klima.

Podle: Michael Marshall: Climate change key to world domination. New Scientist, 2012, č. 2883, s. 12 

Zkrácený překlad:

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

30 let malé vodní elektrárny, která přežila již několik povodní

Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii.

Umělou inteligencí proti lidským chybám

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 ...

Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.

Temelín má novou kampaň o čtyři měsíce delší

Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.

Bude český reaktor pohánět kosmické lodě?

Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail