Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Nová studie vyzývá k renesanci jaderné energie v EU

Pokud chce Evropská unie splnit své cíle v oblasti klimatické neutrality, měla by znovu rozjet program „jaderné renesance“. To je závěr nové studie o klimatické politice EU. Ve studii se praví, že je prakticky zcela nemožné vyrobit s pomocí větrné a sluneční energie dostatek elektřiny, protože k zabezpečení globální poptávky po elektřině není k dispozici tak velké území, a to ani na pevnině, ani na moři.

Fotogalerie (1)
Nizozemská jaderná elektrárna Borselle (zdroj Wikimedia Commons, Taco White, CC, BY-SA 3.0)

Z podnětu nizozemského člena Evropského parlamentu Roba Rosse a českého člena téhož parlamentu, Ondřeje Knotka, byla vypracována studie, která má hodnotit efektivnost politiky EU v oblasti klimatické neutrality a analyzovat a porovnávat dvě klimaticky neutrální technologie výroby elektřiny hlavně z toho hlediska, zda budou moci plně a efektivně nahradit infrastrukturu fosilních paliv a zajistit dekarbonizaci elektrického systému. Studii recenzovala celá řada vědců, včetně držitele Nobelovy ceny za ekonomii Williama Nordhausena. Dlouhý anglický název studie zní: „Road to EU Climate Neutrality by 2050. Spatial Requirements of Wind/Solar and Nuclear Energy and Their Respective Costs“. Studie zkoumá tři problémy důležité pro dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050:

  • účinky klimatické neutrality EU na průměrnou globální teplotu do roku 2050 a 2100,
  • prostorové požadavky (pevnina a moře) u větrné a sluneční energie ve srovnání s jadernou energií v České republice a v Nizozemí,
  • náklady na větrnou a sluneční energii a na jadernou energii v uvedených dvou zemích. 

Závěry studie 

Ve studii se dospělo k závěru, že v rámci realistických scénářů zde není dostatek prostoru, aby bylo možno zcela uspokojit poptávku po elektřině v Nizozemí (což je země podél Severního moře s velkým potenciálem větrné energie), ale ani v České republice (což je vnitrozemská země bez přístupu k moři a s méně vhodným geografickým profilem), pokud by byly obě země zcela závislé výlučně na větrné a sluneční energii. Další závěr konstatoval, že jaderná energie je ekonomicky efektivnější než obnovitelné zdroje energie. I když se vezmou v úvahu hlavní budoucí vylepšení slunečních a větrných farem, jaderná energie zůstane levnější variantou i v roce 2050. Protože současná politika EU velmi preferuje obnovitelnou energii před jadernou energií, potom je analýza relativních nákladů u obou technologií zcela mimo realitu a vyjadřuje spíše jen politický přístup, než aby byly hodnoceny vnitřní aspekty těchto technologií. Do vývoje a používání větrné a sluneční energii plynou z EU značné prostředky, což má za následek snižování ceny obnovitelné energie, ale na straně druhé to znamená velký inflační tlak na jadernou energii a její využívání v rámci EU. 

Jestliže vezmeme v úvahu výhody jaderné energie z prostorového a ekonomického hlediska, pak vlády členských zemí, aby mohly splnit klimatické cíle EU, budou potřebovat začleňovat jadernou energii do svého energetického mixu. Ve studii se rovněž dospělo k závěru, že i kdyby EU dosáhla v roce 2050 klimatické neutrality, výsledkem bude jen nepatrné snížení globální teploty. V roce 2050 by to mohlo být v rozmezí 0,02 °C až 0,05 °C a v roce 2100 jen 0,05 °C až 0,15 °C. 

Je nezbytná změna politiky 

Studie obsahuje několik politických doporučení pro Evropskou komisi, pokud jde o změnu jejího přístupu k jaderné energii. Evropské unii se doporučuje, aby zvážila program jaderné renesance. V rámci tohoto programu by EU vytvořila rovnoprávné hrací pole pro všechny technologie výroby elektrické energie. Bylo by samozřejmě velmi vhodné, kdyby si samotná Evropská komise dala vypracovat komplexní hodnocení nákladů a přínosů alternativních variant k dosažení cílů klimatické neutrality EU. Skutečnost, že dosud žádná taková analýza nebyla ještě provedena, a to navzdory již realizované akci „Better Regulation“, uskutečněné Evropskou komisí, svědčí o velkých politických tlacích, kterým musí klimatická politika EU odolávat. V prohlášení poslanců Roose a Knotka se praví: „Zjistili jsme, že při přechodu od fosilních paliv upřednostňuje politika EU obnovitelnou energii, aniž by vůbec zvažovala relativní pro a proti u všech uhlíkově neutrálních technologií“. Roos dodal: „Jaderná energie je vždy k dispozici, je levná a šetří plochu. Navíc, další výzkum například v oblasti thoriových reaktorů s roztavenými solemi nabízí velké příležitosti pro postavení EU na trhu“. Poznámka pana Knotka: „Současná politika EU je diskriminační vůči jaderné energii a je již načase, aby všichni politici žili v souladu s principy EU, pokud jde o technologickou neutralitu.“ 

 World Nuclear News, 5.2.2021. Study calls for European nuclear renaissance.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády, Vrané nad Vltavou, slaví 90 let

Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail