Bez zařazení

Článků v rubrice: 454

Lidstvo ovládají změny klimatu

Historický model posledních 12 000 let upozorňuje na to, že ačkoliv jsou lidé přizpůsobiví, náš druh je zcela vydán na milost a nemilost klimatu. Homo sapiens se vyvinul v Africe asi před 200 000 lety, ale opustil tento kontinent až před 70 000 lety. Teprve potom začal náš předek kolonizovat Evropu, Asii, Australasii a nakonec obě Ameriky. Vzniká otázka, proč naši předkové zůstávali tak dlouho v Africe a co je nakonec přimělo ke stěhování.

Fotogalerie (1)
Co bránilo lidem migrovat

Genetička Andrea Manica s kolektivem z University of Cambridge se spojila s pracovníky modelujícími klima a společně simulovali změny teploty a dešťových srážek na celé planetě za uplynulých 120 000 let. To jim umožnilo určit změny ve vegetaci v různých regionech a z nich odvodit množství dostupné potravy. Díky tomu bylo možné vypracovat model migrace obyvatelstva. Jak archeologické průzkumy napovídají, klíčovými faktory pro expanzi lidské rasy z Afriky do jiných kontinentů bylo právě klima a dostupnost potravy. Model rovněž poskytl poznatky o tom, že změny klimatu sehrály významnou roli i při vzniku čtyř překážek při osidlování kontinentů.

Překážky osidlování kontinentů

První překážku představovala neprostupnost Arabského poloostrova, který byl po dlouhou dobu pouští. Tato překážka byla významná po mnoho desítek tisíc let. Asi před 70 000 lety se stalo klima vlhčím a pobřežní oblasti úrodnějšími. Homo sapiens šel za potravou a původně se usadil v oblasti, kde se dnes nachází Irák. Jedna skupina pokračovala na východ a jihovýchod až do Indonésie. Zde ale narazila na druhou překážku, a to na vysokou hladinu moře, která zatopila mnoho ostrovů a Austrálie se tak stala nedostupnou. Asi před 60 000 lety a poté o 15 000 let později následné zalednění zadrželo více vody na pólech a mořská hladina klesla. Díky tomu se zkrátila cesta přes asijské moře. Klimatický model a model vegetace naznačují, že Homo sapiens dosáhl jihovýchodní Asie asi před 45 000 – 50 000 lety. Model rovněž ukazuje, že lidé dosáhli Sibiře asi před 30 000 lety, kde se setkali s třetí velkou překážkou, ohromnou ledovou pustinou. Teprve, když asi před 15 000 lety ledy ustoupily, mohl se člověk snadněji dostat do Ameriky.

Evropské zalednění

V Evropě a Asii lidé čelili před 55 000 – 15 000 lety čtvrté překážce – opakujícím se zaledněním. Během teplejších období Homo sapiens pokračoval na cestě do Skandinávie a severní Asie, a když se zalednění opět rozrůstalo, musel se stáhnout zpět.

Parametry modelů migrace se několikrát měnily tak, aby se zjistila odpovídající citlivost lidí na klima. Paralelně s tím se modelovala i historie genetických variací a porovnávala se s reálnými údaji o genetické výbavě moderní populace. Je zajímavé, že se pomocí modelů podařilo reprodukovat dnes známá časová období migrace a reálné globální genetické údaje pouze tehdy, když populace v modelu prokazovaly citlivost na změny klimatu. Zdá se tedy, že jedním z hlavních faktorů určujících osudy lidské populace je právě klima.

Podle: Michael Marshall: Climate change key to world domination. New Scientist, 2012, č. 2883, s. 12 

Zkrácený překlad:

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mikrobiomy se propojují v planetárním měřítku

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...

Pomáhá cvičení mozku proti Alzheimerovi?

Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.

Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu

Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.

Proč se věci rozbíjejí tím nejnevhodnějším způsobem

Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.

Skrytý život spící hluboko pod Zemí miliony let

Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail